K růstu potřebujeme levné energie, ty nám ale uměle zdražuje Evropská unie, kritizuje Hrnčíř
Prezident Petr Pavel podepsal rozpočet na příští rok, byť přiznal, že to pro něj nebylo lehké. A to i kvůli schodku ve výši 241 miliard. Některé rozpočtové položky jsou navíc podle jeho poradců nerealistické. „Deficit je příliš vysoký vzhledem k slibům vlády, že bude rozpočet konsolidovat, aby se během volebního období stal vyrovnaným. A i přesto, že zvýšila daně a zavedla nové toho není schopná dosáhnout,“ kritizuje poslanec Jan Hrnčíř (SPD).
Upozorňuje na to, po čtyřletém vládnutí kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) zůstane navíc dluh 1 190 miliard, což je v absolutních číslech rekord všech dosavadních vlád. Hrozí také, že do několika let přestaneme plnit Maastrichtská kritéria, podle nichž státní dluh nesmí překročit hranici 60 procent HDP. Nyní jsme na úrovni 44 procent.
„V příštím roce budeme platit 100 miliard jen na úrocích z půjček, které máme. To už je vysoká částka,“ dodává s tím, že snížit schodek není možné, aniž by se sáhlo i na mandatorní výdaje.
Vládě připomíná její sliby, že bude digitalizovat agendy a zeštíhlovat stát. Místo toho ale zřídila novou Digitální a informační agenturu (DIA) s rozpočtem 3 miliard korun a nabrala dalších 20 tisíc státních zaměstnanců, přičemž v příštím roce plánuje obsadit dalších asi 12 tisíc míst.
„Státní aparát je přebujelý i v mezinárodním srovnání. Rakousko je podobně velká země a má o třetinu státních zaměstnanců méně. Je jasné, že něco děláme špatně,“ upozorňuje s tím, že možnou cestou z dluhů by bylo také nastartování hospodářského růstu. V loňském roce se ovšem ekonomika ocitla v recesi.
Příliš drahá energie
K nastartování růstu ekonomiky, která patří k nejprůmyslovějším v Evropě, jsou podle Hrnčíře potřeba především levné energie. „Přestože jsme čistým vývozcem elektřiny, tak ceny máme v přepočtu na paritu kupní síly nejvyšší v Evropě. Navíc unijní zelené cíle naši ekonomiku zásadně poškozují,“ tvrdí.
Schodek rozpočtu byl na konci září 181,7 miliardy. Je to nejhorší výsledek za třetí čtvrtletí od vzniku Česka
Číst článek
Zmiňuje například emisní povolenky, kvůli nimž budou muset ukončit provoz uhelné elektrárny, které stále tvoří 40 procent výroby elektřiny. A to dříve, než je stihnou nahradit jiné zdroje včetně nových jaderných bloků.
„Očekává se tedy, že ceny energií budou dále růst, protože se staneme závislými na dovozu. A energeticky náročnější průmysl nám zkolabuje,“ varuje Hrnčíř. „My jsme schopni vyrobit levné energie. Ale kvůli nastavení unijní zelené politiky se nám uměle zvyšuje jejich cena.“
Poslanec souhlasí se záměrem snížit dotace na obnovitelné zdroje, na které domácnosti, firmy i stát za posledních 15 let zaplatily přes 800 miliard korun. „Kdybychom tyto peníze využili na stavbu jaderných bloků, měli bychom daleko lepší a stabilnější zdroje,“ zdůrazňuje.
Co říká na investice do dopravní infrastruktury a na obranu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
