Kde jsou lidé zvyklí na pár centimetrů vody, může být i několik metrů, říká šéf meteorologů o malých tocích
Až do neděle nás čekají vydatné, místy až extrémní srážky. V čem je situace podobná jako před povodněmi v roce 1997 a 2002? „Situaci zhoršuje vítr, protože bude hnát srážky právě na návětrnou stranu hor, jakmile bude podmáčený půdní profil a přijde silný vítr, tak hrozí daleko větší nebezpečí pádů a vývratů stromů,“ vysvětluje ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder pro Český rozhlas Plus.
Už nejméně 24 hodin upozorňuje váš ústav na nebezpečí extrémních srážek a následujících povodní. Co říkají poslední výpočty?
Poslední výpočty a modely potvrzují středeční varování, pořád tvrdí, že by mělo padat extrémní množství srážek a srážkové úhrny by měly být velmi vysoké. Liší se v tom, že jsme vydali výstrahu nejnižšího stupně před nebezpečím silného větru na území, které by mělo být zasaženo srážkami.
Zároveň se nám rozšířilo pole, kde by srážky měly vypadávat zhruba o 50 kilometrů západním směrem především v jižních Čechách. Původně jsme říkali, že to budou pouze Novohradské hory v jižních Čechách, ale teď jsme to rozšířili i na Šumavu.
Jsou naopak na některých místech předpovědi lepší než ve středu?
Všechny modely, máme jich k dispozici sedm, se vzácně shodují v tom, že situace zůstává víceméně stejná. Úhrn srážek do nedělní půlnoci je mírně snížený čtvrtečním průběhem, ale bavíme se o snížení o zhruba 10 až 15 milimetrů, takže na návětrné straně Jeseníků, kde očekáváme nejvyšší srážky, by se to mělo pohybovat okolo 300 milimetrů srážek.
V západních Čechách platí, že můžeme lidi trochu uklidnit?
Ano, zatím se potvrzuje i to, co jsme říkali ve středu, což znamená, že Karlovarský kraj a poměrně velká část Plzeňského kraje nebude zasažena silnými srážkami ani větrem.
Jak často se data zpřesňují? Kdy budeme přesně vědět, jestli se naplní všechny prognózy?
Přesně to nebudeme vědět nikdy, pouze ve chvíli, kdy situace nastane. Čím více se blížíme k danému okamžiku, tím více stoupá pravděpodobnost úspěšnosti naší předpovědi.
Říkáme-li, že nejhorší bude sobota, tak v pátek večer bychom měli mít 95procentní pravděpodobnost toho, že situace se skutečně bude vyvíjet tak, jak odhadujeme. Přepočítáváme náš model s vysokým rozlišením čtyřikrát denně, tedy každých šest hodin.
Srovnání s minulými roky
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) přirovnal situaci k povodňovým rokům 1997 a 2002. Vy jste ale ve středu v ČT uklidňoval, že tentokrát není půda tak nasycená, což by mohlo zmírnit dopady. Kdy se přesvědčíme, že máte pravdu?
Ve chvíli, až to nastane. Přirovnání s katastrofickými povodněmi v letech 1997 a 2002 je především v oblasti meteorologické příčiny. Tlaková níže Boris má střed nad územím Slovenska a Maďarska. Podél tlakové níže k nám přicházejí výrazné srážky a podobnost je v tom, že stejně jako v roce 2002 a v roce 1997 by tyto srážky měly jít nejdříve od západu k východu.
Tím by mělo dojít podle našeho názoru k nasycení půdního profilu a pak vydatnější srážky v průběhu soboty by měly jít od východu k západu. To znamená, že by to mělo padat na nasycený povrch a lze předpokládat, že velká část spadlých srážek odteče povrchovým odtokem.
Proč nepomůže vítr?
Ten situaci naopak zhoršuje, protože bude hnát srážky právě na návětrnou stranu hor. Severní pohoří od Lužických hor na východ především Jeseníky a podle posledních modelů částečně i Beskydy a osu řeky Moravy čekají extrémní srážky. Silný vítr bude srážky unášet a budou především vypadávat na návětrných stranách kopců.
Existuje také riziko toho, že jakmile bude podmáčený půdní profil a přijde silný vítr, tak hrozí daleko větší nebezpečí pádů a vývratů stromů.
Jak rychle se deště začnou projevovat na tocích?
Záleží na tom, v jaké části toku se pohybujeme. Bude-li to malý, bezejmenný tok, nějaká vodoteč, tak odezva bude velmi rychlá. Samozřejmě do nižších částí toků musí voda co nejdříve dotéct ze všech přítoků, takže tam to může trvat v řádu hodin i dnů, záleží, jak daleko po toku půjdeme.
Jestli půjdeme až do profilu Labe – Hřensko, tak tam veškerá voda dorazí v první polovině příštího týdne. Proto jsme také vydali výstrahu na povodně do odvolání, protože doba dotoku může být poměrně dlouhá.
Stoletá voda
A na jaké průtoky se mají lidé připravit?
Zatím nám vycházelo, že by se vodnost na některých tocích měla pohybovat zhruba na úrovni tzv. stoleté vody, to znamená průtoků, jehož hodnota se vyskytne s pravděpodobností jednou za 100 let, což neznamená, že se nemůže vyskytnout třikrát za dvacet let a pak 200 let nemusí přijít.
Tak je to v řádu jednotek profilů, především na řekách, jako je Bělá, horní tok Moravy nebo toky odvodňující Beskydy. Tím, že velká část srážek by měla vypadávat i na Vysočině, tak se jedná i o Novohradku a povodí Sázavy. Je to o tom, v jaké části toku se pohybujeme, v horní části toku to bude mít až projev bleskové povodně.
Povodí Odry hlásí, že situace z roku 1997 nehrozí. Jak si to máme vysvětlit?
Je to dáno nasyceností půdy, s Povodím Odry souhlasíme. Podobnost je čistě v příčinné stránce věci, nikoli snad v projevu. Je zapotřebí se připravit především na drobných tocích, kde jsou lidé dlouhodobě zvyklí na to, že v potoku mají pár centimetrů vody a teď by tam náhle mohlo téct několik metrů.
Máme tomu rozumět tak, že většina té vody se vsákne? Nebude třeba problém na polích utužených po sklizni, že by naopak odtekla, protože přijdou tak silné a prudké deště, že nebude možné, aby to půda pojala?
Očekáváme, že právě páteční srážky by měly do značné míry být absorbovány půdním profilem, ale sobotní už by právě měly jít povrchovým odtokem.
Česko se chystá na povodně. Vodohospodáři upouštějí přehrady, hasiči chystají pytle s pískem
Číst článek
Přesnost modelů
Říkal jste, že používáte sedm modelů. S jakou geografickou přesností jsou modely schopné vlastně předpovědět, co se bude dít? Změnilo se to od roku 2002?
To se dramaticky mění. My používáme globální modely, ať už je to americký, kanadský, německý nebo francouzský model. Pak také používáme tzv. modely s vysokým rozlišením, což znamená, že nejsou na celou zeměkouli, ale je na území střední Evropy, což je právě mimo jiné model Aladin, který v tuto chvíli využívá konsorcium zhruba dvaceti evropských zemí.
To rozlišení je, že výpočetní bod na území České republiky je každé 2,4 kilometru. Teď bychom měli obměnit hardware, pořídit nový superpočítač a chystáme se zjemnit tu výpočetní síť až na jeden kilometr.
Platí pořád, že srážky přijdou ve dvou vlnách?
Pořád to předpokládáme. První vlna od západu k východu, druhá vlna od východu k západu.
Když se podíváme na to, kdy byly povodně z roku 1997, 1998, 2002, 2013 až do roku 2020, tak se všechny odehrály od května do poloviny srpna. Teď je polovina září. Je to shoda okolností, nebo si to zpětně zaslouží pozornost meteorologů a klimatologů?
Myslím si, že je to shoda okolností. Je to situace, kterou meteorologové nemají rádi. Tlaková níže vtahuje velmi teplý a velmi vlhký vzduch od Jadranu a od Černého moře, to bývají situace, které způsobily už některé lokální přívalové povodně.
Víme, že srážky přijdou, v tomto případě je to lepší situace. Přirovnáváme to k tomu, když dáte vařit vodu do hrnce, tak víte, že budete mít bubliny, pouze nevíte do poslední chvíle, kde vám bublina vyjde na povrch. Tato situace je jiná v tom, že přibližně víme geografickou lokalizaci srážek, nicméně pořád je to velmi teplý a velmi vlhký vzduch od jihovýchodu.
Klimatické změny
Může to souviset s klimatickou změnou?
Přímá příčinná souvislost s klimatickou změnou by se tady hledala jen velmi obtížně, já bych ji nerad potvrzoval.
Na druhou stranu říkáme, že s postupující klimatickou změnou, která jednoznačně nastupuje tak rychle, jak si někdo z nás nedovedl představit, že výskyt extrémních událostí bude daleko četnější, než byl v minulosti. Vyjmenovala jste roky katastrofických povodní a četnost se skutečně zvyšuje.
Mluvil jste o stoleté vodě a padesátileté vodě, Českou republikou ale taková voda protekla i několikrát za posledních 30 let. Neuvažuje se v odborných kruzích o přepočtu těchto údajů?
Katastry vodnosti přepočítáváme s ohledem na výskyt těchto jevů.
Znamená to, že v současnosti stoletá voda je jiný údaj, než byl v roce 1997?
Ano, přepočítáváme podle aktuálních naměřených údajů, protože máme omezenou časovou řadu naměřených údajů a v tu chvíli přepočítáváme hodnoty průtoků, které by měly přijít za 50 nebo 100 let.
6:13
Za pár dní naprší stejně jako za celé léto. Situace je bezesporu vážná, upozorňuje hydrometeorolog
Číst článek
Kdo se podle této klasifikace řídí?
Podle této klasifikace se řídí jednak prvky integrovaného záchranného systému, pak se jimi řídí stavební úřady a stavební práce. Jsou území, kde je z těchto důvodů vyloučeno, že by mohla probíhat nějaká intenzivní výstavba. Je to obecně závazná norma, která se používá.
Přepočty od vás pravidelně dostávají?
Ano.
Vy jste teď před touto aktuální situací varovali jednotlivá povodí. Není možné v takové situaci upouštět třeba v přehradách vodu rychleji, nebo myslíte, že tak, jak se to dělá, je to dostatečné?
Já jsem přesvědčený, že je to dostatečné a že kolegové z podniků Povodí a dispečeři moc dobře vědí, proč upouštějí právě toto množství vody. My už jsme v pondělí vydali výhled výskytu nebezpečných jevů právě na pátek, sobotu a neděli, takže varování přišla relativně včas.
V úterý jsem kontaktoval všechny generální ředitele podniků Povodí, informoval pana ministra a koneckonců ve středu bylo první pracovní jednání vybraných členů Ústřední povodňové komise, už zasedají krajské povodňové komise, aby připravenost na situaci byla co největší a škody na lidských životech a na majetku byly co nejmenší.
Vydávání výstrah
Kromě toho, že vydáváte doporučení, může to jako meteorologové ještě nějak dál ovlivnit?
Nemyslím si, že bychom to mohli dál ovlivnit. Můžeme to ovlivnit samozřejmě tím, nakolik důvěryhodná naše doporučení budou. My se snažíme být co nejdůvěryhodnější a pokud možno nevydáváme plané výstrahy nebo výstrahy, kde nemáme velkou jistotu. Naopak druhá strana téže mince je to, že nám na nesmí utéct žádný nebezpečný jev, na který bychom výstrahu nevydali.
Co je procento, kdy už je to relativně velká pravděpodobnost? Kdy vydáváte výstrahu? Kdy si řeknete, že teď už stojí za to informovat?
Je to kombinace faktorů. V tuto chvíli pravděpodobnost byla dána tím, že všech sedm modelů, které jsme měli k dispozici, se shodovalo na tom, že to tak bude. V rámci ansámblové předpovědi se modely shodovaly, takže pravděpodobnost byla vysoká.
My to nekvantifikujeme, když jsme u pravděpodobnosti a míry výskytu jevu, tak výstrahy jsou vždy kombinací míry dopadu jevu, ať už to jsou povodně, vítr nebo další. Jestliže pravděpodobnost výskytu je vysoká a míra dopadu velká, tak v tu chvíli vydáváme červenou výstrahu a těch samozřejmě vydáváme po málu.
Extrémní srážky se nevyhnou ani částem Šumavy, Ústecka a Plzeňska. Meteorologové rozšířili výstrahu
Číst článek
Stát má v plánu postavit šest nových přehrad nebo vodních nádrží. Na jakou vodu by měly být dimenzované?
Záleží na tom, pro jaké účely jsou vodní nádrže budovány. Například na Rakovnicku primárním účelem nebude protipovodňová ochrana, ale vytvořit kapacitu pro zásobování obyvatelstva a zemědělství. Stejně tak u Vltavské kaskády nebyla nikdy primárním účelem povodňová ochrana, byla to energetika a povodňová ochrana byla až na druhém nebo třetím místě.
V případě plánované přehrady Dolních Heřmínov je to čistě protipovodňové opatření, primární účel je ochrana obyvatelstva. Takové přehrady by měly být zabezpečeny jistě na stoleté průtoky.
Říkáte, že na Vltavě to nebyla prvotní myšlenka. Přesto třeba na největší české přehradě Orlík se staví doplňkový bezpečnostní přeliv, který by zvládl desetitisíciletou vodu. Jak významnou část povodí Vltavy to ochrání?
To není, že by to mělo ochránit velkou část povodí Vltavy. Jde o to, že kdyby voda přišla, tak aby vodní dílo Orlík bylo schopno ji bezpečně převést.
Audiozáznam rozhovoru Interview Plus si můžete poslechnout v úvodu článku.
