„Chci se vrátit domů. Radši budu ve své zemi, než jako uprchlík v cizině. Strach z lidí opadl, ale chce to počkat, až nová vláda situaci v Sýrii uklidní,“ říká syrský uprchlík Abdalláh.
Jedním z místních, kteří ze Sýrie neuprchli, je 43letý Zuhajr. Žije ve čtvrti, kde v roce 2012 rebelové a vláda sváděli první bitvy. Budovy jsou zcela zdevastované a podle Zuhajra úmyslně neopravené.
Je typické, že nás ani nezajímá, jaké poměry noví vládcové z řad islamistických povstalců zavedou a jak se dotknou bezpečnostní situace v regionu, ale že se soustředíme zejména na migračního strašáka.
„Situace je pro velkou část Syřanů katastrofální... Myslím si, že to bude problém pro jakoukoliv novou syrskou vládu a může to být příčinou dalších migračních pohybů,“ varuje odborník Jan Daniel.
„Do Evropy přišly miliony lidí. Nelze ale předpokládat, že se většina z nich bude vracet do Sýrie,“ odhaduje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá.
Veřejnoprávní média v Česku v posledních měsících informovala o počtu Ukrajinců žijících pod dočasnou ochranou opakovaně. K 20. říjnu jich bylo necelých 383 tisíc.
Loni na podzim podepsal Řím s Tiranou dohodu o přesunu migrantů. První loď s šestnácti lidmi do přístavu Shëngjin připlula ve středu, o dva dny později však italský soud nařídil jejich převoz zpět.
Summit Evropské rady čeká náročná debata. Řada členských zemí volá po tvrdším postupu proti nelegálním migrantům. Téma pro Český rozhlas Plus komentoval novinář Ondřej Houska.
„Pokud by si mohlo Česko nějaké migranty přát, tak tyto,“ tvrdí expertka na migraci Marie Jelínková. „Přesto se Česko zdráhá zavést strukturální změny, které by integraci podpořily.“
Vysoký plot, nárazníková zóna a stále přítomné násilí. Více než tři roky trvající napětí na polsko-běloruské hranici se v posledních týdnech opět zvyšuje a počet pokusů o ilegální přechod roste.
Bulharští pohraničníci údajně tlačí na příslušníky Frontexu, aby nevypovídali o jejich nepřípustném chování k migrantům, jehož jsou na podpůrných misích v tamním pohraničí opakovaně svědky.
V ruském městě Kursk se snaží trochu si oddychnout Rusové, kteří prchají před postupujícími ukrajinskými jednotkami, píše agentura AFP v reportáži ze správního střediska Kurské oblasti.
Počet ilegálních migrantů přicházejících do Evropy v první polovině roku znatelně poklesl, podle údajů agentury Frontex jich je meziročně o třetinu méně.
„Ne všichni svůj osud zpracovali a je pro ně těžké poslouchat o situaci jiných. Někdy při arteterapii přijdou i slzy,“ popisuje arteterpeutka, která se účastní letního tábora.
„Jednou z priorit je zabránit rozdělování rodin, což je v konfliktech časté. U starších dětí musíme myslet i na vazby s vrstevníky, škola má klíčovou sociální funkci,“ upozorňuje Anna Knutzenová.
Polští politici řeší větší pravomoce pro používání zbraní vojáky proti migrantům. Jde o reakci na nedávnou tragickou smrt polského vojáka na hranici s Běloruskem.
Zabití devětadvacetiletého policisty, kterého smrtelně zranily rány nožem mladého afghánského přistěhovalce, spustilo v Německu antimigrantské vášně, kterých se chopila Alternativa pro Německo.
Další úspěšnou misi projektu MEDEVAC završují v Jordánsku oftalmologové z pražské Ústřední vojenské nemocnice. Stovkám pacientů hlavně z řad uprchlíků vrátili zrak.
Lidem, kteří se budou chtít na Ukrajinu vrátit z rodinných nebo zdravotních důvodů, uhradí vláda jízdenku či cestu sanitkou. Program budou zájemci moci využít jen jednou a vyjde na 5,5 milionu korun.
98 let stará Lidie Lomikovská koncem dubna odešla po svých z Doněcké oblasti, kterou okupuje ruská armáda. Několik hodin dlouhou cestu tehdy absolvovala jen v pantoflích bez vody nebo jídla.
„Předpokládá se, že materiální pomoc státy potřebovat nebudou, protože o ni zatím nejeví větší zájem. Takže z flexibilní solidarity nám zůstanou kvóty, eventuálně vyplacení se,“ myslí si Mašek.
Harris se obává, že problém s migrací do Británie se přesune z velké části do Irska. Tamní ministryně spravedlnosti tak intenzivně připravuje novou legislativu,