Na Slovensku ‚duhové rodiny‘ právně nevzniknou. Bude pro ně ale těžší domoci uznání, říká expertka
Slovenský premiér Robert Fico chce změnit slovenskou ústavu a prosadit, aby před ní právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy neměly přednost. Chce ústavu doplnit o ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. „Určitě nepůjde, aby štrasburský soud nějakým způsobem mluvil Slovenské republice do toho, jaké ústavní zákony si smí, nebo nesmí přijímat,“ hodnotí Zuzana Vikarská z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.
Nechme teď stranou tu politickou rovinu, jestli se v Národní radě Slovenské republiky najde, nebo nenajde dost hlasů. Pojďme se na to podívat z ústavně-právního pohledu. Je to opravdu tak jednoduché, pokud by změnu podpořila na Slovensku v parlamentu ústavní většina, opravdu to bude znamenat, že některé smlouvy na Slovensku ztratí právní sílu?
Určitě to tak jednoduché není, obecně vedle sebe působí jak mezinárodní právo, kde se suverénní státy na mezinárodním poli na něčem domlouvají, k něčemu se zavazují, a vedle toho je pak vnitrostátní úroveň.
Zakotvit v ústavě, že existují jen dvě pohlaví, je bezzubé, říká k situaci na Slovensku odbornice
Ideální situace je, když to koresponduje a když to spolu nějak funguje. To znamená, když si stát nastaví svůj vlastní vnitrostátní systém tak, aby to, k čemu se venku zaváže, byl schopen na svém území plnit.
Kroky, které jste teď popsal nebo o kterých se mluví, by se právě dostaly do nesouladu, že Slovensko na jednu stranu zůstane zavázáno k některým věcem na mezinárodní úrovni a zároveň bude deklarovat směrem dovnitř, že je situace jiná, ačkoliv není.
Jakých konkrétních smluv nebo v případě práva Evropské unie jakých konkrétních nařízení nebo směrnic by se tento rozpor mohl týkat?
Ta otázka je dost těžká právě pro to, jak neuvěřitelně obecné zatím ty informace jsou. Co mě ale napadá hned, jsou zřizovací smlouvy Evropské unie, to znamená hodnoty, na kterých vůbec Evropská unie stojí.
U nařízení a směrnic to budou zejména asi směrnice antidiskriminační, případně směrnice o volném pohybu občanů.
Pokud se tady po Evropě budou pohybovat, my tomu říkáme duhové rodiny, tedy rodiny, které by na Slovensku právně nejspíš nevznikly, ale můžou vzniknout v jiných státech, najednou pro ně bude mnohem těžší se nějakým způsobem domoci uznání.
Slovenská ústava má mít přednost před pravidly EU. ‚Musíme se vrátit ke zdravému rozumu,‘ říká Fico
Číst článek
A bude mimo rámec Evropské unie řada mezinárodních smluv, asi nejvýznamnější Evropská úmluva o lidských právech, kde má opět Slovensko nějaké závazky, že nemá diskriminovat, že má nějakým způsobem zacházet s lidmi na svém území.
S tímhle vším a s judikaturou evropských soudů by se to potenciálně mohlo dostat do konfliktu.
Pokud by se to dostalo do konfliktu, co se bude dít? Může to narazit třeba u slovenského ústavního soudu nebo u Evropského soudu pro lidská práva?
To strašně záleží, na základě jakého návrhu by se to tam dostalo. To znamená, samozřejmě lze podat podnět k ústavnímu soudu, ale tam se to komplikuje tím, že Slovensko si právě zakotvilo přímo v ústavě, že ústavní soud nepřezkoumává ústavní zákony.
Ta otázka je mnohem komplikovanější, než jak my si tady teď můžeme vysvětlit.
K Evropskému soudu pro lidská práva by se to muselo dostat v rámci návrhu nějakého konkrétního stěžovatele, který by přicházel se stvrzeným porušováním svých lidských práv.
Jelínek: Předčasné volby nejsou pro rozvrácené Slovensko řešením. Kampaň by zemi ochromila
Číst článek
Určitě nepůjde, aby štrasburský soud nějakým způsobem mluvil Slovenské republice do toho, jaké ústavní zákony si smí, nebo nesmí přijímat. Tam je to víceméně vyloučeno procesně.
Co se ale stát může, ač je to opět velká politická otázka, tak to by mohla být potenciální žaloba Evropské komise na půdě Evropské unie pro nějaké porušování hodnot, což zažívalo teď Polsko a Maďarsko, hlavně v rámci krize právního státu. Ale opět jde o to, jak by se to právně zarámovalo a co přesně by se u soudu řešilo.
Dvě pohlaví
Robert Fico avizoval také to, že by chtěl do ústavy doplnit, že Slovensko uznává jen dvě pohlaví. Řeší tuhle otázku ústavy jiných evropských států?
Nejsem si toho vědoma. Pokud vím, a samozřejmě nemám v hlavě databázi všech ústav, ale myslím si, že takovéto ustanovení je docela unikátní.
V ústavách některých konzervativnějších států můžete najít, že manželství je svazek muže a ženy. O tom se na Slovensku taky mluvilo a mluví, ale vyloženě ustanovení o tom, že existují pouze muži a ženy, o tom nevím.
Pro českého posluchače je možná zajímavé, že v České republice byly takovéto věci řečeny třeba v soudních rozhodnutích, ale i ta už byla překonána po bližším nálezu Ústavního soudu.
28:44
Ficovo řešení kauzy ruského plynu do EU je nereálné, tvrdí expert. Na zavření plynovodu vydělá Orbán
Číst článek
Takže, a tím se vracím k odpovědi na vaši první otázku, leckam se dá leccos napsat, ale otázkou je, jaké účinky to vyvolá. A zrovna tady napsat do ústavy, že existují pouze dvě pohlaví, je bezzubé ustanovení.
Když se vrátím k tomu, jestli jsou nadřazené mezinárodní úmluvy, nebo slovenská ústava, v tomto směru v některých ústavách evropských států je něco podobného? Nebo víte o tom, že by některý stát něco takového měl?
Ano, tohle je běžné. Každá ústava, každý stát se musí vypořádat s tím, když se stane součástí nějakého mezinárodního uskupení, tak by si měl vyřešit ve své ústavě, co to pro něj bude znamenat, pro jeho instituce, pro jeho právní řád.
Jsou státy, které jsou extrémně otevřené působení evropského práva. Napadá mě třeba Chorvatsko, které přímo v ústavě říká, že to unijní právo má přednost i před samotnou ústavou. Pak jsou státy rezervovanější.
Obecně platí, že tam probíhá taková tenze, takové jemné napětí, kterým se to vyvažuje. Samozřejmě že ten stát si hlídá svou suverenitu a naopak evropská uskupení se snaží mít co největší sílu, ale rozhodnutí je vždycky na tom státu.
Na Slovensku je zajímavé to, že až doteď bylo vlastně extrémně otevřené působení unijního práva, že i ústavní soud, od kterého bychom mohli čekat, že bude hájit a chránit tu suverenitu, byl naopak velmi europřátelský a velmi odevzdával spíše unijnímu než ústavnímu pořádku nějaké poslední slovo.
Takže je to i pohledem nějakého narativu, nějaké myšlenky, která ten právní řád zastřešuje, je to pohyb úplně jiným směrem, než jak byl ten právní řád doteď nastaven.
