Způsobu vládnutí slovenského premiéra Roberta Fica, který se vymyká demokratickým standardům, otevřel brány jeho předchůdce Igor Matovič. To on začal zacházet s realitou zcela svévolně.
Kontroverzní částí připravované novely je výpověď bez udání důvodu. „Nebál bych se toho, že může spustit masové propouštění,“ uklidňuje Petr Dvořák v podcastu Řečí peněz.
V pořadu Pro a proti na Plusu o změně zákoníku práce diskutují Dana Roučková z ministerstva práce a sociálních věcí a Radka Sokolová z Českomoravské konfederace odborových svazů.
Pojem „modernizovat ekonomiku“ souvisí s nastavením pracovního práva a pracovněprávních vztahů na podmínky 21. století. Celá řada věcí z novely je výrazně ve prospěch zaměstnavatelů a zaměstnanců.
„V Dánsku zaměstnanci, který se stane nezaměstnaným, systém zajišťuje vysokou podporu, která téměř odpovídá jeho předchozímu příjmu,“ říká pro Český rozhlas Plus expert Petr Bezouška.
V pořadu Českého rohlasu Plus Pro a proti diskutují místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
Odbory uvedly, že demonstraci zrušily po konzultacích se slovenskými kolegy. Současně odboráři vyzvali premiéra Petra Fialu (ODS) k jednání o tématech, která se měla na protestní akci řešit.
„Český sociální dialog není dlouhodobě v ideálním stavu. Česká politika takto funguje už mnoho let a jde takříkajíc na sílu,“ popisuje ekonomka Švihlíková.
Ve vládní koalici nastal spor okolo zavedení okamžité výpovědi bez udání důvodu. ODS, TOP 09 a část hnutí STAN takový krok podporují. Piráti připouští jednání a lidovci krok odmítají.
Výpověď bez udání důvodu štěpí vládu. Občanská demokratická strana a TOP 09 tento krok podporují. Hnutí Starostů a nezávislých a Piráti váhají a chtějí dál jednat. Zato lidovci jsou jednoznačně proti.
Ministerstvo práce chce v novele zákoníku například prodloužit zkušební lhůtu. Sociolog Prokop z PAQ Research ale varuje, že by toho mohly zneužívat firmy pro zaměstnávání lidí na sezonní práce.
Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Podle sociologa Daniela Prokopa by Česku prospělo uvolnění pracovního trhu, který je podle indexu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nadprůměrně zatížený různými regulacemi.
Nárok na dovolenou nevznikne každému dohodáři, musí splnit dvě podmínky. V daném roce musí pracovat nepřetržitě minimálně čtyři týdny. Odpracovat musí alespoň 80 hodin.
Předlohu ministrů práce a sociálních věcí a zdravotnictví nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát rovněž podpořil to, že v občanských průkazech zůstanou rodná čísla.
Do stávky se zapojí sto tisíc lidí z veřejného i soukromého sektoru. Navrhovaná reforma, proti které protestují, obsahuje například neproplácení prvního dne nemocenské.
Letos se minimální mzda zvedla o 1100 korun. Nyní odpovídá nejnižší výdělek zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Do roku 2028 by se měla dostat na 45 procent.
Podle podpořené úpravy opozičního hnutí ANO by předloha měla být účinná dnem, kdy vyjde ve Sbírce zákonů, místo od ledna, jak navrhovali předkladatelé. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
„Počtvrté jsme dostali úplně stejné návrhy. Sliby na zvýšení platů jsou naprosto nepodložené a ignorují všechny lékaře a zdravotní sestry v regionálních nemocnicích, kterých je většina,“ řekl Kubek.
Lékaři proti lékařům. Jedni z ministerstva, druzí z ordinací. Nedokážou se dohodnout. A tak dál hrozí, že kvůli výpovědím přesčasů budou nemocnice omezovat neakutní péči.