1,3 milionu Čechů má problém platit účty za energie. Nejvíce ohrožené jsou samoživitelky a seniorky
Problém s placením energií mělo loni v Česku asi 1,3 milionu lidí, což oproti období před zdražováním daným především válkou na Ukrajině znamenalo nárůst asi o 400 000. Vyplývá to z průzkumu, který ve čtvrtek novinářům představili zástupci neziskových organizací a ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Takzvaná energetická chudoba se podle studie dlouhodobě týká zejména samoživitelek, nízkopříjmových rodin a osaměle žijících seniorek. Koncept energetické chudoby zahrnuje lidi, kteří si nemohou dovolit dostatečně vytápět svoje obydlí, mají dluhy na energiích nebo za ně platí alespoň 20 procent příjmů a zároveň splňují parametry chudoby.
Jurečka: Za energie platily domácnosti v červnu o 60 procent víc než loni. Ztratily 63 tisíc korun kupní síly
Číst článek
Studie pracuje s daty Českého statistického úřadu (ČSÚ) o životních podmínkách v českých domácnostech. Na studii se podílela iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Platforma pro sociální bydlení.
Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení uvedl, že asi 450 000 lidí si loni podle dat ČSÚ nemohlo dovolit dostatečné vytápění, asi 180 000 mělo dluhy a skoro milion osob splňovalo indikátor vysokých nákladů. Někteří lidé mohou spadat do více kategorií.
V Česku je podle statistik zhruba 4,5 milionu domácností, energetická chudoba se podle studie týká asi 700 000 z nich. Do alespoň jedné z kategorií spadalo i 300 000 dětí a 400 000 seniorů. Hlavními skupinami zasaženými energetickou chudobou jsou podle Klusáčka samoživitelky, chudé rodiny a osaměle žijící seniorky.
Tatiana Konrádová z MPSV uvedla, že ministerstvo k řešení tohoto problému spustilo zatím ve zkušební fázi projekt, ve kterém poskytlo vybraným 70 domácnostem poradenství ohledně šetření na energiích včetně například pronájmu úspornějších spotřebičů. Zásadní je podle ní s ohroženými lidmi komunikovat, protože jde zpravidla o sociálně vyloučené domácnosti a v případě seniorů leckdy vůbec nejsou v kontaktu s běžnou sítí sociálních služeb.
Českým domácnostem zbývá měsíčně míň peněz než před rokem a půl. Místo osmi tisíc uspoří jen pět
Číst článek
„Většina našich klientů má nějakou negativní zkušenost s úřady nebo institucemi,“ dodala Konrádová. Zásadním problémem je podle ní například to, že lidé se často nevyznají ve vyúčtováních, neumí šetřit či se nevyznají na spotřebitelském trhu. Projekt podle ní bude pokračovat po dobu tří let a ministerstvo ho rozšíří na stovky domácností.
V plánu je také spolupráce s úřady práce, s ministerstvem životního prostředí na zpřístupnění dotací na energetické úspory i nízkopříjmovým domácnostem, s poskytovateli energií na prevenci zadlužování a se soukromými partnery na zajišťování pronájmu či darování spotřebičů.
