Je opravdu jasné, že Ficova vláda nemá většinu ve Sněmovně? Jaké jsou aktuální počty?
Až tak úplně jasné to není, ačkoli je ta pravděpodobnost relativně veliká. V pátek večer vyloučil Hlas dva své poslance ze strany - Samuela Migaľa a Radomíra Šalitroše. A během víkendu se na sociální síti objevilo Migaľovo stanovisko, pod kterým byla napsaná jména i dalších dvou nespokojených poslanců Hlasu - Romana Malatince a Jána Ferenčáka, že až do vyřešení situace, což nevíme, co by mělo znamenat, se nebudou účastnit žádného hlasování.

Z tohoto pohledu pokud si je odečteme od těch 77 poslanců, které měla koalice víceméně jisté po vyloučení Migaľa a Šalitroše, mají dnes 75 a k tomu je ještě od tohoto čísla potřeba odečíst i potenciálně tři nespokojené poslance okolo poslance Rudolfa Huliaka.

Takže dnes má koalice oficiálně na papíru víceméně 77 poslanců, 75 po komuniké ze strany nespokojených poslanců Hlasu a možná pouze 72. Jaké je reálné číslo, se pravděpodobně nejpozději dozvíme až při nejbližší schůzi Národní rady.

Schůze Sněmovny by měla pokračovat v úterý. Dá se odhadnout, jak hlasování dopadne?
Zítřejší schůze je mimořádná. Tam bude spíše rozhodovat to, zda se schůze otevře, respektive zda koalice umožní opozici, aby toto jednání začalo. Na to je potřeba podpora 76 poslanců. Pokud by čtyři poslanci za Hlas, respektive dva už vyhození, hlasovali spolu s opozicí nebo chtěli tuto schůzi otevřít, tak mají celkem jen 75 poslanců, což nestačí. Bylo by to spíše podtržení patové situace. Avšak z vyjádření ze strany poslanců koalice i poslanců opozice to teď vypadá, že se ta schůze neotevře tak či tak, či by přítomní byli nebo přítomní nebudou.

Tu reálnou situaci o stavu koalice a o tom, zda je schopná aspoň začít jednání Národní rady, když už ne hlasování, se dozvíme až na únorové schůzi.

Podle premiéra předčasné volby nejsou dobré řešení. Jak pravděpodobné jsou? Co by se muselo stát, aby mohly být vyhlášeny?
Aby se mohly vyhlásit předčasné volby, tak by musely být naplněné dvě podmínky různorodého charakteru.

Jedna je ta, že by Národní rada musela být tři měsíce neusnášeníschopná. To znamená, že by se tři měsíce neotevřelo žádné jednání Národní rady. Prezident by mohl vyhodnotit ve smyslu ústavy, že parlament je nefunkční. A mohl by - důležité je to slovo „mohl“, ne že musí - rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby.

Anebo je taková možnost, že v parlamentu bude vládě vyslovena nedůvěra nebo vláda sama podá demisi. A jiné řešení se v parlamentu nenajde, třeba vytvoření nové vlády, ale našlo by se v parlamentu 90 poslanců a poslankyň, kteří by si chtěli zkrátit svůj mandát. A ti by hlasováním, ústavním zákonem rozhodli o zkrácení svého mandátu a vyhlásili by nový termín předčasných voleb.

To jsou dvě možnosti, ale v obou případech je potřeba nejen to, že by Robert Fico nebo kdokoli chtěl, aby byly předčasné volby, ale je důležité, aby došlo k dohodě – prezidenta s parlamentem nebo současné parlamentní koalice s opozicí.

Demonstrací proti politice vlády se účastnily desetitisíce lidí. Odráží ale nálady celé společnosti, nebo má vláda stále silnou podporu?
Nedá se říci, že vláda by měla silnou a velkou podporu. To rozhodně ne. Ačkoli se demonstrací neúčastní většina společnosti, aktuální průzkum agentury NMS ukazuje, že spokojených je s prací vlády jen 28 procent z populace. Ostatní jsou spíše nebo velmi nespokojení.

Na druhé straně je ale třeba říci, že když se podíváme na výsledky parlamentních voleb, tedy účast, a kolik procent získaly strany vládní koalice, tak tam to číslo 28 procent z celé populace víceméně vystihuje náladu voličů. Dalo by se říci, že voliči stran vládní koalice jsou stále ještě spokojení s tím, jak vláda funguje. Ti, kteří tyto strany nevolili, respektive ti, kteří se voleb nezúčastnili, jsou spíše nebo velmi nespokojení.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít