Výpověď bez udání důvodu zajistí flexibilitu, říká ODS. ‚Doplatí na ni ohrožené skupiny,‘ oponuje KDU-ČSL
Ve vládní koalici nastal spor okolo zavedení okamžité výpovědi bez udání důvodu. ODS, TOP 09 a část hnutí STAN takový krok podporují. Myslí, že povede ke zvýšení flexibility pracovního trhu a zlepšení podmínek pro zaměstnance i zaměstnavatele. Piráti připouští jednání. Jediní lidovci krok odmítají. Spor vznikl poté, co ministr Marian Jurečka představil novelu zákoníku práce, v níž snadnější propouštění chybí.
„Novela, připravována na ministerstvu práce a sociálních věcí, obsahuje celou řadu změn, které by měly vést k větší flexibilitě zákoníku práce. Bez toho, aby byla schválena výpověď bez udání důvodů, nebude zvýšení flexibility dostatečné,“ domnívá se poslanec Jan Skopeček (ODS).
Pomohlo by zavedení výpovědi bez udání důvodu pracovnímu trhu, nebo by změna uškodila ohroženým skupinám? Diskutují poslanci Michael Kohajda (KDU-ČSL) a Jan Skopeček (ODS).
Hlavním problémem podle něj je, že legislativa přestala odpovídat potřebám subjektů na pracovním trhu.
„Máme zákoník práce z 60. let. Pro moderní ekonomiku skutečně potřebujeme výraznější změnu než tu, která by nastala ve chvíli, kdy by výpověď bez udání důvodu nebyla,“ dodává Skopeček.
Matky, rodiče a senioři v ohrožení
Podle lidovců je ale navrhovaná změna příliš razantní a mohla by uškodit ohroženým skupinám zaměstnanců.
„Novinek, které přinášejí větší flexibilitu, je v zákoníku práce skutečně hodně,“ oponuje poslanec Michael Kohajda (KDU-ČSL). „Nemůžeme udělat jednostranné změny, které jsou v neprospěch zaměstnanců. Zrovna tento nástroj může být velmi citlivý vůči některým ohroženým skupinám obyvatel.“
„Nemůžeme udělat jednostranné změny, které jsou v neprospěch zaměstnanců. Zrovna tento nástroj může být velmi citlivý vůči některým ohroženým skupinám obyvatel.“
Michael Kohajda (poslanec KDU-ČSL)
Výpověď bez udání důvodu by nejvíce ohrožovala matky samoživitelky a rodiče s malými dětmi obecně nebo také zaměstnance v předdůchodovém věku. Výrazně výhodnější by podle Kohajdy ale nebyla ani pro ostatní pracující.
„Dnes máme odstupné. Když dostane zaměstnanec výpověď ze zákonného důvodu, který není pro porušení jeho povinnosti, tak třeba za dva roky pracovního poměru dostane trojnásobek,“ uvádí na příkladu. „Tady je nabízeno, že by třeba dostal šestinásobek, tedy jenom o tři platy víc. A to myslím není správná volba.“
Postará se stát?
Lidem dotčeným výpovědí bez důvodu by měl pomoct sociální systém státu. „V České republice existuje záchranná sociální síť, která umí pomoci těm, kteří jsou propuštěni. Ta bude aktivována i ve chvíli, kdy by došlo k výpovědi bez udání důvodu,“ slibuje Skopeček.
Změna podle něj rozhýbe pracovní trh, přinese zaměstnancům nové příležitosti a namotivuje firmy přijímat více lidí.
Jako vzorový příklad země, v níž podobný systém dlouhodobě funguje, se často uvádí Dánsko a jeho koncept tzv. flexicurity. Problémem Česka je ale nízká provázanost jednotlivých pilířů zaručujících zaměstnancům příležitosti i sociální zabezpečení.
Výpověď bez důvodu nepatří do 21. století, varuje Středula. Vlnu propuštění nezpůsobí, oponuje Zikeš
Číst článek
„Stát se tam o zaměstnance skutečně postará – doplácí peníze, poskytuje širokou možnost rekvalifikačních kurzů,“ srovnává Kohajda. „Když si vezmeme třeba člověka, který dnes má 60 roků, tak tady pro něj ta síť není dostatečně vybudována. Mohli bychom ji vybudovat, ale stálo by to nemalé rozpočtové prostředky. A ty dnes nemáme.“
Obavy z odchodů ze zaměstnání a závislosti na podporách ale podle Skopečka nejsou na místě. „Dneska na trhu práce chybí zaměstnanci jak kvalifikovaní, tak nekvalifikovaní. Představa, že po schválení výpovědi bez udání důvodu nastanou nějaká masivní propouštění ze strany zaměstnavatelů, je úplně absurdní a nepravdivá,“ brání chystané změny.
Odpovědnost má mít stát, ne zaměstnavatel
Argumentace příznivců novely přesto vůbec nezohledňuje ohrožené skupiny obyvatel.„Pokud nedodržíme otázku ohrožených skupin osob, tak z hlediska průměru se tento nástroj může zdát jako vítaný,“ připomíná Kohajda. „Z hlediska konkrétních skupin, které by to zasáhlo, je okamžitá výpověď nepřípustná a za lidovce ji nemůžeme přijmout.“
Podle Skopečka je starost o nezaměstnané povinností státu a přenášení odpovědnosti na zaměstnavatele by ekonomiku ještě více omezilo.
Uvolnění pracovního trhu po vzoru Dánska má smysl se souběžnou podporou v nezaměstnanosti, míní Prokop
Číst článek
„Nemůžeme chtít po zaměstnavateli, aby dlouhodobě platil zaměstnance, který mu nevytváří protihodnotu. Je na státu, aby takového člověka zajistil,“ vysvětluje Skopeček. „Znovu říkám, že máme sociální síť natolik vybavenou, že takové lidi zachytí. A pokud ne, tak se bavme o tom, jak ji vylepšit.“
Užitečným nástrojem by podle něj mohla být například podpora částečných úvazků. Podle lidovců ale v návrhu stále chybí rozpočet.
„Pokud se má stát o tyto lidi postarat, tak má ministr financí říct, že na tento účel ministerstvo přiřklo třeba pět deset miliard korun, a vystavíme robustní systém rekvalifikací a podpory osob, které budou opatřením výpovědí bez udání důvodu zasaženy,“ navrhuje Kohajda. „Buďme realističtí, bez financí nejsme schopni žádný systém postavit.“
Více podrobností o novele zákoníku práce, propuštění bez udání důvodu i sporu v koalici si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.
