Jsme v menšině, přiznává poslanec slovenské koalice. ‚Ficova cesta k úspěchu je úzká,‘ míní kolega z opozice
Slovenská opozice chce vyslovit nedůvěru vládě Roberta Fica (Směr), ale zatím se jí to nedaří. V úterý neměla dostatek hlasů, takže mimořádná schůze nebyla ani zahájena. Oslabený premiér Fico mezitím mluví o převratu a touží prosadit ústavní změny. Situaci komentovali pro Český rozhlas Plus koaliční poslanec Roman Michelko (SNS) a slovenský opoziční poslanec, předseda poslaneckého klubu Progresivní Slovensko (PS) Martin Dubéci.
Slovensko prožívá turbulentní chvíle. O víkendu se v zemi konal jeden z největších protivládních protestů v polistopadové éře. Premiér Fico v té souvislosti varoval před hrozícím státním převratem, aniž prozradil, z čeho obava tajných služeb vychází. A do toho navrhuje změnu ústavy se zakotvením hodnotových otázek. Prvním hostem v pořadu Ranní Plus byl koaliční poslanec Roman Michelko (SNS).
Poslechněte si rozhovor se slovenskými poslanci Romanem Michelkem (za SNS) a Martinem Dubécim (PS)
Robert Fico v pondělí představil návrhy ústavních změn, například přiznání existence dvou pohlaví, umožnění adopce jen párům tvořených mužem a ženou nebo povinnost škol učit pouze informace garantované ústavou. Vaše strana o tom s premiérem diskutovala? Podpoříte tyto změny?
My jsme hodnotově konzervativní strana, takže s obsahem těchto ústavních změn nemáme problém. Je vysoce pravděpodobné, že je podpoříme. Koalice samozřejmě nemá ústavní většinu, takže zda to projde, nebo ne, záleží i na opozičních stranách.
Pravděpodobně budeme oslovovat především stranu KDH, tedy křesťanské demokraty. Uvidíme, jak na to budou reagovat. A jak si budou schopni před svými voliči obhájit, že jim hodnotově blízká témata nechtějí, nebo chtějí podpořit.
Jelínek: Předčasné volby nejsou pro rozvrácené Slovensko řešením. Kampaň by zemi ochromila
Číst článek
Myslíte si, že je nutné tyto věci zavádět do ústavy? Přece jen adopce stejnopohlavními páry na Slovensku nefunguje, nemáte ani povolenou registraci těchto párů.
Ústavní zákony se přijímají na podstatně delší období než běžné zákony. Takže sice nemáme registrované partnerství, ale nedá se vyloučit, že v nějakém horizontu k tomu při nějaké jiné konstelaci dojde. A jde o to, abychom do budoucna zabezpečili, že jen heterosexuální páry mohou adoptovat děti.
Už máme v ústavě definici manželství jako svazek muže a ženy. Takže pokud by se neprolomila ústavní většina, tak homosexuální partnerství být může, ale ne manželství. V tomto smyslu jsme přijímali v roce 2014 tento ústavní zákon. Tehdy to byla ad hoc koalice Směru a KDH, tak uvidíme, jak to bude teď.
Veřejně dekonspirovaní
Ještě před víkendem premiér Robert Fico prohlásil, že bezpečnostní situace na Slovensku je velmi vážná a hrozí státní převrat. Svolávala se bezpečnostní rada státu. Proč přichází právě v těchto chvílích premiér s novými návrhy ústavních změn, které se týkají úplně jiných témat?
Premiér na svém prvním vystoupení po atentátu na Děvíně veřejně vyhlásil, že jednou ze zásadních úloh jeho vlády bude vytvářet hráz proti progresivismu. V pondělí na tiskové konferenci řekl, že tento svůj veřejně deklarovaný závazek začíná naplňovat, a to právě tím, že otvírá diskusi o těchto ústavních změnách.
Není to otázka jednoho dne ani týdne, ale otvírá se diskuse, v níž budou osloveni všichni poličtí aktéři a bude se zjišťovat průchodnost těchto změn.
Slovenská ústava má mít přednost před pravidly EU. ‚Musíme se vrátit ke zdravému rozumu,‘ říká Fico
Číst článek
Tomu rozumím. Ale spíš se ptám na to, že je-li Slovensko ve vážné bezpečnostní situaci, jestli by se neměly předkládat úplně jiná opatření? Nebo jestli to znamená, že ta situace, která byla před víkendem, už netrvá a je tedy dost času otevírat diskuzi o ústavních změnách?
To jsou dvě roviny. Je vysoce pravděpodobné, že bez toho, aby se to veřejně ohlašovalo, už vláda připravila opatření, která by eliminovala pokusy o obsazování veřejných budov a o další nepokoje. Před veřejnými budovami nemusí být obrněné transportéry, a přesto předpokládám, že se opatření přijala.
Vy to předpokládáte. Ale nevíte to jistě?
Nevím. To jsou určitě utajené informace. A druhá věc je, že celý scénář byl veřejně dekonspirovaný. Takže je tu vysoká míra pravděpodobnosti, že se tento scénář nenaplnil. Když jste dekonspirovaný, tak přece nepojedete podle scénáře, který zná váš oponent, protistrana.
Teď si myslím, že akutní fáze pokusů o masové a dokonce i násilné demonstrace, které by mohly skončit velmi zle, je zažehnaná. A už není v horké fázi.
Menšinová vláda
Co se stane, když v únoru vládní koalice na řádné schůzi parlamentu nebude schopná prosadit vládní návrhy. Strana Hlas přišla o některé poslance a není jasné, jak budou hlasovat tři vaši bývalí poslanci z okolí Rudolfa Huliaka. Co se stane potom? Jak se na tuto situaci připravujete?
To je zadání pro koaliční špičky. Já předpokládám, že předseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok dobře věděl, co dělal, když dva ze čtyř poslanců...
Já se ptám na vaši stranu. Vy máte také problém se třemi poslanci.
Vím. Už při schůzi minulý týden tito tři poslanci hlasovali s koalicí a premiér Robert Fico to s nimi vykomunikoval. Jednal s nimi o tom, že jim chce dát nějaký podíl na moci. Takže předpokládám, že tato jednání pokračují a budou mít nějakou koncovku.
Udrží Ficova koalice většinu v parlamentu? ‚Dozvíme se to na únorové schůzi,‘ popisuje politolog
Číst článek
Naše ústava mluví o tom, že když je parlament tři měsíce neusnášeníschopný, tak do toho může vstoupit prezident a začít konat kroky k předčasným volbám. Čili je tam nějaký limit, dokdy by měla koalice být akceschopná.
Je těžké odhadnout, zda se otevře schůze 4. února, nebo ne. Potom by mohly zásadní věci projít po konsolidaci koalice na březnové schůzi... Těch možností není moc.
My už jsme dnes de facto v pozici menšinové vlády. To znamená, že projdou jen ty zákony, které podpoří i rebelující poslanci. A to se velmi těžko vládne. Znamená to, že se v tomto horizontu musí najít nějaký typ dohody.
Nezodpovědné, říká opozice
Druhým hostem Českého rozhlasu Plus byl slovenský opoziční poslanec, předseda poslaneckého klubu Progresivní Slovensko (PS) Martin Dubéci.
Další řádná schůze parlamentu bude v únoru, na které by se mělo ukázat, v jaké kondici je vládní koalice. Plánujete za opozici jednání s těmi poslanci, kteří byli vyloučeni ze strany Hlas? Nabídnete jim nějakou formu spolupráce?
Schůze začne už za týden, takže čas je intenzivní a tlačí na koalici. Nepovažujeme za náš hlavní úkol jednat s konkrétními poslanci. Jak přiznal i pan Michelko, nacházíme se v režimu menšinové vlády a už máme legislativu, která je nutná pro chod státu a u které hrozí, že neprojde.
Situace je mimořádně nezodpovědná vůči občanům této země, voličům koalice i opozice. Jasně jsme deklarovali, že v případě, že chceme spojit parlament, tak o tom budeme diskutovat, ale součástí toho musí být i diskuse o předčasných volbách.
Chodím do podobných diskusí jako předseda poslaneckého klubu půl roku a před každou schůzí se bavíme o tom, zda parlament vůbec otevřeme. Paralýza vládnutí značně vysvětluje ostatní témata, na které jste se ptala pana Michelka, ať už jde o převrat, nebo ústavní dodatky. Jde o kolaps koalice, od kterého potřeba odvést pozornost.
‚Fico nepostavil ani dálnici‘
Na kolik je aktuálně opozice jednotná? Mluvili jsme o návrzích na ústavní změny. Robert Fico chce oslovit opoziční Křesťansko-demokratické hnutí (KDH). Víte, jak mu KDH odpoví?
Robert Fico chce postavit hráz proti progresivismu a nebyl schopný postavit ani dálnici do Košic z Bratislavy, takže jeho stavební projekty jsou pochybné.
Potřebuje minimálně jedenáct poslanců opoziční KDH. Myslíte si, že mu vyhoví? Jsou to i jejich témata, které prezentuje.
Dovolím si vás opravit, v momentu, kdy koalice není v počtu 79, tak ani jedenáct poslanců KDH nestačí.
Zatím ale nevíme, jak to bude.
Myslím si, že s ohledem na to, jaké jsou parlamentní počty a na pochybnosti konzervativních poslanců opozice, tak si myslím, že cesta Roberta Fica k politickému úspěchu je velmi úzká. Budeme komunikovat s kolegy z KDH i z jiných klubů, aby neskočili na tuto hru.
Progresivní Slovensko představilo minulý týden kampaň za zachování členství v EU. Robert Fico několikrát zopakoval, že on nemá záměr opustit Unii. Vím, že Tibor Gašpar, poslanec za Směr a místopředseda parlamentu, o tom vyvolal spekulace. Máte pocit, že to je důležité téma pro Slováky, které nyní chcete akcentovat, vzhledem k tomu, že nic takového zatím nehrozí?
Dovolím si říct, že hrozí. Vyjádření vládní koalice a zvlášť určitých kruhů ve straně Směr jsou takové, jako kdyby se připravovali na vystoupení z EU. Pana Gašpar nebo Fico začali mlžit až ve chvíli, kdy se lekli veřejného tlaku. Do té doby bylo zřejmé, že jsou velmi vlivné politické proudy v koalici, které by si přály rozpad EU.
Zároveň víme, že Slováci napříč politickým spektrem chtějí být v EU. Nemůžeme nechat extremisty, aby unesli zahraničně-politické ukotvení Slovenska, právě proto, že jsou právě u moci v rozbité koalici.
Oba rozhovory, které vznikaly ještě před začátkem úterní schůze, jejíž zahájení opozice neprosadila, si můžete poslechnout v úvodu článku.
