Levné oblečení může skrývat lidské utrpení. Pracovníci na plantážích žijí v otrockých podmínkách
Nedávné vyšetření odhalilo, že k sběru bavlny na desítkách farem v Indii je využívána dětská a nucená práce. Toto zjištění se přidává k již dříve odhaleným případům v jiných zemích, například v Číně, kde jsou k práci na plantážích údajně nuceny etnické menšiny. Bavlna z těchto oblastí se pak dostává do globálního řetězce a končí u předních světových značek, informuje španělský deník El País.
Podle zprávy neziskové organizace Transparentem, publikované v lednu a citované médiem Business of Fashion, bylo mezi červnem 2022 a březnem 2023 prozkoumáno 90 bavlníkových farem v indickém státě Madhjapradéš. Výzkumníci provedli rozhovory se zhruba 200 dělníky a majiteli plantáží. Téměř polovina farem využívá nucenou práci, přičemž velká část pracovníků jsou děti.
Nové důkazy o nucené práci Ujgurů dostávají módní značky pod tlak. Podílíte se na represích, tvrdí kritici
Číst článek
Ravi (jméno bylo změněno) začal pracovat již ve svých deseti letech. V době rozhovoru mu bylo 45 let, žil v extrémní chudobě a kvůli zdravotním problémům si musel půjčit peníze od svého zaměstnavatele. Dluh následně splácel na devítiakrové farmě, která je součástí dodavatelského řetězce jednoho z největších textilních výrobců na světě, Pratibha Syntex.
Celá pracovní infrastruktura je založena na zvráceném systému. Dělníci dostávají denní mzdu 200 rupií (asi 55 korun českých), což jim nestačí ani na základní životní potřeby. Mnoho z nich proto musí přijímat půjčky od zaměstnavatele, které následně splácí přímo z výplaty. Aby si mohli dovolit splácet, do práce jsou nuceni zapojit i své rodinné příslušníky, včetně dětí.
Zpráva Transparentem ukazuje, že farmy dodávají bavlnu velkým zpracovatelským podnikům, které se často prezentují jako výrobci udržitelných materiálů. Mezi nimi jsou například Pratibha Syntex, Remei Group a Maral Overseas.
O svých zjištěních informovala desítky módních značek spolupracujících s těmito firmami. Některé z nich, včetně Inditexu nebo H&M, s těmito dodavateli přestali spolupracovat a připojily se k Fair Labor Association (FLA), která nyní monitoruje pracovní podmínky na bavlníkových farmách v Madhjapradéši.
Nucená práce nebo vynucená manželství, počet lidí v moderním otroctví prudce roste
Číst článek
Organizace zabývající se lidskými právy poukazují na nucenou práci v Indii již řadu let. Podle Business of Fashion sleduje situaci i americké ministerstvo zahraničí, které upozorňuje na to, že bavlna je jedním z hlavních odvětví, kde dochází k vykořisťování.
V případě dětské práce je nejvíce zasaženým sektorem zemědělství, zejména pěstování bavlny a kávy, zatímco mezi oblastmi s nejvyšším výskytem nucené práce dominují textilní průmysl, stavebnictví a právě sběr bavlny.
Největším producentem bavlny na světě je Čína, kde pochází 84 % této suroviny z oblasti Sin-ťiang. Spojené státy v roce 2021 přijaly zákon zakazující dovoz některých produktů vyrobených v této oblasti kvůli podezření, že čínská vláda nutí k práci na farmách příslušníky ujgurské a kazašské menšiny. Čína tato obvinění odmítá, nicméně američtí celníci v loňském roce zadrželi přes 30 000 produktů spojených se Sin-ťiangem.
Organická bavlna? Často jen iluze
Textilní průmysl se potýká s neprůhlednými dodavatelskými řetězci, falešnými certifikacemi a greenwashingem – tedy marketingovými strategiemi, které se snaží vytvořit dojem ekologické a etické výroby, aniž by tomu odpovídala realita. Firmy se často soustředí na ekologické aspekty, zatímco pracovní podmínky přehlížejí.
Mnozí výrobci bavlny v Indii se prezentují jako ekologicky odpovědní, ale přitom jejich produkce zahrnuje používání pesticidů a dalších toxických látek, které ohrožují zdraví dělníků, včetně dětí.
Rychle, levně, bezohledně. Trendy ve fast fashion vybírají algoritmy, oblečení šijí migranti i děti
Číst článek
Velkým skandálem posledních let byl případ švýcarské společnosti Better Cotton, která se považuje za největšího certifikátora „udržitelné bavlny“ na světě. Britská organizace Earthsight v roce 2023 odhalila, že Better Cotton byla spojena s odlesňováním, násilným zabíráním půdy a porušováním lidských práv v oblasti Cerrado v Brazílii. Celkem 816 000 tun bavlny, která nesplňovala standardy certifikace, bylo použito na výrobu téměř 250 milionů kusů oblečení pro přední módní řetězce.
Zákony, ne jen spotřebitelská odpovědnost
Podle Sama Lawsona, ředitele organizace Earthsight, nelze tento problém řešit jen tím, že se zákazníci budou snažit nakupovat eticky. Důležité je, aby země, které tyto produkty dovážejí, přijaly přísné regulace, jež zamezí importu materiálů získaných za nelidských podmínek.
Dokud takové zákony nebudou existovat, bude pro spotřebitele velmi obtížné zjistit, odkud pochází suroviny použité v jejich oděvech a za jakých podmínek byly vyrobeny. Proto zůstává jedním z mála vodítek k odhalení neetické produkce samotná cena – extrémně levné oblečení pravděpodobně nepochází z férových pracovních podmínek.
