Korejci nám musí otevřít trh. Vláda s kartou ‚tendr století‘ na Dukovany nehraje dobře, míní Rafaj
Zatímco letos ekonomika poroste zřejmě jen o zhruba procento, příští rok tuzemské i zahraniční instituce předpovídají Česku zrychlení na 2,5 procenta. Rizikem ale může být nepříznivý vývoj v sousedním Německu. Příležitostí naopak dobře vyjednaná spolupráce s Jižní Koreou. V pořadu Peníze a vliv o stavu a výhledu ekonomiky debatovali prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a ekonom analytického institutu Oxford Economics Tomáš Dvořák.
Za očekávaným oživením v roce 2025 stojí hlavně silnější růst spotřeby domácností, růst investic a také postupně se zvyšující zahraniční poptávka, která je pro exportní zemi, jako je Česko, klíčová, vyjmenoval důvody k optimismu Tomáš Dvořák. „Očekáváme také další snižování sazeb České národní banky. Zastavit by se měly kolem úrovně tří procent,“ podotkl ekonom z institutu Oxford Economics.
Poslechněte si další díl pořadu Peníze a vliv, tentokrát s Janem Rafajem a Tomášem Dvořákem
Právě pomalý pokles výše úroků ze strany České národní banky (ČNB) jak podle Dvořáka, tak i Jana Rafaje, růst v letošním roce 2024 brzdil. Základní sazba centrální banky se z původních sedmi procent, kam vystoupala už v polovině roku 2022, dostala teprve na současná čtyři procenta. „Ekonomika by si už teď zasloužila mít téměř o jedno procento nižší úrokové sazby, které ČNB nastavuje. Byl by to impulz jak pro spotřebu, tak i pro investice,“ upozornil Rafaj.
To, že peníze zůstaly po celý rok 2024 pro firmy relativně drahé a lidé naopak měli na účtech stále vyšší úroky, ekonomiku příliš zchladilo. ČNB ale pomalejší postup odůvodňuje tím, že by se jinak mohlo opět zvýšit riziko růstu inflace.
Na riziko zamrzlých investic, které může brzdit růst ekonomiky do budoucna, upozornil i Tomáš Dvořák. „Růst fixních investic důležitých pro budoucí ekonomický růst je za posledních asi osm měsíců nula. To není dobře, vytváří to problém do budoucna. Snižuje se ekonomický potenciál a je to tím pádem i proinflační riziko, protože nabídková strana nebude výhledově stačit té poptávkové,“ vysvětlil Dvořák.
Německé riziko
Rychlejší růst ekonomiky díky větší spotřebě domácností stále brzdí i obrovský propad reálných mezd v minulých letech. Cenová hladina v Česku totiž od roku 2021 vyrostla o 30 až 40 procent, což bylo skoro nejvíc v Evropě, zatímco nominální mzdy rostly mnohem pomaleji. „Reálné mzdy, to znamená očištěné o inflaci, sice rostou, ale dnes se pohybují někde na úrovni roku 2018. Ještě jsme se tak nevrátili ani před poslední předcovidový rok. A to domácnosti samozřejmě stále cítí,“ uvedl Tomáš Dvořák.
27:37
Ekonom Janský: Německé platy budou ve druhé půlce století. Možná. A rozpočet by potřeboval reformu
Číst článek
Určitým rizikem pro příští rok může být pro Česko také vývoj v Německu, které se stále potýká s problémy v průmyslu a ty budou zřejmě ještě pokračovat. Pro české firmy je přitom Německo stále největší obchodní partner. Podle Jana Rafaje je ale pozitivní, že závislost na Německu danou hlavně provázaností automobilového průmyslu snižujeme. „Vidíme celou řadu nových oborů v oblasti digitálního světa nebo služeb. Takže zásah Německa na české straně bude, ale ne tak zásadní jako při poslední velké hospodářské krizi před 15 lety,“ upozornil Rafaj.
Oživení v Německu by mohla pomoci i tamní vláda, která opět oznámila určitá opatření na podporu svého průmyslu, a to především oblasti snižování cen energií.
Zapojit se do řetězce
Podniky si od české vlády v příštím roce slibují také podporu. Především tím, že spolu s ČEZ podepíše dobrou smlouvu na zakázku století, dostavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Ta by měla v dnešních cenách dosáhnout 400 miliard korun. Kontrakt by se měl uzavřít do konce března 2025 s jihokorejskou státní firmou KHNP.
Korejci odmítli, že by dostali od své vlády dotace, které by ovlivnily tendr na Dukovany
Číst článek
Podle Jana Rafaje má vláda do podpisu smlouvy v ruce silnou kartu na zásadní vzpruhu pro tuzemskou ekonomiku, ale nehraje s ní zatím vůbec dobře. „Skutečně nevidím, že vláda jako (spolu)investor, který do toho dává finanční prostředky, klečí na dodavateli a říká: ‚Chci od tebe vidět, že náš export podpoříš ve tvé zemi a zapojíš naše firmy už teď.‘ Máme si v rámci tendru vyjednat, aby české firmy i z různých oborů měly otevřený korejský trh, kam můžeme exportovat,“ uvedl Rafaj.
České firmy by také měly být zapojeny do celého dodavatelského řetězce Jihokorejců pro jadernou energetiku. „Jenom v Koreji je dnes přes padesát jaderných bloků a nevidím jedinou českou firmu zapojenou,“ zdůraznil Rafaj.
Otázkou je, zda do uzavření smlouvy nějak nezasáhne politická situace v Jižní Koreji, kde parlament odvolal projaderně orientovaného prezidenta, který také podporoval KHNP v uzavření té smlouvy na Dukovany. Na rozdíl od tamní opozice, která ovládá parlament.
Pokud se prognózy na ekonomický růst kolem 2,5 procenta v příštím roce vyplní, v rámci Evropské unie bude Česko patřit k těm úspěšnějším. „Budeme patřit do horní třetiny, ale nebudeme zdaleka nejrychlejší. Třeba Poláci i přes ten malý hospodářský zázrak, co nyní prožívají, porostou i příští rok rychleji než my,“ uvedl Tomáš Dvořák.
Pokud se ale podíváme na výkon ekonomiky za posledních pět let, Česko zůstane v rámci Evropy stále na chvostu. Souhrnně totiž dosáhl růst jen 1,5 procenta.
Celý pořad Peníze a vliv si poslechněte v audio vloženém vlevo nahoře v textu.
