Organizovaná skupina převaděčů vozila migranty přes maďarsko-srbskou hranici dva roky. A zatímco ázerbájdžánští obžalovaní po dopadení ihned spolupracovali s policií a k převádění běženců se přiznali, jejich turečtí komplicové zapírali.

Zvrat nastal až v momentě, kdy státní zástupce Milan Šimek navrhl Ázerbájdžáncům tresty v rozmezí 3 až 5 let a tureckým mužům mezi 10 a 16 lety za mřížemi. V úterý tak všichni za ohrádkou pro svědky u Krajského soudu v Hradci Králové najednou překvapivě souhlasili s podanou obžalobou a přiznali vinu.

Státní zástupce ale neshledal důvody k uzavření dohody o vině a trestu, takže soud pokračuje v dokazování, aby mohl předseda Petr Mráka se senátem rozhodnout o druhu trestu. Všechny v síni navíc upozornil, že představa podmíněných trestů je v tomto případě nereálná.

Jednání se konalo za velkého zájmu veřejnosti, především rodin a známých obžalovaných mužů. Už při příchodu všech převaděčů, kteří jsou dodnes ve vazbě, vyhrkly některým ženám do očí slzy. Někteří podporovatelé zase jejich příchod s vězeňskou eskortou přenášeli pomocí videohovoru dalším příbuzným.

Z Turecka do kebabu

Trestnou činnost začali obžalovaní na jaře roku 2021. „V Turecku rekrutovali osoby, před nastoupením cesty byla vybírána hotovost podle vzdálenosti, kam chtěla osoba dojet,“ popsal státní zástupce Šimek. Cesty některých běženců totiž končily vedle Česka i v Německu nebo Francii. Organizované partě především tureckých Kurdů pak museli zaplatit od 3 do 8,5 tisíce eur. Do evropských zemí se skupině podařilo převést na dva tisíce běženců.

Někdo ale mohl zaplatit i méně. Obžalovaní, kteří v Česku provozují i síť stánků s kebabem, jim totiž navrhli, že si to u nich mohou odpracovat.

Nejsložitější bylo pro skupinu převaděčů překročit se svými „zákazníky“ maďarsko-srbskou hranici. Když se to ale už povedlo, zamířili s nimi do hlavního maďarského města Budapešti, kde je častokrát na několik dní ukryli.

Poté pokračovali dále. Převaděči koupili migrantům jízdenky na vlaky Českých drah a Regiojetu nebo na autobusy. Tak se uprchlíci dostali do dalšího stanoviště – Prahy. Po celou dobu navíc byli v kontaktu se členy gangu, kteří jim pomocí hlasových zpráv často v kurdském jazyce pomáhali reagovat na situaci, která nastala během cesty. „Vše bylo operativně přizpůsobováno s ohledem na situace, do kterých se běženci dostávali,“ popsal Šimek.

Když organizátoři zvolili tuto variantu, zvládli i několikrát do týdne převést skupinky přesahující deset lidí.

Jindy si obžalovaní objednali taxislužby nebo sami řídili auta a překročili hranice společně s nimi. Skupina navíc byla podle obžaloby dobře organizovaná a každý člen měl na starost řešení jiných věcí. Někdo kupoval jízdenky, jiný objednával ubytování, další komunikoval se spolupracovníky v Turecku. 

Případ se řeší u královéhradeckého soudu, protože dva z obžalovaných bydleli v obvodu Okresního soudu Rychnov nad Kněžnou a jeden za tu dobu získal i české občanství. Jelikož ale svou nelegální činností získali prospěch velkého rozsahu, musí o jejich vině rozhodovat krajský soud.

Další spolupachatelé, kteří vytipovávali vhodné běžence, se nacházeli v Turecku a v době podání obžaloby na ně česká policie nedosáhla, protože Turecko na žádost o spolupráci neodpovědělo.

Běženci jim celkem zaplatili nejméně dva miliony eur (49,5 milionu korun). Policie pak u jednoho z obžalovaných zajistila hotovost 900 tisíc korun, nemovitosti nebo osobní auta.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít