Trump není blázen. O clech s ním Evropa musí mluvit jednotně a s chladnou hlavou, věří Špicar

Když Donald Trump ve svém prvním prezidentském období zavedl cla na dovoz oceli a hliníku, Evropská unie proclela motocykly, džíny nebo whisky. Teď Trump mluví o tom, že už brzy budou zavedena cla na výrobky z Evropské unie. „Firmy zvažují nejrůznější scénáře. Při vysokých clech by mohly přenést výrobu do USA. S tím pravděpodobně Trump pracuje,“ říká pro Český rozhlas Plus Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Rozhovor Washington/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Americký prezident Donald Trump mluvil o údajném obchodním deficitu ve výši 300 miliard dolarů. Trump prohlásil, že Evropané „neberou od nás naše ani zemědělské produkty a my bereme všechno, miliony aut, ohromné množství zemědělských produktů.“ Jak se připravuje evropský byznys na případná americká cla? 
S velkými obavami. Samozřejmě by to velmi narušilo obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, které jsou pro obě strany Atlantiku velmi důležité. Nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Radkem Špicarem o clech mezi USA a Evropskou unií

Uvidíme, co přijde. Jestli budou cla plošná, jak vysoká budou, zda se budou týkat pouze některých sektorů, které jsou třeba důležité pro českou ekonomiku, nebo celkově pro Evropu.

Firmy zvažují nejrůznější scénáře. Pokud by cla byla nízká, tak by potom tolik nehrozilo, že budou firmy například přenášet svoji výrobu do Spojených států. To je pravděpodobně jeden z motivů, s nimiž Trump pracuje. 

Pokud by cla byla „dostatečně vysoká“, tak opravdu hrozí, co se děje už nějakou dobu, a tedy že by evropské firmy ještě více začaly přenášet svou výrobu do USA. 

K jednání s chladnou hlavou

Když vezmu Trumpem zmiňovaný dovoz aut ze Spojených států, tak ten je spojený s desetiprocentním clem. Opačně ten tarif činí 2,4 procenta. Jaký postup by z vašeho pohledu měli zvolit unijní vyjednavači? A kdo to zřejmě bude? 
Dobře, že to zmiňujete. Nepovažuji za šťastné říkat o Trumpovi, že je blázen a že nic z toho, co navrhuje, nemá racio, že jsou to nesmysly, které poškodí každého. Opravdu velmi často je na věcech, které říká, ať si o nich myslíme cokoliv, něco racionálního. 

Co se týká cel na osobní automobily, protože u nákladních vozů je to obráceně, tak je to přesně tak, jak říkáme. To znamená, že je tam opravdu prostor pro vyrovnání. Evropská unie uvaluje na americké vozy výrazně vyšší cla než Američané na evropské.

A to, co čekáme od politiků, je, že s chladnou hlavou, aniž by na jakékoliv straně Atlantiku situaci eskalovali, si sednou k jednacímu stolu a řeknou si: 

„Pane prezidente, vy jste nespokojen s výší našich cel vůči vašim osobním autům, dobrá, chápeme tu disproporci, pojďte tedy jednat o tom, že bychom cla vyrovnali, a pojďte jednat podobně o dalších položkách. Ale prosím, nepodlamujme si nohy a neoslabujme svoji pozici tím, že na sebe budeme uvalovat plošná vysoká cla, protože na obou kontinentech máme jiné starosti, než abychom spolu bojovali, oslabili se a tím pomáhali třetím stranám, které z toho budou pouze těžit.“

Cla na výrobky z Evropy přijdou podle Trumpa ‚velmi brzy‘. ‚Oni nás skutečně využívají,‘ uvedl

Číst článek

Důležité tedy bude také to, jestli se na případných odvetných opatřeních, o kterých by vyjednávali evropští politici, shodnou všechny sektory byznysu. Tedy i ty, kterých by se tato cla netýkala. Chápu to správně? 
To samozřejmě budou muset. Tohle je otázka, kdy bude Evropská unie jednat se Spojenými státy jako celek. S Amerikou nebudou vyjednávat jednotlivé členské státy. Znamená to, že i na odvetných opatřeních – ke kterým, doufám, nedojde, protože eskalace by poškodila úplně všechny – se bude muset shodnout Evropa jako celek. 

My samozřejmě doufáme, že evropští vyjednavači to budou konzultovat s hlavními evropskými zaměstnavatelskými svazy ať už na úrovní národní, nebo centrální. To je především BusinessEuropy coby střešní organizace evropských zaměstnavatelů.

Bez toho si to nedokážu představit. Protože s veškerou úctou, politici jsou pouze teoretici a netuší, co se reálně v ekonomice děje, jaká opatření by měla jaký dopad v jaké intenzitě a jak je možné na to reagovat. 

Doufám, že v tomhle nastane ten takzvaný sociální dialog mezi politiky, zaměstnavateli i zaměstnanci v rámci národních tripartit.

Pokud teď automobilky řeší souběžně možnost odkladu pokut za neplnění evropských emisních limitů a zároveň se děje toto lavírování o clech, můžou případná americká cla ještě více zpomalit zelené směřování automotive? 
Byla by to další komplikace. Myslím, že při aktuálním vyjednávání o tom, jak pokračovat v dekarbonizace automobilového průmyslu, by to politici měli vzít v úvahu.

Kateřina Cibulka, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme