Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pro příští rok požaduje růst o 2200 korun. Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasili. Navrhovali stejné tempo růstu jako u ostatních výdělků, tedy o 1000 korun. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy.

Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

Nejnižší výdělek teď odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měl do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta.

Poměr nejnižšího a průměrného výdělku by pak činil 41,1 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít