Za pár dní naprší stejně jako za celé léto. Situace je bezesporu vážná, upozorňuje hydrometeorolog
Vydatné deště a silné povodně. Podle meteorologů v následujících dnech hrozí zejména na východě republiky extrémní nebezpečí. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto vydal výstrahu s nejvyšším stupněm nebezpečí. „Příčinou bude tlaková cyklóna středomořského původu,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Jak vážná podle vás ta situace bude? Jak moc by mělo pršet?
Vážná bezesporu je. Mělo by spadnout v exponovaných oblastech až několik stovek milimetrů srážek za několik dní, což je množství, které obvykle spadne třeba za celé léto.
Teplejší vzduch může pojmout více vodní páry a zvyšovat intenzitu srážek, nastiňuje Miroslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Jak se na povodně připravit?
Čím je extrémní počasí, které nás čeká, způsobené?
Příčinou, která způsobí největší srážky o víkendu, bude tlaková níže, cyklóna středomořského původu. Celá cirkulace je velmi neobvyklá. Jsme zvyklí, že tlaková níže bývá na sever od nás, tlaková výše na jih od nás, a tudíž u nás proudí vítr od západu.
Během tohoto týdne dochází k zatečení studeného vzduchu někde od Islandu do celé západní Evropy, a potom dokonce do jihozápadní Evropy a západního Středomoří.
Srážky, které pozorujeme v Česku, jsou spojené s postupem studeného vzduchu, který míří hlavně na jih od nás, a my jsme po straně studeného vzduchu. Po rozhraní studeného vzduchu bude ze Středomoří vyjíždět středomořská cyklóna, která bude zůstávat těsně východně od nás a bude nás zásobovat srážkami po několik dní.
Přesnost předpovědí
Jak dobře se dají podobné kalamity předpovědět a s jakou přesností, ať už se to týká jejich síly, nebo místa a času?
Můžeme rozlišit velkoprostorové uspořádání atmosféry. Už týden dopředu se meteorologické modely poměrně dobře shodovaly v tom, že taková situace nastane a dojde k zatečení obrovského množství studeného vzduchu do západní Evropy a západního Středomoří.
Tlaková níže, o které byla řeč, je poměrně malá, má jen několik set kilometrů na šířku. Kudy přesně tlaková níže bude postupovat, jak dlouho se zdrží a jaké bude prostorové uspořádání srážek v rámci ní, už je potom věc, která se musí upřesňovat regionálními meteorologickými modely a tam je pořád prostor pro nejistotu a hydrologové musí pracovat s různými scénáři pro jednotlivá povodí.
Vy jste zkoumal velké povodně z roku 2002. Jaké byly jejich příčiny? Vidíte tam nějakou analogii?
Analogie je samozřejmě velice silná. K roku 2002 je potřeba vždy zdůraznit, že ta událost byla v podstatě dvojitá. Byl to takový velbloud z hlediska srážek, které byly 6. a 7. srpna, potom tři dny byla taková menší přestávka a poté přišly hlavní srážky od 11. do 13. srpna. Mluvíme v tuto chvíli naštěstí pouze o jedné události.
Na druhou stranu ta událost má být delší, takže to spíš připomíná situaci z roku 1997, kdy také šlo o jednu srážkovou událost, kdy ovšem cyklóna setrvávala asi čtyři dny prakticky bez hnutí východně od nás.
Příprava na povodně
Jak bychom se tedy měli na tyto silné deště a možná i povodně v nejbližších hodinách a dnech připravit?
Záleží podle místa bydliště. Pokud bydlíme někde mimo dosah vodních toků, tak stačí situaci sledovat, upravit plány na víkend a nejezdit tam, kde bude zuřit situace nejvíce, abychom nekomplikovali opatření proti povodním. Počítat můžeme s nějakými dopravními omezeními.
U lidí, kteří žijí v záplavových oblastech, kde je to doloženo pomocí povodňových map nebo jsou tam značky velkých vod, takže vědí, že tam historicky povodeň byla, je potřeba, aby především situaci bedlivě sledovali. Mohou udělat nějaká opatření, například vystěhovat cenných věcí ze sklepů nebo z přízemí do patra a sledovat situaci.
Česko se chystá na povodně. Vodohospodáři upouštějí přehrady, hasiči chystají pytle s pískem
Číst článek
Máme se připravit na to, že v blízké budoucnosti nás podobné situace vzhledem ke klimatickým změnám budou postihovat asi častěji?
Tato otázka je velice složitá. Víme, že vlivem oteplování se posiluje i tendence k suchu a tady jdou věci trošku proti sobě. Záleží na uspořádání atmosférické cirkulace. Tyto situace byly v minulosti a nepochybně budou i v budoucnosti. Ve chvíli, kdy situace nastává a vzduch je teplejší, může obsahovat více vodní páry, tak samozřejmě je tam potenciál ke zvyšování intenzity srážek.
Je dobré se podívat do minulosti a uvědomit si, že na přelomu 19. a 20. století bylo takových událostí několik, skoro ob rok. V roce 1890 byl například poškozen Karlův most obdobnou povodní. Je to věc, která je pro naše oblasti skoro typická, musíme s nimi počítat bez ohledu na klimatickou změnu.
