K výrobě luxusních parfémů se využívá dětská práce. Jasmínové květy pro ně sbírají i pětiletí
OSN i parfumérské konglomeráty znepokojila reportáž BBC z jasmínových plantáží v Egyptě. Na záběrech sbírají květy jasmínu i děti. Všechny složky parfumérského výrobního řetězce deklarují nulovou toleranci vůči dětské práci. Jak BBC zjistila, příčinou problému je, vedle nedostatečné kontroly, i nízká výkupní cena jasmínových květů – v přepočtu necelých 23 korun za kilogram.
„Kvůli té vůni se mi špatně dýchá. Děti z toho mají vyrážku,“ říká v reportáži BBC sběračka Heba. Kvítky jasmínu se sbírají v noci. Heba a její čtyři děti vyrážejí na plantáž ve tři ráno. Po osmé už Heba předává kbelík s drobnými kvítky výkupčímu na sběrném místě.
„Kilo je za 45 egyptských liber. Čtyři lidi za den vydělají tak 30. Co si za to koupí, když meloun přijde na 60?“ říká v reportáži výkupčí. Zmíněných 45 egyptských liber je v přepočtu zhruba 23 korun, třetinu z toho ale ještě inkasuje majitel plantáže. „Musela bych pracovat měsíc v kuse, abych si vydělala na kilo masa,“ dodává Heba.
Egyptský zákon zakazuje noční práci dětí pod patnáct let. Všechny složky parfumérského výrobního řetězce deklarují, že dětská práce je pro ně tabu. Zvláštního zpravodaje OSN pro současné formy otroctví Tomoju Obokatu záběry dětí při nočním sběru jasmínových květů znepokojily.
„Má to dopad na vzdělání, na jejich tělo i duši. A ty rodiny nemají na vybranou. Musí se uživit. To vše může představovat tu nejhorší formu dětské práce,“ říká Obokata.
‚Velcí šéfové‘ v pozadí
Ze sběrných míst se vozí jasmínové květny do egyptských továren, kde z nich získávají jasmínový olej. Ten pak z Egypta odebírají výrobci parfémů. Firmy, kde se parfémy vyrábějí, patří několika velkým konglomerátům typu L´Oréal nebo Estée Lauder, kterých se reportáž BBC týká.
4:24
Vědcům se poprvé podařilo analyzovat složení starověkého parfému. Je dva tisíce let starý
Číst článek
„V našem odvětví je skrytá vrstva, o které toho veřejnost mnoho neví. Jsou to kapitáni parfumérského průmyslu. A na výrobu každého produktu stanoví velice napjatý rozpočet,“ popisuje nezávislý parfumér Christoph Laudamiel.
Podle něj tito „velcí šéfové“ v pozadí podepisují kontrakty se značkami a celebritami. Značky často nevědí, co v lahvičce ve skutečnosti je – vše řídí jen tito velcí šéfové.
„Zájmem kapitánů parfumérského průmyslu je, aby olej v lahvičce stál co nejméně a tato lahvička se pak na trhu prodala za co možná nejvíce. Vůně v lahvičce přijde konglomeráty průměrně na dolar. A z toho se platí výrobce parfému, dodavatelé surovin, sběrači, destilace a doprava všech surovin k výrobci vůně,“ upozorňuje.
Firmy L´Oréal a Estée Lauder v reakci na reportáž BBC vyjádřily znepokojení. Slíbily, že věc prověří a zajistí nápravu.
Podle právničky Sarah Dadushové, která prosazuje společenskou zodpovědnost firem, se auditoři při pravidelných kontrolách dostanou jen do továren, ale nikoli ke sběračům na plantáž.
Hlavním problémem je však nízká výkupní cena květů. „Potřebujeme zákony a zajistit jejich dodržování a taky zodpovědnost firem,“ uzavírá právnička a zakladatelka organizace Responsible Contracting Project.
