Povodně v roce 2002 ukázaly význam rozhlasu v čase přírodních katastrof
Povodně v roce 2002 zaplavily i některé ústředny a datová centra, na čas se tak odmlčely pevné linky i mobilní telefony. Znovu se ukázalo, že nejspolehlivějším informačním prostředkem při přírodních katastrofách je rádio. Český rozhlas hrál nejen úlohu zpravodajskou, ale zprostředkovával i pomoc vyplaveným rodinám.
Stoupající voda většinou jako první postihne mobilní operátory. Ti se ale s problémy obvykle dokáží vyrovnat rychle. Pokud základnová stanice není zatopená, obnoví její napájení dieselagregáty. Pokud nějaké suché má.
Na fungujících mobilních sítích jsou v krizových situacích závislí záchranáři. Zaplavený vysílač dokáže mobilní operátor během několika hodin nahradit mobilní "bétéeskou", která tu poškozenou na čas zastoupí. U pevných linek ale alternativa není. Jakmile voda zalije ústřednu, nelze se nikam dovolat.
Redaktor Martin Drtina se zajímal o spolehlivost komunikačních prostředků v době povodní
V síti Českého Telecomu před deseti lety naráz vypadlo 60 tisíc linek. A kvůli zatopeným datacentrům v Holešovicích a Karlíně se nešlo dostat ani na část českého internetu. Servery Českého rozhlasu však v té době zůstaly v suchu.
„Mobilní internet nebyl skoro vůbec. Lidé se na jedné straně museli samozřejmě spoléhat na rozhlasové vysílání. Na druhou stranu už jsme se tenkrát setkali s velkými ohlasy na internetové stránky, které byly věnovány postiženým povodněmi,“ vzpomíná někdejší šéfredaktor Radiožurnálu Alexandr Pícha a dodává:
„Tam se ukázalo, jak velký je dopad informací, které si můžete najít. Bez ohledu na to, abyste museli poslouchat, abyste čekali nějakou relaci. A v tomto případě se také ukázalo, že říkat telefonní čísla a různé kontaktní adresy v rozhlasovém vysílání není mnohdy tak praktické, jako když si je někdo může přečíst a zapsat.“
Redaktor Martin Drtina připomněl také nezastupitelnost rozhlasu v době přírodních katastrof
Povodně telekomunikačním operátorům ukázaly, že při plánování sítí je nutné s velkou vodou počítat. Připomněly však také důležitost rádia, které během přírodních katastrof i v době moderních technologií hraje nezastupitelnou úlohu.
Na začátku povodní rozhlas pomáhal dokonce i s evakuací. Kvůli stoupající vodě se některé domácností ocitly bez dodávek elektřiny a kapesní přijímač na baterie pak mohl být jejich jediným komunikačním pojítkem se světem.
„Prostě proto, že to je médium, které máte k dispozici relativně nejsnazším způsobem. A i když je dnes velmi dostupný internet, i na mobilu, tak v mnoha ohledech prostě rozhlas nemůže nahradit. Protože rozhlas může poskytovat komplexní službu, aniž byste si museli něco naklikávat, vyhledávat a podobně,“ říká Alexandr Pícha.
V oblastech postižených povodněmi Český rozhlas přešel na čtyřiadvacetihodinové živé vysílání. Vedle standardního zpravodajství zavedl i speciální Linku pomoci.
„Tento trochu nestandardní projekt jsme zavedli téměř okamžitě, když bylo jasné, že ty katastrofy, které se objevily na různých místech republiky, dosahují velkého rázu. Linka pomoci byla určena k dvousměrné komunikaci,“ popisuje Pícha a vysvětluje:
„Jednak jsme vysílali anonce, ve kterých jsme sdělovali naše telefonní čísla, aby nám lidé telefonovali nabídky pomoci. Od ubytování přes vodu po kontakty, kde jsou příbuzní, nabídky jídla i peněžní dary. Tady u nás jsme ty nabídky zpracovávali, část jsme dávali přímo do vysílání, ale zároveň nám dobrovolníci-studenti distribuovali jednotlivé nabídky jednotlivým střediskům pomoci.“
Rozhlas sloužil jako sociální síť
Linka pomoci se ve vysílání udržela několik měsíců. Po opadnutí vody dávala rady, jak řešit škody na majetku, jak jednat s pojišťovnami, co nezapomenout zadokumentovat. Dá se říct, že rozhlas tak vytvořil jakousi sociální síť bez internetu.
„Tenkrát nijak nezaostávala za tím, co se děje v dnešní době na sociálních sítích. Skoro bych řekl, že to, že tato pomoc šla přes odborné středisko, které jsme vybudovali v Českém rozhlasu, tím, že nešla přes nějaké nahodilé účty na Facebooku, Twitteru nebo jinde, tak to podle mě bylo efektivnější rozdělování pomoci,“ myslí si Alexandr Pícha.
V krizových situacích má rozhlas i dnes v době masového rozšíření mobilního internetu nezastupitelnou úlohu. Spolehnutí na něj je i ve chvílích, kdy telefon nemá signál.
