Kompas konkurenceschopnosti EU je příliš široký. Stačilo by méně ráznějších kroků
Místo skoro 40 opatření by se EU měla soustředit tak na tři věci z návrhu kompasu: podporu dekarbonizace firem, zlevnění elektřiny a zavedení 28. režimu pro inovátory, říká europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je kompas „běh na dlouhou trať“. „Očekával bych spíš návrh à la Donald Trump. Prostě si sednout a některé věci škrtat,“ upozornil. Začal by u auditů udržitelnosti pro firmy ESG.
Evropa by měla mít gigatovárny umělé inteligence, levné energie, čistý průmysl a atraktivní podmínky pro startupy. Podobně jako je tomu v USA, kde díky inovátorům vznikly kolosy typu Apple, Google či Microsoft.
Tyto plány jsou součástí téměř čtyř desítek opatření Kompasu konkurenceschopnosti EU, které navrhuje Evropská komise jako cestu, jak Evropu vrátit k ekonomickému růstu a zastavit její zaostávání v řadě ekonomických oblastí za USA i Čínou. Materiál komise představila koncem ledna. Nyní bude postupně předkládat iniciativy a návrhy pro jednotlivé kroky.
Co ukazuje kompas Evropské unie? Odpovídají europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Alexandr Vondra (ODS)
Podle europoslance a místopředsedy hospodářského výboru Evropského parlamentu Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cíle kompasu správné, některé oblasti ale půjdou měnit jen obtížně. Jde například o záměr dosáhnout větší spolupráce mezi univerzitami a podniky a tím i větších pokroků inovací v praxi.
Už loňská zpráva o stavu EU od italského bankéře a politika Maria Draghiho totiž podle europoslance ukázala, že „samotná podpora inovací, vědy a výzkumu je v Evropě neskutečně fragmentovaná“, kdy má každá členská země desítky vlastních programů a pak jsou ještě v té samé věci programy EU.
„Mám pocit, že výsledkem je podpora spousty věcí, které fakt nejsou prvotřídní. Dnešní svět je ale o tom, že ceny jsou za první místa, ne za desátá a někdy ani za druhá,“ uvádí Niedermayer. Plán kompasu lze tak podle něj brát jako výzvu na státy, aby víc kontrolovaly, co financují, nebo víc spolupracovaly. Změnit to ale bude složité.
Klíčových oblastí, na které by se měla EU hlavně zaměřit, by také podle Niedermayera mohlo být méně, a to zhruba tři.
„Mně by z těch čtyřiceti opatření opravdu stačilo, kdyby vznikl robustnější systém na podporu dekarbonizace firem. Druhá věc je prohloubení společného trhu a další opatření, kterými snížíme ceny elektřiny, a třetí věc je vznik 28. režimu pro začínající a rychle rostoucí firmy,“ upozorňuje Luděk Niedermayer v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Jednodušší a jasná pravidla
Kompas obsahuje řádově 40 iniciativ, z nich je kolem 15 změna legislativy. „Jestli něco v Evropské unii chybí, tak je to schopnost se koncentrovat na ty věci, které jsou nejdůležitější. A my prostě nemůžeme říct, že nejdůležitějších věcí je čtyřicet,“ říká.
Evropa by podle Pavla měla do AI investovat víc. Na summitu v Paříži ale varoval i před jejím zneužitím
Číst článek
Speciální 28. režim předpokládá podle kompasu jednodušší a jasná pravidla podnikání využitelná pro inovativní firmy z kterékoliv země EU. Cílem je, aby podniky s dobrými nápady neodcházely za lepšími podmínkami a také pro kapitál do USA. „Díky tomu, že by to byl jeden režim, tak by kolem něho také vznikl jednotný finanční trh. To nejsme schopni v Evropě vytvořit, protože země prostě jsou buď pomalé, anebo vůbec odmítají určitou harmonizaci pravidel kapitálového trhu,“ uvádí Niedermayer.
Zároveň by 28. režim kladl důraz na to, co je také pro rozvíjející se firmy důležité. „Můžou to být třeba zaměstnanecké akcie nebo otázka pracovního práva. Nezřídka, kdy tyto firmy končí neúspěšně, třeba bankrotem, tak podle běžného pracovního práva je to pro ně extrémně zatěžující,“ podotýká europoslanec.
Podniky, které musí na základě evropského Green Dealu přejít v příštích letech na bezemisní technologie, by měly dostat větší podporu a pravidla by měla být jasnější. Zásadně upravovat „Zelenou dohodu“ by podle Niedermayera byla chyba. Stejně jako zasahovat do systému emisních povolenek, včetně těch, které se mají od roku 2027 začít uplatňovat i na emise budov a v dopravě, tedy systém EU ETS 2.
5:29
Green Deal není v rozporu se snižováním cen. Státy s obnovitelnou energií prošly krizí lépe, říká expert
Číst článek
Podle Niedermayera ale bude zřejmě oprávněná debata o tom, jak zajistit záruky, že cena těchto povolenek přinejmenším v prvních letech neporoste nad určený interval.
„Nezavedení tohoto mechanismu by ale například znamenalo, že domácnosti, které mají dálkové vytápění, zůstanou znevýhodněny proti těm, které mají doma svůj vlastní kotel. Čili já si myslím, že ten systém je vymyšlený dobře a že by bylo výhodné ho použít,“ uvádí europoslanec. Dálkové centrální teplo je nyní zatíženo povolenkami u výrobce, zatímco domácí kotle ne.
Stará liška a nové triky
Naopak podle europoslance a člena výboru pro životní prostředí a klima Alexandra Vondry (ODS) by se některé parametry Green Dealu upravit měly. Například cíl poklesu emisí CO2 o 90 procent v roce 2040 (oproti stavu roku 1990) s tím, že v roce 2050 to má být o 100 procent, by se podle něj neměl stanovovat. A povolenky pro budovy a dopravu ETS 2, které mimo jiné zdraží benzin a naftu, by se minimálně měly odložit.
„Bude to velmi sociálně citlivé,“ říká Vondra. „Mimo mísu“ jsou podle něj i další požadavky na nové emisní a technické normy u krbů a kamen. „Může to pohřbít celou Evropskou unii. Takže tam bych to určitě odložil a promyslel další postup. Spustit to za dva roky je strašně brzo,“ upozorňuje.
26:14
Ekonom Hindls: Nový kompas pro Evropu? Green Deal změní podobu, tématem se stane i snížení byrokracie
Číst článek
Jestli ale tyto požadavky mohou projít, není jasné. V Evropském parlamentu by se na některých úpravách většinová shoda podle něj našla, klíčová je ale Evropská komise a tam je skeptik. „Jsou to stále stejní úředníci, kteří přichystali tenhle plán do nejmenšího detailu. A starého psa novým kouskům nenaučíš. I když jsem měl nedávno takovou názorovou výměnu se skandinávskými konzervativci. A Fin poznamenal, že oni mají jiné rčení: ‚I stará liška se umí naučit novým trikům.‘ Tak prostě tlačit, tlačit, tlačit, aby se to stará liška naučila,“ uvádí Vondra.
Pokud jde o Kompas konkurenceschopnosti EU, Vondra oceňuje například snahu o zrušení čtvrtiny regulací, není ale jasný žádný základ, z jakého se počítá. Obecně je nový plán Komise podle něj „běh na dlouhou trať“. „Já bych očekával spíš návrh à la Donald Trump. Prostě si sednout a některé věci škrtat,“ navrhuje.
I když uznává , že Evropa je jiný organismus než USA, měla by své nastavení změnit. „Všechno jde, když se chce. Podle mého soudu ten problém je, že Evropa není bohužel nastavená mentálně na svět, ve kterém se dnes pohybujeme. Ona stále žije ještě ve světě globálního propojení obecně sdílených pravidel, která všichni nějakým způsobem respektují,“ říká Vondra s tím, že ten je pryč.
Donald Trump podle něj situaci přečetl, že jsme ve světě, kde bude větší roli hrát vyjednávání, „kšefty“, reálpolitika, kde bude rozhodovat síla, vliv. Což pro nás není výhodné, ale Evropská unie by se i proto měla podle Vondry probudit ze spánku šípkové Růženky. „Při četbě kompasu jsem ale tenhle dojem nenabyl,“ dodává europoslanec.
Jak mají vypadat gigatovárny umělé inteligence, jak zlevnit energie a co dál s ESG? A co by USA bolelo jako protiopatření, když na Evropu uvalí cla? Více se dozvíte v audiu v článku vlevo nahoře.
