To, že osamění představuje zdravotní riziko a společenský problém, dokládá i založení několika ministerstev osamělosti ve světě. První vzniklo v roce 2018 ve Velké Británii. Nyní je jedno i v Polsku.
Stále je nespočet studentů, na kterých trauma zanechalo stopy. „My o nich nevíme, ale je bezesporu obrovský počet lidí, který ještě není ani schopný se na fakultu vrátit,“ míní Hanzálková.
„Jsem rád, že mám příležitost vidět proces a podílet se na procesu, kde se vytváří politiky a kde padají důležitá rozhodnutí,“ říká 26letý Pavel Dostalík v seriálu Narozeni do svobody.
„Aby si Gruzínský sen udržel moc, potřebuje obětního beránka. Místo toho, aby tedy mluvil o skutečných problémech země, káže o likvidaci opozice a omezování práv LGBTQ+,“ líčí Gvantsa Pertia.
„Svoboda je stav, kdy člověk může dělat věci, co chce, bez pocitu kontroly. V covidu jsme o ni trochu přišli,“ říká zakladatel spolku Rožmitál Vespolek Tomáš Brettl v rámci cyklu Narozeni do svobody.
Barbora Koritenská se poprvé zabývala Kralovou vilou v Prachaticích ve své diplomové práci. Dnes je spoluzakladatelkou projektu Živá vila, který se snaží o její záchranu. Hrozí jí totiž demolice.
„Dospívající nemají většinou zájem o velké otevřené sociální sítě jako Facebook a Instagram. Ale snaží se uzavírat do menších komunit,“ říká Michaela Slussareff.
Na poloostrově Nicoya najdete jednu z takzvaných modrých zón, tedy místo, kde se lidé dožívají opravdu vysokého věku, vyššího než je průměrně běžné. Navíc jsou místí lidé vesměs velmi zdraví.
Hidžry by v Česku pravděpodobně byly označené jako transgender osoby. V Indii mají historicky důležitou společenskou roli. Dnes jsou však jednou z nejvíce zranitelných skupin indické společnosti.
Do emigrace během občanské války odešlo přes sto tisíc Řeků. Asi dvanáct tisíc jich dorazilo do Československa. Byli to komunisté a Československo jim poskytlo azyl.
„Toto je skutečná represe. V ruské LGBT komunitě panuje panika. Lidé naléhavě emigrují. Musíme se evakuovat z vlastní země, je to hrozné,“ řekl pro BBC Sergej Trošin.
Na výletě do městeček v takzvaných Českých Alpách, tedy kopcovité krajině východní Nebrasky se studenti setkávají i s místní specialitou. Kulatými koláči z kynutého těsta s náplní uprostřed.
„Navzdory tomu, že Romové jsou největší etnická minorita v Evropě, tak stále máme problémy v rovném přístupu ke vzdělání, práci a obecně bytí. Samotní Romové často hledají identitu,“ říká režisérka.
Jídelna, kam tyto děti mohou každé poledne od pondělí do pátku přijít, je oázou bezpečí a slastné představy naplněné žaludku. Roberto Patiňo ale říká, že je to jen kapka naděje v moři zoufalství.
„Když židé stavěli svojí synagogu, pozvali si k tomu pracovníky z Jemenu. A to byli muslimové. A ti zas chtěli mešitu. Tak jim ji nechali postavit a dali na ní pozemky,“ říká rabi Elijahu Habíb.
Mezi umělci si prodejna za dobu svého nového využití našla místo. Lidé z celé České republiky nám ho záviděli,“ říká ředitel Střední umělecké školy v Ostravě Martin Mikolášek.
„Po útoku se zvedla velká vlna solidarity a podpory, nestalo se ale vůbec nic,“ říká právnička, lidskoprávní aktivistka a poslankyně Progresivného Slovenska Lucia Plaváková v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Ukazují to údaje, které zveřejnil federální úřad Census Bureau, který má sčítání na starost. Mezi bělošskými etniky tak byla česká identita šestnáctá nejčastěji zmíněná.
„Nejradikálnější únik je sebevražda nebo pokus o ni, což má řada klientů za sebou,“ popisuje lidi s hraniční poruchou osobnosti terapeut Martin Klement.
„Když mi došlo, že mi nejde žít, nejde se mi zabít, tak jsem se domluvila s mamkou, že tak to dál nejde,“ vysvětluje mladá žena s hraniční poruchou osobnosti, proč zamířila do komunity v Solenicích.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
Před vchodem do evangelického kostela ve vídeňské čtvrti Simmering vlaje duhová vlajka. Kostel založil sudetský němec vyhnaný z Brna. Teď ho vede farářka Anna Kamplová z Nové Paky.
„My jsme tu na začátku a na konci cyklu – trpíme dopady těžby a zároveň dopady změny klimatu, kterou fosilní paliva způsobují,“ popisuje místní obyvatelka a aktivistka.
Z ruské války na Ukrajině a snahy Evropy odstřihnout se od energetické závislosti na Moskvě profituje petrochemický průmysl na jihu USA. Tamní pobřeží Mexického zálivu se ale mění v zamořenou oblast.
Z původních 1200 obyvatel Chanova jich tady dnes žije kolem 600, odešla velká většina problémových rodin. „Lidé už nemají strach sem přijít. Je to tady úplně v pohodě,“ říká asistent prevence Bažo.
Všechny lidské kultury mají například společné zdobení těla. „Tetování není jenom estetická věc. V preliterálních společnostech šlo o významný symbolický prvek,“ připomíná Martin Rychlík.