Dostupné bydlení? ‚Uvolněte podmínky pro stavbu nájemních bytů a dovolte investice penzijních fondů‘
Asociace nájemního bydlení ČR, která sdružuje tuzemské pronajímatele bytů, navrhuje, aby se v Česku zachovaly neregulované nájmy, zjednodušilo se vyúčtování služeb i zdanění příjmů z nájmu a výrazně se urychlila výstavba nájemních bytů. Mimo jiné tím, že stát umožní investovat do nájemních bytů penzijním společnostem. Bez toho se nepodaří zastavit neustálé zdražování bydlení v Česku, které je čím dál nedostupnější.
Vyplývá to z nové strategie rozvoje nájemního bydlení, kterou v minulých dnech asociace představila a chce o ní jednat s politiky. Jde o celkem zhruba dvacítku opatření, která by se měla udělat ve třech příštích volebních obdobích.
Poslechněte si další díl pořadu Peníze a vliv, tentokrát o dostupnějším bydlení v Česku
„Otázka, jak řešit bydlení, není na rok nebo dva. Je proto potřeba dávat si pozor na laciné sliby, že se za rok dá všechno změnit. Všechny body, které navrhujeme, je ale třeba začít řešit ihned,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus prezident Asociace nájemního bydlení a ředitel společnosti SIAN Jakub Vysocký.
Podle člena prezidia asociace a ředitele společnosti Heimstaden Stanislava Kubáčka je bydlení v současnosti v Česku „sociální a politický problém skoro číslo jedna“ a politici by se tak na řešení měli zaměřit.
Jak podle asociace sdružující pronajímatele bytů, tak i podle Sdružení nájemníků ČR je základní problém růstu cen bytů i nájmů v Česku to, že je jich málo. „Jenom při prosté reprodukci bytového fondu v ČR je potřeba stavět 45 tisíc bytů ročně a to se nestaví a nestavělo. Takže máme i z minula obrovský investiční dluh. Je to neuvěřitelné,“ říká předseda sdružení Milan Taraba.
Podle Víta Sourala ze společnosti Flat Zone se loni podle údajů statistiků postavilo v Česku nových bytů včetně rodinných domů přes 38 tisíc, zatímco v méně lidnatém Rakousku skoro 50 tisíc a v Polsku s víc než trojnásobkem obyvatel proti Česku se loni dokončilo 220 400 bytů, tedy skoro šestkrát tolik, co u nás.
Staví se málo
Vyšší poptávka než nabídka bytů k prodeji i na pronájem se pak promítá do cen. V Praze nájmy podle přehledu Flat Zone letos zatím meziročně zdražily o víc než 9 procent, ceny starších bytů o víc než 10 procent a nových o 7 procent.
Nedostatek cenově dostupného bydlení: musí se stavět více, výstavba samotná však problém nevyřeší
Číst článek
„Obecně se u nás staví málo, ale největší problémy jsou především v místech, kde se shromažďuje nejvíc lidí. To znamená Praha, Brno a některá krajská města,“ říká Stanislav Kubáček.
Nejvíce se podle něj nyní zhoršuje dostupnost bytů v Praze a také přilehlém Středočeském kraji. V hlavním městě a nejbližším okolí se zhruba milionem a půl obyvatel se ročně postavilo za posledních deset let v průměru asi pět až šest tisíc bytů.
„Oproti tomu třeba ve Varšavě, což je trošku větší město, s podobnou historií a nyní podobnou platovou hladinou, tak tam se staví 20 až 25 tisíc bytů ročně za posledních deset let. Za tu dobu nám tedy vznikl dluh nějakých 150 až 200 tisíc bytů. Výsledek je, že ve Varšavě jsou dnes při stejné platové hladině o třetinu nižší nájmy než v Praze,“ upozornil Kubáček. Podle něj si tak Česko vyrobilo sociální problém, kdy je nefér vůči většině populace, že bydlí nedostatečně nebo draze, anebo musí bydlet dál od svého zaměstnání, protože si nemůže dovolit bydlet blízko.
Méně parkovacích míst
Asociace proto jako jedno z řešení navrhuje to, co funguje v jiných zemích, například právě v Polsku, ale i ve Skandinávii. V územních plánech města a obcí by mělo jít rozvolnit pravidla pro nájemní bydlení tak, aby měly tyto projekty jednodušší podmínky. Třeba méně povinných parkovacích míst nebo méně nároků na dispozice bytů. Ve vytipovaných zónách by také mělo být rychlejší povolování. Podle asociace by se výstavba nájemních bytů mohla osvobodit i od 15procentního DPH. Tím by došlo k dalšímu zlevnění.
Jedno razítko, jedno řízení, jeden rok? Ani jedno se nenaplní, nevěří developer Soural
Číst článek
Příkladem dobré praxe je podle Kubáčka jak Polsko, tak například Finsko, kde přibývá populace i kupní síla a bytů je stále dostatek. Nájemné i ceny bytů proto ve Finsku poslední roky stagnují. „Důvodem je, že se vláda a municipality před deseti lety domluvily, že je potřeba víc bytů a nastavilo se na to i rozdělení státních daní. Městům, která budou víc stavět, stát slíbil, že dostanou víc daní, aby mohly stavět také infrastrukturu, školy, nemocnice a zabezpečit lépe služby. A nemusely se bát, že pak nebudou mít peníze na provoz pro více obyvatel. Takže ten problém má řešení, ale trvá to delší dobu,“ vysvětlil Kubáček.
Rychlé řešení cen nájmů, jakým by mohla být jejich regulace, je podle asociace naopak slepá ulička. „V zahraničí jsou s tím velmi špatné zkušenosti. Vidíme to ve Švédsku, v Berlíně, ve Skotsku, v posledním roce třeba v Holandsku. Výsledek je, že se na trhu neinvestuje, nestaví se, neopravuje. Velcí majitelé nemovitostí, ale i ti malí, následně rozprodávají nájemní byty a podíl nájemního trhu se zmenšuje. Evropa od regulací nájmů spíš ustupuje,“ uvedl Jakub Vysocký.
S širší regulací nájmů zatím nepočítá ani ministerstvo pro místní rozvoj. I podle něj je cestou víc stavět. Letos spustilo prostřednictvím Státního fondu na podporu investic program dostupného nájemního bydlení, které má podpořit výstavbu nových či rekonstrukci starých domů s nájemními byty především ze strany obcí. Nájmy v nich mají být levnější díky dotacím při výstavbě, zastropován má být ale i jejich růst, a to na úrovni inflace. Fondu zatím přišlo 45 žádostí na vznik 725 nových bytů v hodnotě přes tři miliardy korun. „Klíčové u tohoto programu je, aby byl dlouhodobý. Aby ho další vláda nezrušila,“ uvedl Kubáček.
Fondy nepotřebují rychlé peníze
Významně rozhýbat výstavbu nájemních bytů ve velkém by mohlo podle asociace zapojení peněz od místních penzijních fondů a pojišťovacích společností. Což je také běžné v řadě zemí Evropy. Asociace zmapovala praxi několika států, jako je Německo, Rakousko, Švédsko, Finsko, Anglie, kde to funguje.
Správné navýšení daně z nemovitosti by mohlo v Praze uvolnit i tisíce bytů, naznačuje sociolog
Číst článek
Jde o to, že lokální penzijní fondy a pojišťovny jsou investoři, kteří mají dlouhodobý horizont investic a cílí na nízkou, ale jistou výnosnost, protože potřebují vyplácet penze svým střadatelům až za deset nebo i třicet let. „Nepotřebují rychle něco utrhnout a zase dát kapitál někam jinam. Jakmile penzijní fondy nebo pojišťovny vlastní nájemní bydlení, nepotřebují skokově nájmy zvyšovat. Nepotřebují také tak velký výnos, protože je to pro ně domácí trh, ne zahraniční, cítí se tedy jistější. Tyto peníze tu rozhodně chybí,“ uvedl Stanislav Kubáček.
Penzijní fondy v Česku jsou silně regulované, peníze v jejich správě tak nejčastěji končí v dluhopisech, včetně zahraničních. Podle odhadů České spořitelny by se změnou pravidel mohlo z penzijních fondů uvolnit na investice do bydlení nejméně 200 miliard korun.
„Bydlení bude dříve nebo později rozhodovat volby. V České republice je to opravdu palčivá otázka, kterou je potřeba začít řešit, a to okamžitě,“ dodal prezident asociace Jakub Vysocký.
Ministerstvo pro místní rozvoj nedávno uvedlo, že nadměrnými výdaji na bydlení je ohroženo 40 procent nízkopříjmových domácnosti, téměř 36 procent nájemníků a přes 30 procent samoživitelů. V roce 2021 měl nadměrné výdaje na bydlení zhruba každý desátý důchodce, aktuálně je to téměř každý pátý.
Celý pořad Peníze a vliv si poslechněte v audiu, které je vloženo nahoře vlevo v textu.