Prokop: Není to o vyhazování úředníků. Nezkoumáme efektivitu systémů, kde tečou stovky miliard ročně

Česká republika bude pravděpodobně muset dávat na obranu i více než dvě procenta HDP. Je možnou inspirací americký vzor s úřadem pro efektivitu pod vedením Elona Muska? „Za tou zástěrkou efektivity je spousta okrajových zájmů. Takže úplně bych tomu nevěřil. Na druhou stranu můžou něco ušetřit. Ale mnohem lepší inspirace je třeba Bill Clinton,“ říká v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.

Život k nezaplacení Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

peníze, ilustrační foto

Česká republika bude pravděpodobně muset dávat na obranu i více než dvě procenta z rozpočtu. Je možnou inspirací americký vzor s úřadem pro efektivitu pod vedením Elona Muska? | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

ČR bude muset pravděpodobně dávat i více než dvě procenta na obranu. Teď už je stát plus minus 250 miliard v minusu. To je slušná suma. Kde může tedy stát ušetřit a kde třeba zvýšit příjem? Začněme tím šetřením.
Jedna věc je, že nakopnou ten ekonomický růst, protože je důležité, kolik těch 200 miliard je v rámci celého HDP. Pokud to bude 200 miliard pořád a ta ekonomika bude růst, tak se vlastně efektivní velikost toho dluhu snižuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Život k nezaplacení se sociologem Danielem Prokopem

Důležité je myslet na to, jak ty věci, které děláme, podporují, anebo brzdí růst. Potom tedy lze šetřit. Ale není to moc v tom, že vyhodíte někde pět nebo deset úředníků apod., ale jsou tam velké reformy, kterými se dá hodně ušetřit.

Jedna je reforma zdravotnictví, podpora prevence, digitalizace a lepší řízení nemocnic. Tam opravdu narostly výdaje o jedna a půl procenta HDP, což je v přepočtu asi 100 miliard. Tam jde ušetřit hodně, zejména třeba tou prevencí. Jen společenské náklady na závislosti – alkohol, kouření a tyto věci – jsou přes 200 miliard korun. Takže ve zdravotnictví jde ušetřit hodně.

Potom roztříštěnost obcí. Když se chcete bránit Rusku a dávat tři procenta na obranu, je trošku moc velký luxus, že máte přes 6 tisíc obcí a všechno řeší duplicitně. V těch obcích je jeden problém, že se zvyšovalo to, kolik dostávají z vybraných daní v rozpočtovém určení. A musíme si přiznat, že podle mě ta velká města jako Praha jsou nadfinancovaná.

Praha v posledních letech spoří v průměru kolem 15 miliard ročně. Protože dostává opravdu dost peněz z Rozpočtového určení daní. Takže je otázka, jestli by neměla být redukce u těch velkých měst.

Daniel Prokop

Sociolog, který v roce 2019 založil neziskovou výzkumnou organizaci PAQ Research. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Autor knihy o výzvách české společnosti Slepé skvrny.

Řekli jsme tedy zdravotnictví, roztříštěnost, rozpočtové určení daní. No a i v sociálním systému často řešíme dávky pro chudé, ale vlastně se přehlíží, že je třeba systém výsluh pro ozbrojené složky, ale i policisty, hasiče, vězeňskou službu apod., který má 13 miliard náklady a není úplně optimálně nastavený.

A je tam 37 miliard ve vdovských a vdoveckých důchodech, které taky nejsou úplně dobře nastaveny, takže jsou desítky miliard ve věcech, u kterých neřešíme jejich efektivitu. To jsou výsluhy, vdovské důchody, rodičovský příspěvek a další. Stát musí jít po těch věcech neefektivity a po těch velkých položkách výdajů, jestli nemůžou být například efektivněji cílené.

Musk jako inspirace pro Česko?

Po volbách ve Spojených státech amerických, když se prezidentem stal republikán Donald Trump, se z různých vyjádření zdá, že by mohl být jakousi inspirací i pro české politiky. Pokud si tedy uvědomí, že se u nás nevládne prostřednictvím dekretů, ale že je tady trochu jiný model. Nicméně ten vládní úřad pro efektivitu, kterému vévodí miliardář Elon Musk, je inspirativní?
Já ho považuji spíš za děsivý, protože když se kouknete, co se tam děje, tak Elon Musk má od americké vlády v kontraktech a dotacích jeho firmy zhruba 20 miliard dolarů. Má tedy velký zájem na spolupráci se státem.

Jsou tam vyhazovaní lidé, kteří v rámci toho boje za efektivitu v uvozovkách třeba zkoumají na těch úřadech právě ty jeho kontrakty. Takže je tam obrovský střet zájmů.

Přehodit financování platů nepedagogů na školy a obce nestačí, míní Prokop. Nutné jsou další změny

Číst článek

Nejde jenom o efektivitu. Jsou ničeny úřady. Bavili jsme se o tom před měsícem, ale opravdu ten úřad, který třeba dělá ochranu spotřebitelů proti velkým finančním korporacím, vlastně už byl skoro zničen nebo se přestal na to tolik zaměřovat.

Za tou zástěrkou efektivity je spousta okrajových zájmů. Takže úplně bych tomu nevěřil. Na druhou stranu můžou něco ušetřit. Ale mnohem lepší inspirace je třeba Bill Clinton, který se na to zaměřil rok po nástupu do funkce v roce 1992.

Zkoumali možnosti ušetření a přišli s nějakými možnostmi zefektivnění státu a za těch osm let, kdy byl Clinton prezident, se ten deficit opravdu snížil. Takže myslím, že jsou jiné inspirace než Musk, kde jde hodně o zájmy oligarchie a ovládnutí státu.

Ale kdybychom dali stranou pro účely naší debaty tu zástěrku, o které jste mluvil, tak nějaká taková štíhlá instituce pro efektivitu by mohla mít smysl?
Já si myslím, že v Česku není problém ani tak to, co řeší Musk, že ruší ty vládní agentury, které jsou zbytečné. A teď se tam děje například to, což by bylo riziko i v Česku, že on vyházel lidi, kteří se zabývají jadernou ochranou a řízením toho systému a nyní je nabírají zpátky, protože zjistili, že se jim rozpadne Ústav pro jadernou bezpečnost.

21:22

Nikdo přesně neví, jaké jsou praxe jednotlivých poraden, které rozhodují o odkladu, říká Prokop

Číst článek

Také se snížilo financování biologického výzkumu. Vidíme tak, že když to ta vláda nedělá promyšleně, tak to nadělá víc škod než užitku. A co v Česku zásadně chybí, že prakticky nikdo, ani na to neexistují moc vysokoškolské programy, nezkoumá efektivitu těch systémů, kde tečou stovky miliard.

To znamená to zdravotnictví, rozpočtové určení daní a důchodový systém. Jsou to jednotky lidí, kteří se zabývají akademicky výzkumem efektivity těchto systémů. A my bychom potřebovali nějaký silný ekonomický program, který se bude zaměřovat třeba na efektivitu těchto systémů a výběru daní. A tam podle mě jde ušetřit anebo zvýšit výběr toho státu v oblasti daní a posunout nás, aby ten daňový systém byl třeba prorůstový a podobně.

Takže to není tolik o tom, že by nějaký úřad vyškrtal úředníky, ale o tom, že se nezabýváme efektivitou věcí, ve kterých tečou stovky miliard ročně.

Celý Život k nezaplacení si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.

Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme