Francouzská EDF má totiž podezření, že korejská vláda může poskytnout KHNP nespravedlivou dotační podporu, čímž by mohla ohrozit hospodářskou soutěž na evropském trhu.

KHNP ale popřela pomoc od své vlády. „Společnost KHNP neobdržela od korejské vlády v souvislosti s nabídkou na výstavbu nových jaderných bloků v České republice žádné dotace, které by mohly ovlivnit výsledky tendru, ani jejich příslib,“ uvedl mluvčí společnosti KHNP Kryštof Navrátil na dotaz Radiožurnálu.

Zároveň firma zpochybnila, že by se na dukovanský tendr loni přijaté nařízení EU o zahraničních subvencích vůbec vztahovalo. Komisi umožňuje prověřovat společnosti ucházející se o veřejné zakázky v členských zemích EU, pokud jejich hodnota přesahuje 250 milionů eur (6,3 miliardy Kč). Hodnota projektu nových reaktorů pro Dukovany je sice vyšší, a to 400 miliard korun, další podmínky ale prý splněny nejsou.

„Český projekt není veřejnou zakázkou a výběrové řízení bylo zahájeno v březnu 2022, to znamená před nabytím účinnosti evropského nařízení o zahraničních subvencích (červenec 2023). Z těchto důvodů se evropské nařízení o zahraničních subvencích na český projekt nevztahuje,“ reagoval mluvčí KHNP.

Pokud jde o dotace od korejské vlády, z neoficiálních informací Radiožurnálu vyplývá, že Francouzi mají podezření ohledně skrytého subvencování korejského jaderného průmyslu, reprezentovaného právě KHNP a jeho mateřskou společností KEPCO. Vláda jí například měla údajně pomoci s finančními problémy v minulých letech. Nepřímé subvence pak mají firmám umožnit podávat výhodnější nabídku, než jakou by si jinak mohly dovolit.

‚V sázce je mnohem víc‘

EDF se kvůli vyhodnocení korejské nabídky v tendru na Dukovany jako vítězné obrátila už koncem srpna na tuzemský antimonopolní úřad. Viceprezident Vakis Ramany pak v rozhovoru pro Radiožurnál v září nepotvrdil ani nevyvrátil, že firma chystá i podání k Evropské komisi.

„Využijeme všechny dostupné cesty, které máme k dispozici. V sázce je mnohem víc než jenom Česká republika, o spuštění jaderného programu uvažuje řada dalších evropských zemí. Takže všechny principy týkající se férového obchodu a transparentního přístupu, zajištění reálnosti dodávek v těchto programech je to, co chceme bezpodmínečně zajistit. Jde o energetickou budoucnost Evropy a to je něco, co je pro nás velmi cenné,“ uvedl.

Společnost ČEZ už dříve uvedla, že nabídka korejské KHNP byla lepší ve všech posuzovaných parametrech. „Po celou dobu pracovalo na hodnocení nabídek podaných v rámci výběrového řízení na 200 expertů. Všichni postupovali naprosto objektivně podle nastavených pravidel v souladu s doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Výsledek byl jednoznačný,“ uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

„Dodržování pravidel výběrového řízení a rovného přístupu ke všem uchazečům bylo průběžně kontrolováno interními i externími auditory, kteří neshledali žádná pochybení,“ dodal.

Pokud jde o námitku Korejců, že tendr není veřejnou zakázkou a Evropská komise by se tak neměla stížností na základě nařízení o zahraničních subvencích zabývat, ČEZ pouze říká: „Je to výběrové řízení podle zákona o veřejných zakázkách, ale s uplatněním bezpečnostní výjimky.„ To by mělo tedy zřejmě celý proces z definice „veřejné zakázky„ vyjmout, žádné oficiální stanovisko k tomu ale ČEZ neposkytl.

Samotnou stížnost EDF u Evropské komise ani vyjádření KHNP ČEZ také nekomentoval. Nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl, že nemá obavy, že by stížnost Francouzů mohl nějak zásadně ovlivnit dosavadní průběh tendru.

ČEZ i vláda podle schváleného harmonogramu projektu mají uzavřít smlouvu s KHNP nejpozději do konce března příštího roku.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít