Byty v dřevěných domcích měly 32 metrů čtverečních. Dřevěnek bylo původně dvacet, dochovaly se ale dvě a z těch se teď stal skanzen. Uvnitř je ještě původní vybavení z doby, kdy se tam žilo.
Pražanům doporučuje dívat se po bydlení v Nuslích a Michli. „Jsou tam uličky, které ještě čekají na své probuzení,“ jmenuje v podcastu Bourání na Radiu Wave obchodník s realitami Pavel Velebil.
Jestliže v době nízkých úrokových sazeb se staly nemovitosti útočištěm investorů, teď jsou hlavními kupujícími ti, kteří potřebují vyřešit bytový problém. A nemají neomezené peníze.
Většině obcí výstavba nevadí, naopak chtějí těžit z cestovního ruchu. Ochranáři ale namítají: „Cestovní ruch je založený na krásné přírodě. A ta je krásná, protože není celá zastavěná domy.“
I přes klesající ceny hypoték i energií se vlastnické bydlení stává stále méně dostupné. Například průměrný byt v Praze o velikosti 50 metrů čtverečních vyjde na šest milionů.
Výhodou dotačních programů je, že jsou z poloviny dotované z Modernizačního fondu, který čerpá peníze z prodeje emisních povolenek. Díky tomu můžou stavební spořitelny nabídnout výhodnější úroky.
Celosvětově rozšířený problém je vzhledem k četným negativním dopadům na obyvatele i ubytovací služby regulován v mnoha evropských městech. Praha a další česká města však stále přešlapují na místě.
Ceny bytů začaly se snížením hypotečních úroků opět růst. Podle developerů bude vlastnické bydlení v Praze v budoucnu pro průměrně vydělávající občany nedosažitelné.
Demonstranti požadují, aby úřady zajistily kontrolu dodržování pravidel pro prázdninové pronájmy, omezily nákup nemovitostí lidi, kteří na ostrovech nebydlí, či zavedly ekologickou daň pro turisty.
Byt jsme hledali s partnerem. Otázky mířily na náš vztah: jak jsme spolu dlouho, na jak dlouho to vidíme," popisuje pětatřicetiletá Aneta v podcastu Vlna na Radiu Wave.
Starostové se do výstavby obecních bytů nehrnou. „Obce jsou v Česku malé, musí udělat celý projekt a to je hodně těžké,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop v pravidelném projektu Radiožurnálu.
O tom, že se z Prahy stala drahá a nedostupná metropole, se mluví už delší dobu. Ceny vlastnických bytů tu rostly raketovou rychlostí a stále víc obyvatel je nuceno žádat o příspěvky na bydlení.
Ještě nedávno se Česko řadilo k zemím, v nichž se uplatňoval důraz převážně na vlastnické bydlení. A najednou nám politici a developeři vysvětlují, jak to bez většího počtu lidí v nájmech nepůjde.
Důvody, proč se situace vyhrotila, jsou poměrně jasné: Rychlý růst cen nemovitostí živený nízkými úrokovými sazbami vystřídala inflace, kterou centrální banka musela zastavit navýšením úroků.
Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl kromě příjmu žadatelů posuzovat také jejich majetek. Podle ekonoma Petra Janského to může vést ke snahám systém obcházet. „Proto s tím musíme pracovat,“ říká.
Vysoké ceny bydlení nutí část lidí stěhovat se mimo město, což ohrožuje jeho ekonomiku. S růstem problému sílí také tlak na newyorské politiky, aby se situací něco dělali.
V západní Evropě ceny realit výrazně klesly, protože dlouhodobě relativně nízké výnosy z nemovitostí se kvůli sazbám dostaly mimo ekonomiku, zvláště u komerčních realit.
Češi si zvykli mít byt místo penzijního připojištění. Jinde v Evropě to ale není. Vlastnické bydlení tak bude i u nás klesat. V pořadu Peníze a vliv to nastínil ředitel Vinci Construction CS.
Za horšími výsledky stavebnictví podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jiřího Nouzy stojí ale i vyšší srovnávací základna z roku 2022, kdy se mu naopak dařilo, a také potíže výrobců stavebních hmot.
Koncept vymyslela skupina lidí v roce 2015. Sehnali peníze a dohlíželi na výstavbu. Celkové náklady vyšly na téměř 10 milionů eur, z toho dva miliony šly z úspor iniciátorů projektu.
Hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, podle kontrolorů dlouhodobě přetrvávají. Podle ministerstva pro místní rozvoj je jde o nelichotivé vysvědčení hnutí ANO.
„Letos by měl hypoteční trh dále oživovat a za celý rok lze očekávat dvouciferný růst. Stále se však patrně nedostane na úrovně předpandemických let,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.