Úplně neznámý vznikl podle knihy Dylan se dal na elektriku! od Elijaha Walda, která je portrétem hudebního a společenského dění 60.  let, nejen Dylanovy kariéry. Už právě v ní tkví intenzivní zájem o hudbu samotnou, ne o životní příběhy individualit, které se skrze muziku proslavily.

Dylana sledujeme od jeho příjezdu do New Yorku, kde vyhledá legendárního Woodyho Guthrieho a seznámí se s Petem Seegerem (ve velmi sympatickém hereckém pojetí Edwarda Nortona). Oba folkové průkopníky, pro které je tradiční hudba spojená s bojem za práva pracujících, mladý Bobby okamžitě zaujme.

Dylan se v počátcích kariéry seznamuje s výtvarnicí Sylvií Russo (Elle Fannning) a charismatem písničkářky Joan Baez (Monica Barbaro), které tvoří úhelné body jeho soukromého života.

Snímek Dylana navzdory milostným peripetiím vykresluje jako upřímného, i když někdy neomaleného partnera. Byl zaujatý dnem i nocí pro svou autorskou tvorbu, ale jednal s lidmi kolem sebe rovně.

James Mangold má ve své filmografii velmi různorodé počiny – pozoruhodného komiksového Logana: Wolverina přes výborný dynamický sportovní snímek o přátelství automobilových jezdců Le Mans 66, westernovou akci 3:10 Vlak do Yumy, komediálně laděné filmy i zatím posledního a rozporuplně přijatého Indianu Jonese.

Natočil ale také biografický film Walk The Line o Johnnym Cashovi, který se v Úplně neznámém objevuje jako vedlejší postava, jen už ne v podání Joaquina Phoenixe, ale Boyda Holbrooka.

Timothée Chalamet, který film také spoluprodukoval, je v současnosti nejoblíbenější hvězda Hollywoodu pod 30 let. Na hlavní roli se údajně připravoval pět roků. Zvládl díky tomu nejen napodobit gesta, držení těla a způsob řeči Boba Dylana, ale nepůsobit zároveň jako vnějšková nápodoba nebo snad parodie písničkářova svérázu.

Chalamet navíc sám zpívá všechna klíčová hudební čísla. I pokud jim případně filmaři posléze pomohli v postprodukci (v této oblasti už se mimo jiné prosadila AI, podstatně vylepšující nahraný zvuk podobně jako v hudebním průmyslu), je to obdivuhodné.

Ve filmu je nejenom řada obsáhlých a důkladně provedených koncertních scén s publikem, ale také snaha zachytit spor o podstatu hudební kreativity. Ta vychází z různých žánrů a inspirativních zdrojů, které by ale pro ni neměly být definitivními hraničními kameny. Stejně jako reakce na politické marginálie doby, lze vyčíst z Mangoldova pojetí. Odrazit se od nich a odlišit je od nadčasových otázek spravedlivosti a humanity bylo vždy jednou z Dylanových textařských předností.

V Úplně neznámém naopak chybí příběh úspěchu, po kterém hvězdy propadají drogám, vlastnímu sobectví nebo toxickému úspěchu, machinacím svých manažerů a showbyznysu jako takového. Případně čelí svým démonům z dětství, což jsou ve zkratce nejobvyklejší motivy v hudebních životopisných filmech současnosti.

Pokud pojednávají o slavných hudebnících, jsou cesta ke slávě, vzestupy a pády lemované právě takovými dopady. Dylan svou slávu ustál.

Z Mangoldova filmu to spíše než životopisné dílo dělá hudební snímek zakotvený pevně v dějinách populární hudby. Film velmi vtahující a inspirující, i když uměle neeskaluje osobní konflikty, ke kterým docházelo. Je ale zároveň otázkou, jestli například pro mladší publikum, vyhledávající úplně jiné styly, to nebude překážkou k zobecnění Dylanova příběhu jako cesty k tvůrčí svobodě.

Znalci, kterým je kromě Dylanova jména důvěrně známý například i „folkový věrozvěst“ Pete Seeger, se budou muset pro změnu vyrovnat s faktem, že film je interpretací dobře známého newportského milníku z roku 1965 a dalších dobových reálií.

Úplně neznámý je snímek konvenčnější struktury než bylo Beze mě (Šest tváří Boba Dylana) z roku 2007, ve kterém se Todd Haynes pokusil uchopit tvůrčí figuru více hereckými představiteli (včetně Cate Blanchett) i méně tradičním, mozaikovitějším vyprávěním a fiktivní dokumentárností.

Přednostmi nového filmu, který díky nim více než ospravedlňuje 141 minut své stopáže, jsou zájem o hudbu samotnou, režie překlenující i těžkopádnější dialogové scény a skvělé herecké výkony.

Nejde jen o Chalameta, ale i o Monicu Barbaro – pro kterou snímek může být velkým kariérním průlomem –, Edwarda Nortona a Elle Fanning. Ta ustála roli ženy, která dokázala spolknout své slzy a požádat Boba Dylana citací z klasického hollywoodského filmu, ať „nežádá měsíc, když spolu mají hvězdy“.

Na Boba Dylana se dál díváme přesně takto. Máme mnohé, co nám skrze své písně dal veřejně, ale nepatří nám. Stále trochu uniká, což je dobře.

Snímek Bob Dylan: Úplně neznámý měl v českých kinech premiéru 23. ledna 2024. 

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít