Neshody a napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Joavem Galantem jsou dlouhodobé. Galanta z funkce ministra obrany odvolal premiér již v březnu 2023, nakonec se ale do funkce vrátil.
Spojené státy, Katar a také Egypt se snaží zprostředkovat klid zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Podle různých zdrojů Hamás drží v zajetí stále zhruba 100 izraelských rukojmích.
Podle amerického tisku by mohla v příštích hodinách začít rozsáhlejší pozemní operace na libanonském území. Tento scénář naznačil ve svých prohlášeních i izraelský ministr obrany Joav Galant.
Stávka má zvýšit tlak na premiéra Benjamina Netanjahua, podpořil ji i lídr opozice Jair Lapid. Část protestujících se již v neděli shromáždila před parlamentem, kde zasedl bezpečnostní kabinet.
Galant rovněž uvedl, že s vysoce postavenými americkými představiteli projednával své návrhy na správu poválečného Pásma Gazy, na níž by se podíleli místní Palestinci, regionální partneři a USA.
Izrael i jeho armáda podle analytičky Kalhousové budou muset nedělní útok prošetřit už proto, aby ochránili sami sebe. Mezinárodní soudy se podobnými případy zabývají, když nedůvěřují místní justici.
Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu Karim Khan navrhl zatykač proti Netanjahuovi, izraelskému ministru obrany a třem vůdcům hnutí Hamás. Podle něj nesou odpovědnost za válečné zločiny.
„Potřebujeme vyvodit odpovědnost za to, jak k tomu došlo – učiněná prohlášení, včetně toho, že jde jen o důsledek války, nejsou dostatečná,“ řekl ve čtvrtek australský premiér Anthony Albanese.
Izraelská armáda podle generálního štábu potřebuje 7000 nových rekrutů, aby dosáhla válečných cílů v Pásmu Gazy. Dokázala by i lépe reagovat na hrozby ze severu a východu, píše stanice Al-Džazíra.
Izrael požádal Česko o armádní polní nemocnici. Radiožurnálu to řekla exkluzivně ministryně obrany Jana Černochová z ODS. Naposledy Česko posílalo polní nemocnici jako celek do zahraničí v roce 2007.
Ministr obrany Galant už dříve v sobotu uvedl, že začala „druhá fáze“ války. Spekuluje se o postupném začátku pozemní invaze, izraelské tanky na území ovládané Hamásem vjely už v noci na sobotu.
Organizace spojených národů (OSN) se obává, že izraelská pozemní operace v Pásmu Gazy by v případě svého rozšíření mohla přinést další tisícovky civilních obětí.
V noci na pondělí podnikal Izrael silné bombardování na severu Gazy. Útočil na cíle radikálních hnutí Hamás a Hizballáh. Očekává se rozsáhlá pozemní operace Izraele v Pásmu Gazy.
Pozemní operace, o které se hovoří již několik dní, se podle některých expertů odkládala i kvůli návštěvám zahraničních státníků. Izrael navštívil například americký prezident Joe Biden.