Diplomat Hladík: Izraelský ministr zahraničí ujistil Lipavského, že k příměří dojde nejpozději v pondělí
Očekává se, že Izrael v sobotu odsouhlasí dohodu uzavřenou s Hamásem. Pokud se tak stane, v nadcházejících dnech začne platit příměří po 15 měsících bojů, které by mělo umožnit návrat izraelských rukojmí i zlepšení humanitární situace v Gaze. „Dohoda, ať bude platit od neděle, nebo od pondělí, by měla opravdu vstoupit v platnost,“ říká ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík pro Český rozhlas Plus.
Věříte tomu, že příměří v neděli nebo v pondělí začne platit?
Ano, věřím, byť víra je v diplomacii to, co nás provází celý život. Dovolím si ale říct, že tomu věřím z důvodu, že včera večer (ve čtvrtek) izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar volal našemu ministru Lipavskému, aby ho informoval o posledních komplikacích a detailech, které předcházely uzavření.
Poslechněte si rozhovor s ředitelem odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničních věcí Petrem Hladíkem
Informoval ho také o tom, že dnes (v pátek) by měl bezpečnostní kabinet státu Izrael dohodu schválit a potom je samozřejmě přestávka na šabat, ale ještě v sobotu večer by měl zasednout celý izraelský kabinet a dohoda, ať už bude platit od neděle, nebo od pondělí od rána, tak by měla opravdu vstoupit v platnost.
Hovor ministra Lipavského
Jak izraelský protějšek pana Lipavského zdůvodnil komplikace kolem schvalování této dohody?
Údajně zádrhel spočíval v objasnění identity některých palestinských vězňů, protože to je princip počáteční, ale i těch dalších fází dohody. To znamená, že za každého z 33 propuštěných Izraelců má být propuštěn nějaký počet palestinských vězňů.
Víme, že v první fázi se to má týkat vojákyň a tam je to tak, že za jednu vojákyni izraelské armády má být propuštěno až 50 palestinských vězňů. Potom za každého dalšího, což budou zejména lidé, kteří mají nějaké zdravotní komplikace, nebo lidé nad 50 let, by to mělo být až 30 palestinských vězňů, ale samozřejmě tyto parametry se také ještě mohou nějak drobně měnit.
Uveďme pro korektnost, že Hamás odmítá, že by ztěžoval dokončení dohody. Ať tak či onak, tak patrně tyto problémy, o kterých mluvila izraelská vláda, vyřešeny byly. Pokud to není tajností, můžete nám říct, co si včera (ve čtvrtek) pan Lipavský řekl v rozhovoru po telefonu se svým izraelským protějškem? Co mu vzkázal?
Samozřejmě že plný obsah rozhovoru je důvěrný, jak správně předpokládáte, ale v obecné rovině ministr znovu podpořil to, co se nyní na Blízkém východě děje.
Neshody kolem dohody o příměří v Gaze jsou vyřešené. Izraelská koaliční vláda ji projedná v pátek
Číst článek
Tedy mírový proces podpořil?
Ano a opakovaně zdůrazňujeme, že samozřejmě pro nás je podstatné, aby se unesení vrátili. Stále jich tam zůstává, ať už živých, nebo bohužel mrtvých, téměř stovka – uvádí se někdy číslo 94, ale samozřejmě bylo zmíněno i to, že musí být obnoven nějaký normální život v Gaze.
Panu ministrovi se dostalo i ujištění, že se počítá se zásadním navýšením humanitární pomoci. Jestli to číslo bude 500 nebo 600 kamionů (za den), tak to je opět detail, který bude záviset na dalším vyjednávání.
Jistě je to ale důležitý detail pro Gazany.
Ano a co si myslím, že mohu prozradit, tak další část toho rozhovoru se týkala připravované asociační Rady Evropské unie a Izraele.
Humanitární pomoc
Vy jste na to narazil, že OSN v reakci na uzavření dohody už oznámila, že navyšuje humanitární pomoc do pásma Gazy, když už by tam tedy mohla snad bez nějakých větších překážek proudit. Česko bylo v minulosti skeptické k určitým formám pomoci z důvodu obav ze zneužití této pomoci ze strany Hamásu. Jaký je postoj Černínského paláce teď?
My jsme říkali setrvale, že nejde ani tak o to, aby se humanitární pomoc dostala do Gazy. Ona se tam dostávala. Největší problém byl ale s její distribucí, s jejím zneužitím. Ale předpokládáme, že mechanismus je zvládnutelný, jsou tam nevládní organizace.
Samozřejmě pokud se aktivně bude na dopravování humanitární pomoci podílet i izraelská strana, tak si myslím, že její distribuce bude zajištěna. To je samozřejmě další součást dohody.
Izrael podpořil dohodu o příměří s Hamásem v Pásmu Gazy. Musí ji ale ještě schválit vláda
Číst článek
Je ve hře, že by pomoc nabídlo i Česko?
My jsme pomoc poskytovali. Je to otázka. Teď už pracujeme s novým rozpočtem. Je možné, že se opět pokusíme pomoct. My jsme se snažili soustředit na poskytování zdravotní pomoci prostřednictvím organizace Charita a je možné, že k tomu dojde opět.
Česko platí za velikého spojence Izraele, což se projevilo v posledních 15 měsících bojů i tak, že čeští představitelé opakovaně mírnili kritiku zaznívající na adresu Izraele kvůli tomu, jak svoji operaci v Pásmu Gazy vedla. Narážím teď na to, že Mezinárodní trestní soud nedávno vydal na premiéra Netanjahua zatykač a Mezinárodní soudní dvůr se zabývá otázkou, jestli se Izrael v Pásmu Gazy dopustil genocidy, což Izrael kategoricky odmítá, musíme dodat. Máte obavu, pane Hladíku, z toho, k čemu by tyto dva soudy nezávisle na sobě mohly dospět?
Nemám z toho obavu a myslím si, že tady pozice České republiky zazněla naprosto jednoznačně. Naše pozice je od začátku taková, že příčnou ozbrojeného konfliktu v Pásmu Gazy byla bestialita a bestiální útok ze 7. října 2023.
Teď nemluvíme ale o příčinách konfliktu, kdy je nesporné, že na začátku této fáze konfliktu stál bestiální útok Hamásu. Mluvíme teď o vedení operace proti Hamásu.
To, co je pro nás podstatné, je, že Izrael vede nějakým způsobem vojenské operace a my víme, že i přímo ve vnitřním mechanismu izraelské strany je založena kontrola provádění operací.
Izraelská strana navíc i vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu deklarovala, že je připravena veškeré případné zločiny, ke kterým došlo, odstíhat. To je to, co my říkáme ve vztahu k soudům, že musíme respektovat princip tzv. komplementarity.
Stát Izrael, který není součástí Římského statutu (smlouva, kterou byl zřízen Mezinárodní trestní soud – pozn. red.), otevřeně deklaruje, že je připraven případné zločiny odstíhat a zabývat se jimi v rámci svého vlastního justičního systému. To je podmínka „sine qua non“, tedy bez které ne, a i v úplně jiné situaci může být taková záležitost Mezinárodnímu trestnímu soudu předána.
