Dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku. Skoro půlka se domluví česky, ukázal průzkum
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
Ministerstvo v pátek sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320 304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.
Z dotázaných lidí odpovědělo 28 procent, že chce „určitě“ zůstat v Česku, dalších 38 procent volilo odpověď „spíše ano“. Pro návrat do vlasti se najisto vyslovilo dvanáct procent, dalších deset se spíše chce vrátit. Zbývající respondenti nejsou rozhodnutí nebo nechtěli odpovědět.
OVĚŘOVNA: 40 tisíc měsíčně pro Ukrajinku? Dávky pro jednotlivce jsou mnohem nižší, vyvrací ministerstvo
Číst článek
„Můžeme konstatovat, že podíl žadatelů o prodloužení dočasné ochrany, kteří nepočítají s návratem na Ukrajinu po jejím ukončení, ale chtějí zůstat v České republice, se o více než dvacet procentních bodů zvýšil,“ komentovali výsledek autoři průzkumu.
Silnější sklon k setrvání v Česku vykazují muži, mladší lidé do 35 let a ti, kteří v ČR pracují, podnikají nebo studují. Dále také ti, kteří lépe zvládají český jazyk, ti, kdo z hlediska ubytování nebydlí v provizoriu, a ti, kdo do Česka přijeli již v roce 2022 nebo dříve.
Bydlení uprchlíků
Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Zakarpatské a Charkovské oblasti či z Kyjeva. Největší část z nich pobývá ve třech největších českých městech, tedy v Praze, Brně a Ostravě. V Praze žije více než čtvrtina všech uprchlíků, konkrétně 26 procent.
26:36
Nedůstojné zacházení, vykořisťování. ‚Nespokojenost Ukrajinek s prací v Česku roste,‘ říká sociální geograf
Číst článek
Následuje Středočeský kraj s čtrnácti procenty ukrajinských uprchlíků, Jihomoravský s deseti procenty, Plzeňský s 8,5 procenta a Moravskoslezský s pěti procenty. Všechny ostatní regiony se s poměrně malými rozdíly řadí v rozmezí od tří do pěti procent.
Tři čtvrtiny uprchlíků bydlí v bytech či domech, sedmnáct procent na ubytovnách. Další čtyři procenta respondentů uvedla jako místo svého ubytování hotel, penzion či podobné zařízení. Možnost bezplatného humanitárního ubytování zajišťovaného státem využívá zhruba 1,5 procenta respondentů.
Téměř dvě třetiny uprchlíků v současnosti pracují nebo podnikají, přičemž 86 procent z nich má práci na plný úvazek. Tři procenta chodí na příležitostné brigády. V porovnání s loňským rokem se ekonomická aktivita uprchlíků zvýšila – podíl pracujících vzrostl z 53 procent na 61 procent a mírně se zvýšil i podíl podnikajících z tří procent na 4,6 procenta.
Podíl nezaměstnaných tvoří mezi uprchlíky 13,5 procenta, dalších sedm procent je trvale v domácnosti nebo na mateřské či rodičovské dovolené. Stejně velká část je ve starobním či invalidním důchodu a dalších sedm procent studuje na střední či vysoké škole.
Využití služeb
Přes dvě třetiny respondentů vůbec nežádalo o humanitární dávku, pětina je jejím příjemcem. Zbylých dvanáct procent dotázaných uvedlo, že o dávku žádali, ale nedosáhli na ni. Častěji humanitární dávku čerpají lidé z věkové skupiny od 56 let výše.
‚Bojím se, že zemřu nesmyslně.‘ Mnoho Ukrajinců žije ze strachu před odvody ve skrytu
Číst článek
Nejčastěji využívanou a zároveň nejvíc žádanou službou ze strany uprchlíků jsou jazykové kurzy, které využila nebo by alespoň potřebovala využít třípětinová většina respondentů. Z dalších služeb byl největší zájem o pomoc s vyhledáním lékaře.
Necelé tři čtvrtiny – 72 procent – respondentů už v Česku alespoň jednou lékaře navštívily. Zhruba sedm procent dotázaných uvedlo, že pomoc lékaře potřebovalo, ale návštěvu u něj neabsolvovalo.
V porovnání s výsledky z loňského průzkumu se výrazně zlepšila znalost češtiny uprchlíků. Nyní téměř polovina z nich uvedla, že se domluví v běžných situacích. Nejlépe svou znalost češtiny hodnotili mladiství od patnácti do sedmnácti let.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 13 835 lidí ve věku od patnácti let, kteří se zaregistrovali k prodloužení dočasné ochrany.
