Bydlení je drahé a zhoršuje se jeho dostupnost. O tom, jak to změnit, budou dnes v podvečer na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus diskutovat experti politických stran.
Zpomalení bylo ovlivněno především poklesem cen pohonných hmot a olejů. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru stouply o 0,2 procenta. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Potraviny, alkohol a tabák proti loňskému únoru zdražily podle odhadu o 4,7 procenta, ceny služeb vzrostly rovněž o 4,7 procenta a ceny zboží o 1,4 procenta.
Clo má charakter nepřímé daně, která zvyšuje cenovou hladinu. V případě dlouhodobějšího uplatňování cel je tak podle odborníků nutné počítat s vyšší globální inflací.
Zpráva OECD zároveň upozornila na to, že český ekonomický výkon mohou negativně ovlivnit vnější rizika, jako je růst cen energií kvůli globálnímu napětí nebo zavádění obchodních bariér.
Nástup práce z domu, vysoká inflace anebo také zlepšení bezpečnosti na silnicích. S pětiletým odstupem na několika tématech ilustrujeme, jak pandemie změnila společnost.
Cenové stropy na základní potraviny by pak uvítaly dvě třetiny respondentů. Spíše lidé starší 60 let, naopak je odmítají spíše vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Radiožurnál, ČRo Plus a iROZHLAS.cz spouští projekt Česko 2025, v rámci něhož budeme probírat největší výzvy obyvatel. Začínáme cenami potravin. Na těch se loni snažila ušetřit víc než polovina Čechů.
„Je pravda, že se časy mění a spolu s nimi i cenová úroveň. Ovšem ani po započtení inflace jsme na tom nebyli se zahraničním obchodem nikdy lépe než loni,“ komentuje Petr Holub.
„Lednový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin a bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Pavla Šedivá.
Domy jsou, stejně jako všechny ostatní typy nemovitostí, nejdražší v hlavním městě. Starší dům o velikosti 150 metrů čtverečních bylo možné v metropoli koncem roku pořídit za zhruba 15,4 milionu korun
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procent. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Výzva k tomu, aby lidé v pátek vůbec do obchodů a na benzínky nechodili, se šířila po sociálních sítích. Bojkotu vyjádřily podporu odbory, další spotřebitelské organizace, nakonec i politické strany.
Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. V poslední době ekonomickou aktivitu brzdí nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby.
Je to zvláštní svět, když o poměrech rozhodují v zásadě neviditelné posuny v makroekonomických datech. Skoro to připomíná věštění z letu ptáků v dobách starého Říma.
„Dohromady mají obce a kraje na účtech 500 miliard. Nedává smysl na těch penězích sedět,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka Vysoké školy obchodní v Praze.
Nejvyšší inflaci v EU v prosinci podle údajů Eurostatu vykázalo Rumunsko, kde meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 5,5 procenta. Na druhém místě bylo Maďarsko, kde inflace činila 4,8 procenta.
„Na tom, že se máme trochu lépe, než si myslíme, něco je. I s ohledem na to, že v české povaze zkrátka je být více nespokojený, než by odpovídalo realitě,“ připouští Klímová.
Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny vykázalo v prosinci Chorvatsko, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 4,5 procenta. Nejnižší byla inflace v Irsku, kde ceny vzrostly pouze o procento.
Pokud by měl člověk odhadnout, na co se v Česku za posledních 20 let vyplýtvalo nejvíc mozkové kapacity expertů a politického úsilí, nespletl by se, kdyby řekl, že to je zavedení eura.
„Je neakceptovatelné, že Česká republika, která vyrábí elektřinu poměrně levně a exportuje ji, má jednu z nejvyšších cen elektřiny v celé Evropská unii,“ poukazuje Karel Havlíček (ANO).
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu řekl, že celková ekonomická situace naší země není špatná. Měl ve svém hodnocení pravdu a je možné jeho tvrzení doložit?
Slavný berlínský klub Watergate se s příznivci rozloučí na Nový rok 35 hodin trvající taneční party, píše agentura DPA. Důvodem k ukončení činnosti je úbytek návštěvníků a ekonomické problémy.
„Musíme se rozhodnout, jestli dál budeme dodavatelskou ekonomikou Německa, anebo Singapurem Evropy,“ říká v pořadu Řečí peněz člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod.
„Ruská vláda sype peníze hlavně do válečné výroby, vojákům a jejich rodinám. Civilnímu sektoru chybí lidé, přeplácí je a přichází inflace,“ říká rusista Karel Svoboda pro Radiožurnál.