,Rusko ničí naše náboženské komunity.‘ Ukrajinští kněží usilují ve Washingtonu o Trumpovu pomoc
Ukrajina posílá do Washingtonu delegaci své křesťanské komunity. Na každoroční Národní modlitební snídani pořádané ve čtvrtek otevře delegace téma, že Rusko na okupovaných územích násilně omezuje náboženskou svobodu křesťanů. Delegace doufá, že upozorněním na utlačování křesťanů změní názor spojenců Donalda Trumpa, který je skeptický k materiální pomoci Ukrajině.
„Rusko nejenže zabíjí lidi, nejenže ničí naše města – Rusko ničí a zakazuje naše náboženské komunity na okupovaných územích,“ řekl pro The New York Times Roman Lozynskyy, ukrajinský poslanec a příslušník řeckokatolické církve.
Podle biskupa ukrajinské pravoslavné církve Epifanije I. patří ukrajinští pravoslavní knězi mezi cíle ruské armády. Za poslední tři roky jich prý bylo na ruském okupovaném území zabito okolo 50. Jiní duchovní museli opustit území či uspořádávat mše v utajení.
Národní modlitební snídaně je už od svého vzniku v roce 1953 koncipována jako setkání politických, byznysových a sociálních elit z celého světa za účelem společné modlitby. Setkání umožňuje podnikatelům, náboženským vůdcům, diplomatům a dalším vlivným osobnostem prosadit svou agendu u amerických veřejných činitelů, kteří se snídaně účastní.
Ruská církev mobilizuje. Patriarcha Kirill shání 250 kněží na frontu, nabízet budou ‚urychlené‘ křty
Číst článek
Pavlo Ungurian, ukrajinský evangelický kněz a vedoucí delegace tvrdil, že do Washingtonu kvůli události dorazilo více než sto zástupců různých ukrajinských křesťanských církví. Ukrajinské církve se akce účastnily už od počátku století, v posledních letech však rapidně navýšily počet delegátů.
Ungurian řekl NYT, že důvod pro obzvlášť početnou letošní delegaci je uznání důležitosti křesťanství pro mnohé podporovatele současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump několikrát kritizoval svého předchůdce Joea Bidena za nadměrnou vojenskou a finanční pomoc Ukrajině.
Delegace doufá, že poukázáním na utlačování křesťanů se povede tento sentiment sdílený mnohými Trumpovými spojenci změnit. „Jsou důležitá témata, která můžou semknout konzervativní křesťanskou Ukrajinu s konzervativní křesťanskou Amerikou,“ dodal Ungurian.
Rusko je otevřené dialogu s USA. Dohoda za každou cenu by ale byla chybou, říká ruský náměstek
Číst článek
Za prezidentství Vladimira Putina zakázala Ruská federace různé církve mimo Kremlem uznávaná „tradiční“ náboženství, tedy ruské pravoslavné křesťanství, judaismus, islám a buddhismus. Podle NYT Rusko dlouhodobě vyšetřuje evangelické křesťany a zatýká Svědky Jehovovy.
Od začátku invaze v roce 2022 ovládají okupační síly 19 procent území Ukrajiny. Evangelická organizace Mission Eurasia informovala v lednu o tom, že na okupovaném území čelí příslušníci katolických a protestantských církví „výhrůžkám, výslechům a neoprávněným zadržením“.
Ukrajinská vláda minulý rok zakázala větev ukrajinské pravoslavné církve, která byla napojena na tou ruskou. Krok zákazu kritizovala nejen Moskva, ale i papež František. Ukrajina se však bránila výrokem, že někteří duchovní církve byli ruskými agenty či nabádaly členy církve k modlitbám za patriarchu ruské pravoslavné církve Kirilla, který invazi společně s dalšími představenými církve podporuje.