Nadhodnocené emisní povolenky i málo peněz na dotace. Státní rozpočet tvořila vláda pod tlakem
Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) představili prezidentu Petru Pavlovi státní rozpočet pro příští rok se schodkem 241 miliard. Hlava státu by měla své stanovisko vydat příští týden, přičemž vetovat návrh Pavlovi jeho ekonomický poradce doporučil už v listopadu. Co v rozpočtu nesedí, popsala v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
„Z mého pohledu jsou nejvýznamnější položkou škrtnuté dotace na podporu obnovitelných zdrojů. Jde hlavně o starší solární elektrárny. Částka 20 miliard korun by v příštím roce měla být vyplacena jako provozní dotace na zdroje. Ministr financí Zbyněk Stanjura však považoval dotace za příliš velké, a dal do rozpočtu menší částku, než bude potřeba. Původní odhad byl přes 30 miliard,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Z tohoto důvodu vláda protlačila tento týden Sněmovnou novelu energetického zákona, kde zpřísnila některé podmínky pro vyplácení dotací. Že by tím ale ušetřila 20 miliard korun, není podle Klímové nikde doloženo.
„Řada expertů včetně samotných solárníků si myslí, že není možné během jednoho roku ušetřit tak výraznou částku. Navíc řada majitelů hrozí arbitrážemi kvůli změnám pravidel za chodu. Pokud by tyto arbitráže někdy vyhráli, pak je otázka, jestli škrty stály za to,“ podotýká Klímová.
Propočty vlády
Státní rozpočet pro příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun a podle ekonomky rozhodně není celý postaven na nereálných číslech. Některé jednotlivé položky ale nereálné jsou.
Zmenšení podpory obnovitelných zdrojů schválila Sněmovna. Příští rok na ni půjde 8,5 miliardy
Číst článek
„Důvod, proč nastala tato situace, je, že vláda před několika lety přijala zákon o rozpočtové odpovědnosti, který limituje, jaký schodek může rozpočet mít. 241 miliard je limit, který vládě umožňuje to takto sestavit. Takže to vypadá, že ministr financí i celá vláda byli pod určitým tlakem, aby jim schodek vyšel, že zjevně některé příjmy a výdaje podhodnotili, nebo nadhodnotili,“ vysvětluje Klímová.
Například příjmy z emisních povolenek rozporovala i Národní rozpočtová rada (NRR): „V rozpočtu je zaveden určitý příjem, který znamená, že jedna povolenka by musela v příštím roce stát asi 100 eur. Současná cena je ale kolem 60 eur, přičemž se neočekává, že by cena měla vzrůst. Národní rozpočtová rada tedy tento příjem považuje za nadhodnocený vzhledem k současné situaci o 10 miliard korun. Čili poměrně velká položka v rozpočtu.“
Celkově ale podle NRR nesedí ve schodku 43 miliard korun, což podle Klímové mimo jiné znamená, že pokud by všechny příjmy a výdaje byly na současných číslech reálné, schodek by se oproti letošnímu roku skoro nesnížil, naopak by byl o desítky miliard vyšší.
2:48
Fiala věří, že Pavla přesvědčil k podpisu rozpočtu. Prezident své rozhodnutí oznámí do 12 dnů
Číst článek
„Na druhé straně ministr Stanjura říká, že jsou to všechno jen odhady. A dle jeho slov garantuje, že když odhady vlády nevyjdou a někde budou chybět peníze, prostě je tam dodá tak, že někde něco škrtne.“
Veto prezidenta?
Prezident Petr Pavel by měl své stanovisko k rozpočtu vydat příští týden. Nepodepsat rozpočet mu už v listopadu doporučil jeho ekonomický poradce David Marek, sám prezident se ale zatím nijak blíže nevyjádřil. Jeho veto by Sněmovna mohla přehlasovat 101 hlasy, případně by platilo rozpočtové provizorium, kdy by se od ledna muselo postupovat podle letošního rozpočtu, který má schodek vyšší.
„Bylo by to ale jenom na určitou dobu. Žádná katastrofa by to nebyla, protože výdaje a příjmy se postupně naplňují. Je tady ale dost velká pravděpodobnost, že kdyby skutečně k vetu došlo, vládní koalice má stále většinu v Poslanecké sněmovně, která jí stačí k tomu, aby veto přehlasovala,“ dodává Jana Klímová.
