STEM: Většina Čechů si přeje ukončení konfliktu na Ukrajině i za cenu ztraceného území
V pondělí to budou už tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jak se konflikt vyvíjí, tak se proměňuje i postoj Čechů k této válce. Agentura STEM sbírá taková už od června 2023, a naposledy se ptala letos v lednu víc než tisícovky respondentů starších 18 let.
Podíl Čechů, kteří chtějí rychle ukončit válku i za cenu toho, že Ukrajina ztratí část území, je teď od začátku šetření STEMu nejvyšší. Myslí si to 72 procent Čechů. Pro srovnání: v září 2023, tedy zhruba rok a půl od začátku konfliktu, to bylo o 10 procent míň.
O něco častěji podporují tento scénář ženy, lidé starší 65 let, a ti se základním vzděláním. Podle analytika STEMu Jiřího Táborského má podpora co nejrychlejšího konce války hlavně dva důvody.
„Určitě velkou roli tam hraje únava z té války, kdy těch informací už je hodně. Lidé se ztotožňují s různými mluvčími, kteří říkají, že toho tématu už je hodně ve veřejném prostoru, už to trvá dlouho. Další věc, která určitě hraje roli od začátku, je to, že se ta bezpečnostní situace bude dál zhoršovat a bude to dále eskalovat,“ říká.
Skoro třetina lidí by si naopak přála, aby Ukrajina s pomocí západních spojenců vytlačila Rusy a získala celá území zpět. Jako pravděpodobný ale tento scénář vidí pouze šest procent Čechů.
Vojenská podpora
Česko patří mezi země, které dlouhodobě podporují Ukrajinu i vojensky, názory občanů se na to ale postupem času liší. A stále převládá, že podle lidí je vojenská podpora české vlády příliš velká. Loni v červnu si to myslelo 43 procent lidí, a teď v lednu to bylo ještě o čtyři procenta víc. I tady je hlavním důvodem podle Jiřího Táborského obava z vyhrocení konfliktu.
„Téměř všichni podporují různé formy humanitární pomoci, ale s vojenskou pomocí se pojí nějaký strach. Dále je tady přesvědčení, že už jsme Ukrajině pomohli strašně moc a že teď je to spíš o tom směřovat ke konci konfliktu,“ vysvětluje Táborský.
Zajímavý je vývoj u nejmladší skupiny od 18 do 29 let. U té hodnotí vojenskou pomoc jako příliš velkou 42 procent lidí, a loni v červnu to bylo 36 procent. Je třeba ale taky dodat, že u této věkové skupiny se zvýšil i počet lidí, kteří vnímají vojenskou pomoc Česka jako nedostatečnou. Je to ale jen osm procent dotázaných.
Podpora lidí pro pobyt uprchlíků zůstává stabilní, 54 procent lidí je spíš nebo určitě pro. 85 procent Čechů si navíc myslí, že lidé z Ukrajiny tu můžou zůstat dlouhodobě, pokud budou pracovat, dodržovat zákony, a naučí se česky. STEM taky namodeloval různé názory lidí týkající se toho, jak příchod ukrajinských uprchlíků zvládla česká vláda. A výsledek je takový.
„Jednak, že to vláda zvládla velice dobře, že zajistila ubytování pro uprchlíky, sociální smír atd., s čímž se identitifikuje zhruba 25 procent lidí. Pak jsme tam měli variantu, že tato vláda toho pro uprchlíky příliš neudělala, že stále zpřísňuje podmínky, že jsou tady časté legislativní změny, s tím se identifikuje asi šest procent lidí. A nejvíce lidí se našlo ve výroku: ‚Přijde mi, že toho vláda dělala pro uprchlíky až moc a v době, kdy naši chudli a ceny energie rostly jako nikdy, tak vláda všechnu pozornost věnovala cizím.‘,“ říká spoluautor výzkumu Jiří Táborský.
Odpovídá tomu i fakt, že Češi vnímají uprchlíky z Ukrajiny spíš jako ohrožení. Jde konkrétně o polovinu lidí, oproti třetině, která je považuje za přínos. Táborský nicméně dodává, že Ukrajinci jsou v současnosti přijatelnější než Rusové. Z jiného průzkumu STEMu vyplynulo, že Ukrajince by za souseda mělo bez problému 47 procent Čechů, zatímco Rusa o 11 procent míň.
