Státní rozpočet byl v pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun. Je to nejméně za posledních pět let
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka.
Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun. Dodržení plánovaného schodku považují za pravděpodobné i analytici.
Mít málo vysokoškoláků je pro Česko nevýhodné, upozorňuje ekonom Münich
Číst článek
Rozpočtové příjmy do konce června dosáhly 956,2 miliardy korun, proti loňskému prvnímu pololetí se zvýšily o 4,2 procenta. Pololetní výdaje byly 1,135 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,2 procenta.
„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ uvedl Stanjura. „Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“ dodal.
Názory analytiků
„Zatímco příjmy státu tedy v pololetí stouply meziročně o takřka 39 miliard, výdaje se meziročně prakticky nezměnily, když narostly jen o zhruba dvě miliardy. Došlo sice k navýšení výplat důchodů, k vzestupu plateb do státních fondů zemědělského i dopravní infrastruktury či k nárůstu výdajů na obranu, avšak současně masivně poklesla státní podpora v oblasti energií,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Vládě se podle všeho podaří naplnit letošní schválený schodek 252 miliard korun. Ve druhém pololetí totiž deficit bude narůstat pomaleji než v tom prvním,“ dodal Kovanda.
Schodek státního rozpočtu na konci května dosáhl 210,4 miliardy korun
Číst článek
Také podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je šance na dodržení schodku. „Záležet bude mimo jiné na tom, jak se bude ve druhé polovině roku dařit uhlídat výdaje ve světle požadavků na růst mezd. A také je otázkou, kolik si půjčí stát na financování infrastruktury bokem,“ uvedl. Část prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury se letos stejně jako loni čerpá s využitím mimorozpočtových příjmů, což snižuje rozpočtový deficit.
Příjmy státu
Na příjmové straně rozpočtu nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně vzrostlo o 18 procent na 78,3 miliardy korun. Podle ministerstva financí k vyššímu výběru přispívá růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku, jako snížení hranice pro vyšší sazbu daně.
Příjmy státu z povinného pojistného vzrostly o devět procent na 369,9 miliardy korun, podle ministerstva na to má vliv znovuzavedení nemocenského pojištění a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.
Výběr daní
Výběr spotřebních daní se meziročně zvýšil o 9,8 procenta na 74,8 miliardy korun. Roste především inkaso daně z minerálních olejů, což podle ministerstva způsobilo vrácení sazby daně z nafty na původní úroveň, a inkaso daně z tabákových výrobků, kde se odráží zvýšení sazby daně a její uvalení na některé výrobky, které jí v minulosti nepodléhaly.
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Číst článek
Hlavním daňovým příjmem rozpočtu zůstává daň z přidané hodnoty (DPH), jejíž inkaso vzrostlo o 4,8 procenta na 180,7 miliardy korun. Za zvýšením podle ministerstva stojí růst spotřebních výdajů i letošní úpravy sazeb daně.
Z daně z příjmu právnických osob šlo do rozpočtu 108,3 miliardy korun, o 0,2 procenta méně než loni. Stát v červnu také získal druhou letošní zálohu daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, ve výši 5,5 miliardy korun, od začátku roku na ní vybral 18,2 miliardy korun.
Sociální dávky a kapitálové výdaje
Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o čtyři procenta na 452,6 miliardy korun, z toho 356,7 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 35,5 miliardy korun se snížily výdaje na podporu poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.
Kapitálové výdaje v pololetí byly 76,5 miliardy korun, meziročně klesly o 3,3 procenta. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí, které se snížily o 8,6 miliardy korun, a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které klesly o 6,7 miliardy korun. Naopak o 6,2 miliardy korun vzrostly investiční nákupy ministerstva obrany.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
