Sociální bydlení aneb Strašák politiků
V hlavním městě Praha bude do roku 2050 zřejmě žít o 400 tisíc obyvatel víc, uvádí prognóza Institutu plánování a rozvoje. Podle údajů Českého statistického úřadu počet obyvatel hlavního města v roce 2023 stoupl skoro o 27,5 tisíc, o rok dříve o téměř 11 tisíc. Čísla za loňský rok jsou známá pouze za první pololetí, statistici nicméně uvedli, že Praha byla společně se Středočeským krajem jedinými dvěma kraji, kde k přírůstku obyvatel došlo.
Ve stejnou dobu, kdy do hlavního města proudí noví obyvatelé v počtu desetitisíců, se na trh dostane v lepších letech lehce přes 6 tisíc bytů, v horších pak kolem čtyř tisíc ročně. Jejich ceny prudce rostou, dostupnost vlastnického bydlení patří dlouhodobě k nejhorším v Evropě. Alternativou je nájemní bydlení, které podle odhadů využívá zhruba 40 procent domácností, přesné údaje neexistují.
Rostoucí příliv obyvatel zvyšuje ceny vlastnického i nájemního bydlení. Platí to nejen pro nové nájemníky, ale i pro ty stávající – nejčastěji se nájemní smlouva uzavírá na jeden rok, což umožňuje zvýšení činže nad rámec stanovený zákonem.
Mnozí tak vyrovnávají nájemné pomocí příspěvků od státu, přestože jsou zaměstnaní. Část obyvatel pak na bydlení ve městě, případně ve středočeském kraji, kde je největší příležitost k práci i výdělku, nedosáhne vůbec.
Obdobná situace panuje například v Brně a okolí. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, velká města přitahují obyvatele. A ti potřebují bydlet.
Chybí zákon o podpoře bydlení
Jedním ze systémových opatření, které by pomohlo zlepšit situaci na nájemním trhu a pomoci těm nejohroženějším skupinám, měl být zákon o podpoře v bydlení.
Odrazujeme malé dlouhodobé pronajímatele. Je pro ně výhodnější nabízet byt na Airbnb, říká Prokop
Číst článek
Jeho původní podobu, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj ještě pod vedením Ivana Bartoše (Piráti), vláda výrazně omezila. Další ránu zákon dostal prostřednictvím doprovodných změn dalších předpisů, které byly do legislativního procesu předloženy zvlášť.
Podle původních předpokladů měl zákon začít platit letos. Aktuálně ministerstvo předpokládá, že s ohledem na prodlevy v projednávání by zákon mohl projít legislativním procesem na jaře tohoto roku. Navrhovaná účinnost by se podle MMR proto měla posunout na začátek příštího roku.
Politici ODS se ovšem nikdy netajili tím, že by zákon, který mimo jiné sliboval garance za nájemné či síť poradenských center, nejraději poslali do zapomnění.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v letošním rozpočtu s ničím podobným rozhodně nepočítal. A premiér Petr Fiala (ODS) v posledním rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že vládní koalice zvažuje omezení působnosti tohoto zákona pouze na vyloučené lokality, což v podstatě znamená jeho konec.
Česko má nejdražší bydlení v Evropě. Na pořízení nového bytu je v průměru potřeba 13,3 roční mzdy
Číst článek
Mezi prioritami vlády v posledních měsících jejího vládnutí každopádně tento zákon chybí.
A asi ani nebude
Zákon o sociálním bydlení politici úspěšně bojkotují od roku 2007 a evidentně na tomto přístupu nehodlají vůbec nic měnit.
Kombinace mizerného stavebního zákona, nefunkčního stavebního řízení, neochoty politiků k nové výstavbě, odporu k úpravě nájemních vztahů i k podpoře bydlení pro nízkopříjmové, vytvořilo toxické prostředí, na které doplácí stále větší podíl populace.
Zákon o sociálním, dostupném či jakkoliv podporovaném bydlení nenahradí větší nabídku bytů v lokalitách, kde lidé chtějí žít. Jeho přijetí v podobě, která by byla funkční, by se ale mohla stát prvním krokem ke zlepšení situace. I tohoto malého krůčku se evidentně mnozí politici obávají.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Jak Rusko přijímá duchovně morální migranty
Alexandr Mitrofanov
Trump testuje limity výkonné moci i ústavu
Jiří Pehe
Hlavní a vedlejší role v soutěži o prvenství
Kateřina Perknerová
ANO lanaří proruské voliče. Havlíček slibuje zrušit českou muniční iniciativu
Martin Fendrych