Nucená práce nebo vynucená manželství, počet lidí v moderním otroctví prudce roste
K moderním formám otroctví je denně nuceno na 50 milionů lidí. Jejich počet za posledních pět let prudce stoupl, o téměř deset milionů osob. Nejčastější formou je nucená práce, včetně prostituce, která zasáhla 28 milionů lidí. Dalších 22 milionů osob žije ve vynucených manželstvích, včetně dětských svateb. Ve zprávě zveřejněné v pondělí to uvedla Mezinárodní organizace práce (ILO).
Za nárůstem počtu obětí otroctví v posledních letech stojí zejména ozbrojené konflikty, klimatické změny a světová pandemie nemoci covid-19. Tyto faktory uvrhly mnoho dalších lidí do extrémní chudoby nebo je přiměly k migraci.
Více než by odpovídalo jejich podílu na světové populaci dopadá moderní otroctví na ženy a děti. Ohroženou skupinou jsou také lidé, kteří cestují za prací, ať už jde o nelegální migranty nebo lidi, kteří byli obelháni, když se snažili najít práci v zahraničí.
„Je šokující, že se situace v oblasti moderního otroctví nezlepšuje. Nic nemůže ospravedlnit přetrvávání tohoto zásadního porušování lidských práv," uvedl generální ředitel ILO Guy Ryder. „Víme, co je třeba udělat, a víme, že to lze udělat... ale vlády to samy nezvládnou," řekl a dodal, že zapojit se musí odbory, občanská společnost i obyčejní lidé.
‚Není to moje jméno.‘ Běžec Farah přiznal, že byl jako dítě zavlečen do Británie a stal se otrokem
Číst článek
Za velkou většinu nucené práce nese odpovědnost soukromý sektor, 14 procenty se na něm ale podle zprávy ILO podílejí i státy. Téměř čtvrtina zotročených lidí je nucena k prostituci, v 80 procentech těchto případů jsou to ženy a dívky.
Loni žilo v nucených manželstvích 22 milionů lidí, což je o 6,6 milionů osob více než v roce 2016. Sňatky zejména u dětí do 16 let jsou ale pravděpodobně mnohem častější, než se podařilo zmapovat, přiznává zpráva ILO.
Za 85 procenty vynucených sňatků stojí rodiny, dvě třetiny jich jsou uzavřeny v Asii a Pacifiku. Pokud se vezme v potaz poměr k počtu obyvatel, jsou nucené svatby nejčastější v arabských zemích.
Na zprávě se podílela také Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a skupina bojující proti obchodu s lidmi Walk Free.