Státní zástupce se opřel do převaděčského gangu. ‚Češi taky prchali, ale chovali se legálně,‘ kritizoval Kurdy
Teprve v úterý se začala číst obžaloba a již ve čtvrtek soud přikročí k vynesení rozsudku nad gangem čtrnácti převaděčů nelegálních migrantů. Poté, co se všech devět tureckých občanů přiznalo, provedl soudce některé listinné důkazy a přešel k závěrečným návrhům. Státní zástupce Milan Šimek, který řídil trestní stíhání za převod 2000 nelegálních migrantů, byl ve své řeči k pachatelům velmi kritický.
Devět tureckých občanů se v úterý připojilo k jejich ázerbájdžánským komplicům a prohlásili vinu. Státní zástupce Milan Šimek proto ve středečním závěrečném návrhu upustil od hodnocení důkazní situace, ale spíše apeloval na morální stránku souzených.
Turečtí převaděči migrantů před soudem otočili, uznali vinu. Běženci si mohli část odpracovat v kebabu
Číst článek
„Je tomu více než 16 let, co se tady objevil obžalovaný Firat Karagül (jeden z hlavních obžalovaných – pozn. red.) se svojí rodinou a v podstatě jako nelegální migrant. Všichni, kdo jsou v jednací síni, tak vidí, kam to dospělo. Kolik tady máme dalších příbuzných a známých, počítám i obecenstvo. Z jedné rodiny se tady objevila spousta dalších tureckých státních příslušníků,“ prohlásil před soudem.
Poukazoval na to, že obě hlavní líčení se konala za velkého zájmu veřejnosti, především rodin a známých obžalovaných.
„Bohužel to dopadlo tak, že na lavici obžalovaných sedí tito a ti, co jsou v publiku, tak minimálně byli z větší části srozuměni s tím, co obžalovaní páchali,“ je přesvědčený Šimek. Turečtí občané podle něj našli možnost, jak zůstat v České republice, tak, že se oženili s občankami Evropské unie.
Odhodlal se také ke srovnání k Čechům prchajícím před komunisty. „Z Československa v době komunismu také emigrovali a prchali lidé, ale chovali se v zahraničí legálně,“ řekl s tím, že Kurdové této příležitosti nevyužili, což ho mrzí.
Prohlášení viny se ale nakonec ukázalo jako dobrý tah obhajoby. Šimek totiž tureckým občanům původně navrhoval tresty v rozmezí 10,5 až 16 let vězení. Po úterním doznání ale svůj postoj výrazně přehodnotil.
Ačkoliv přiznal, že na hlavy gangu česká policie nedosáhne, protože se nacházejí v zahraničí, nejvýše postavenému muži v Česku navrhl za organizování převodů 6 až 7 let vězení s ostrahou a finanční trest tři miliony korun. Ostatní Kurdové by podle státního zástupce měli odejít od soudu s tří až čtyřletými tresty odnětí svobody a pokutami 300 tisíc až dva miliony korun.
Podobné potrestání – kolem tří let – navrhl i pro pětičlennou ázerbájdžánskou část skupiny, těm ale na rozdíl od tureckých občanů navrhuje i vyhoštění ze země, protože v Česku nemají žádné rodinné příbuzné.
Všichni obžalovaní jsou již 15 měsíců ve vazbě, o podmínečné propuštění by případně mohli žádat až po dvou třetinách odpykaného trestu. Rozhodnutí ale vysloví soudce Petr Mráka až ve čtvrtek dopoledne.
Obhájci obžalovaných většinově požadovali, aby soudní senát přihlédl především k tomu, že se všichni muži nakonec přiznali a tím výrazně urychlili i zlevnili soudní proces, který se mohl táhnout i několik let. I někteří převaděči pomocí tlumočníků soudce žádali, aby jim byli uděleny tresty co nejmírnější a spravedlivé.
Z Turecka do kebabu
Trestnou činnost začali obžalovaní páchat na jaře roku 2021. „V Turecku rekrutovali běžence, před nastoupením cesty byla vybírána hotovost podle vzdálenosti, kam chtěla osoba dojet,“ popsal státní zástupce Šimek. Cesty některých běženců totiž končily vedle Česka i v Německu nebo Francii. Organizované partě především tureckých Kurdů pak museli zaplatit od 3 do 8,5 tisíce eur. Do evropských zemí se skupině podařilo převést na dva tisíce běženců.
Policie zastavila u Veltrus nákladní auto převážející asi 30 migrantů. Ve voze byl jeden mrtvý
Číst článek
Někdo ale mohl zaplatit i méně. Obžalovaní, kteří v Česku provozují i síť stánků s kebabem, jim totiž navrhli, že si u nich mohou část obnosu za cestu odpracovat.
Nejsložitější bylo pro skupinu převaděčů překročit se svými „zákazníky“ maďarsko-srbskou hranici. Když se to ale už povedlo, zamířili s nimi do hlavního maďarského města Budapešti, kde je častokrát na několik dní ukryli.
Převaděči poté koupili migrantům jízdenky na vlaky Českých drah a Regiojetu nebo na autobusy. Tak se uprchlíci dostali do dalšího stanoviště – Prahy. Po celou dobu navíc byli v kontaktu se členy gangu, kteří jim pomocí hlasových zpráv často v kurdském jazyce pomáhali reagovat na situaci, která nastala během cesty. „Vše bylo operativně přizpůsobováno s ohledem na situace, do kterých se běženci dostávali,“ popsal Šimek.
Když organizátoři zvolili tuto variantu, zvládli i několikrát do týdne převést skupinky přesahující deset lidí.
Jindy si obžalovaní objednali taxislužbu nebo sami řídili auta a překročili hranice společně s nimi. Skupina navíc byla podle obžaloby dobře organizovaná a každý člen měl na starost řešení jiných věcí. Někdo kupoval jízdenky, jiný objednával ubytování, další komunikoval se spolupracovníky v Turecku.
Běženci jim celkem zaplatili nejméně dva miliony eur (49,5 milionu korun). Policie pak u jednoho z obžalovaných zajistila hotovost 900 tisíc korun, nemovitosti nebo osobní auta.
