„Kde jsme takové srážkové úhrny nepredikovali, tak to je Frýdecko-Místecko a Ostravsko,“ přiznává ředitel ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Marek Rieder.
„Srážková událost má být delší, čímž připomíná situaci z roku 1997, kdy ovšem cyklóna setrvávala asi čtyři dny prakticky bez hnutí východně od nás,“ řekl v rozhovoru hydrometeorolog Miroslav Müller.
Kvůli velké vodě byla v roce 2002 v Ústí nad Labem omezená doprava, ovšem vlaky mohly mezi oběma břehy Labe jezdit. Železnice proto plnila roli městské hromadné dopravy i záchranné služby.
Voda v Zoo Praha sahala až do výšky osmi metrů. „Z té zkušenosti vznikly povodňové plány. Každý ví, co má dělat, v jakém pořadí se evakuují zvířata a podobně,“ upřesňuje ředitel Miroslav Bobek.
V srpnu 2002 zasáhly Česko ničivé povodně. Jednou z nejvíce zasažených obcí v Ústeckém kraji byly Křešice. Kvůli velké vodě muselo své domovy opustit na 900 obyvatel. Hasiči poté strhli 14 domů.
Původní v dnešním opraveném divadle je malovaná opona, které povodeň tolik neublížila. Vzhledem k velikosti se musela opravovat čtyři měsíce v tenisové hale na Zbraslavi.
„Sucho je způsobeno také tím, že se střídají různá období. Konec 90. let byl období častých povodní. Teď zase bylo sušší období. V rámci přirozeného cyklu se věci mění,“ vysvětluje Mark Rieder.
Je to právě 20 let, kdy povodně zaplavily 18 stanic metra a vystěhovaly ze svých domovů asi desetitisíce lidí. Původně průmyslový Karlín se ale přeměnil ve čtvrť kanceláří a luxusního bydlení.
Běžně se Metelský rybník na Strakonicku vypouštěl šest týdnů. Přesně před 20 lety vlivem silných dešťů praskla jeho hráz a dva miliony kubíků vody během několika hodin způsobily zkázu v obci Metly.
Původně průmyslový a dělnický Karlín se od povodní přeměnil ve čtvrť kanceláří a luxusního bydlení. Několik domů muselo být po povodních zbouráno, mnoho jich bylo vystěhováno.
V pražské zoo uhynul hroch Slávek, jedno z nejoblíbenějších zvířat v zahradě. Podle ředitele zoo Miroslava Bobka měl hroch akutní zažívací obtíže. Na konci října by mu bylo 34 let.
Povodeň v roce 2002 se naprosto vymykala tehdejším možnostem měření a monitorování jak meteorologů, tak hydrologů. Od té doby mají s předpověďmi mnohem víc zkušeností, také přístroje jsou kvalitnější.
České Budějovice||Martin Pokorný|Zprávy z domova|15 LET OD POVODNÍ
Projektant Tomáš Mráz měl po návratu z chaty plné ruce práce s vynášením počítačů a dokumentů do prvního patra. Tak vzpomíná na noc před povodní , která před 15 lety rozdělila České Budějovice.
Přesně před 15 lety zaplavila řeka Blanice obec Milenovice na Písecku. Svoje domovy museli na týden opustit všichni obyvatelé. V 75 domech bylo přes metr vody.
Na noc ze 7. na 8. srpna roku 2002 obyvatelé obcí Doudleby a Plav nikdy nezapomenou. Z Římovské přehrady a řeky Stropnice, které se spojily v ničivý živel, se na ně valila tisíciletá voda.
Devět kilometrů severně od Prahy leží zámek Roztoky u Prahy. Povodeň ho v roce 2002 zdevastovala. Poničila omítky, mobiliář a konzervátorské přístroje. Po dvanácti letech je zámek kompletně opravený a konečně se otevřel veřejnosti. Lidé si teď mohou prohlédnout dvě zbrusu nové expozice.
Povodně v roce 2002 zaplavily i některé ústředny a datová centra, na čas se tak odmlčely pevné linky i mobilní telefony. Znovu se ukázalo, že nejspolehlivějším informačním prostředkem při přírodních katastrofách je rádio. Český rozhlas hrál nejen úlohu zpravodajskou, ale zprostředkovával i pomoc vyplaveným rodinám.
Srpnová obří povodeň vyplavila před 10 lety čtrnáct chemických továren. Nejhůře dopadla neratovická Spolana. Více než dva týdny tam záchranáři bojovali s technikou, aby do vody a do ovzduší neunikal jedovatý chlór, dioxiny a rtuť. Škody tehdy vedení závodu vyčíslilo na více než miliardu korun.
Přesně před deseti lety dosáhla voda při katastrofálních povodních v hlavním městě vrcholu a ohrozila i Karlův most. Bez nadsázky se dá říci, že za jeho záchranou stojí také unikátní nápad hasičů a jejich kolegů. Most velkou vodu ustál díky bagru.
Ničivá povodeň vyřadila přesně před deseti lety z provozu více než dvě třetiny pražského metra a způsobila škodu za sedm miliard korun. Voda tehdy vystoupala o téměř dva metry výš, než se v povodňových plánech počítalo. Nikdo si také do té doby neuvědomil, co udělá tlak vody v místech, kudy zábranami v tunelech procházejí kabely. Pokud by ale teď do Prahy dorazila srovnatelná povodeň, do metra už by se voda dostat neměla.
Stovky tun vzácných archiválií a knih zatopila před deseti lety velká povodeň. Bahno uvěznilo tiskoviny mezi regály a papíry začaly pomalu plesnivět. Národní archiv a Národní knihovna proto tehdy rozjely rychlou záchrannou akci, díky které se podařilo většinu vzácných dokumentů zachovat.
Deset let po ničivých záplavách Česko rekapituluje, jak se daří snižovat riziko, že povodně republiku zasáhnou stejně mohutně jako v roce 2002. Protipovodňové ochrany se postupně dostává obcím a městům, které povodně zmasakrovaly nejvíce. Příští rok se jedné podobné stavby dočkají zřejmě i ve středočeských Zálezlicích, které záplavy před deseti lety skoro úplně zničily.
Velká voda před deseti lety zanechala obrovské škody také v sousedním Sasku. Přírodní katastrofa si vyžádala 21 lidských obětí a způsobila škody ve výši osmi miliard eur. Saská vláda od té doby intenzivně investuje do protipovodňových opatření a spolupracuje také s Českou republikou.
Krutá povodeň z roku 2002 se zapsala také do dějin Rakouska. Protipovodňové stavby, které by další velké vodě zabránily, ale v zemi na rozdíl od České republiky nevyrostly. Rakoušané museli ruku k dílu přiložit sami.
Ničivé povodně v roce 2002 v Česku připravily o život 17 lidí. Poslední obětí byl muž z Třeboně, který podobně jako ostatní zemřel nešťastnou souhrou událostí. Deset let poté na něho vzpomíná manželka.
Před 10 lety se z koryta vylila také řeka Mže. Voda do ní přitekla z přeplněné Hracholuské přehrady. Povodeň postihla i malou vesnici Bdeněves, která leží nedaleko Plzně.
Česká republika si připomíná deset let od tragických povodní. Na Vysočině velká voda nejvíce zasáhla Štěpánov nad Svratkou. Vlna tam doslova smetla chatovou oblast.