Zákonná možnost výpovědi bez udání důvodu je krok správným směrem, myslí si advokát Jan Langmeier
Rok 2025 přinesl mnoho změn v několika oblastech. Jednou z nich jsou dohody o provedení práce. Původně navrhované legislativní úpravy se zaměstnavatelé i zaměstnanci obávali, vše je ale nakonec jinak a finální podoba obě strany potěšila. Takzvaní dohodáři asi nejvíce vítají změnu rozhodné částky pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění.
Loňská novela zákoníku práce dohody v mnohém přiblížila klasickému pracovnímu poměru, jehož součástí je třeba nárok na dovolenou. Posléze také přibyla zaměstnavatelům povinnost hlásit všechny zaměstnance na dohodu o provedení práce do nové evidence České správy sociálního zabezpečení.
Když v minulém roce vešlo ve známost, že se začátkem roku 2025 začnou platit nové legislativní úpravy v oblasti dohod o provedení práce a pracovní činnosti, obavy měli zaměstnanci i zaměstnavatelé. Zákonodárci ale změny nakonec na poslední chvíli zastavili.
Takzvané dohodáře nejvíce potěšila změna rozhodné částky pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění v daném kalendářním roce. „Momentálně platí limit pouze takový, kdy se sčítají dohody jen u jednoho zaměstnavatele. Od ledna se částka oproti dřívějším deseti tisícům zvýšila na zhruba 11 500 korun,“ uvádí advokát a insolvenční správce Jan Langmeier.
24:01
Výpověď bez udání důvodu může ohrozit demokracii. Rada vlády nezná zákoník práce, tvrdí Středula
Číst článek
Jedním z argumentů pro zrušení chystaných změn byla podrobná data České správy sociálního zabezpečení. Ta je má k dispozici díky zmíněné povinné registraci zaměstnanců na pracovní dohody. „Z čísel vyplynulo, že sčítání dohod není zdaleka tak velký problém, jak si stát původně myslel,“ konstatuje advokát.
Výpověď bez udání důvodu?
Poslanci nedávno začali projednávat vládou navrhované změny v zákoníku práce. Debata ve sněmovně vyvolala silné emoce, hlavně kvůli návrhu ODS a TOP 09 přidat do legislativy možnost výpovědi bez udání důvodu.
Podle Jana Langmeiera by to byl krok správným směrem. „Trh práce by neměl být příliš rigidní. Zaměstnavatelem není jen stát nebo jiný obří kolos, často jde o malé a střední podniky, kde má zaměstnavatel bližší vztah ke svým pracovníkům. Pokud dojde k závěru, že zaměstnanec nevyhovuje jeho potřebám, nemá momentálně prakticky žádnou šanci, jak s ním ukončit pracovní poměr,“ popisuje aktuální situaci a dodává, že předmětem další debaty je následná výpovědní doba a odstupné.
Celý rozhovor o pracovním právu a legislativních změnách s advokátem Janem Langmeierem si poslechněte výše.
