OVĚŘOVNA: Důchod podle ukrajinských pravidel, ale vyplácený Českem. Šíří se další lež o uprchlících

Ukrajinci žijící v Česku budou pobírat české důchody už od 60 let, protože to je v jejich zemi stanovený věk odchodu do penze, lže příspěvek na facebooku. Snaží se vzbudit dojem, že pro válečné uprchlíky platí jak ukrajinská, tak česká pravidla – vždy jejich výhodnější část. „Pro nárok na český starobní důchod musí tyto osoby dosáhnout důchodového věku podle našich právních předpisů,“ vyvrací ale pro další díl Ověřovny! ministerstvo práce.

OVĚŘOVNA! Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důchod podle ukrajinských pravidel, ale vyplácený Českem. Šíří se další lež o uprchlících

Důchod podle ukrajinských pravidel, ale vyplácený Českem. Šíří se další lež o uprchlících | Zdroj: Koláž iROZHLAS
Přehrát

00:00 / 00:00

OVĚŘOVNA: Důchod podle ukrajinských pravidel, ale vyplácený Českem. Šíří se další lež o uprchlících

Dezinformační příspěvek se šíří na sociálních sítích s fotografií ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), premiéra Petra Fialy (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). 

„Chcete prodloužit odchod do důchodu na 68 let? A řekl jste našim občanů, že vaši nejlepší kámoši z Ukrajiny chodí do důchodu v 60 a ženy v 55 letech? To asi necháme rozladěné, že?“ kritizují dezinformátoři.

Tyto údaje jsou navíc podle nich „veřejně dostupné a nezpochybnitelné“, což dokazují odkazem na stránky internetové encyklopedie Wikipedie. Zde je skutečně uvedené, že Ukrajinci od roku 2022 odchází do penze už v šedesáti letech.

OVĚŘOVNA: Lidem na dávkách se počítá důchod z průměrné mzdy, tvrdí dezinformátoři. Není to tak

Číst článek

Nic to však nemění na tom, že pro nárok na český starobní důchod musí Ukrajinci žijící na území ČR dosáhnout důchodového věku podle našich právních předpisů, jak pro server iROZHLAS.cz vysvětluje Jakub Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí.

„Musí také získat v ČR minimálně rok pojištění a v součtu s dobou pojištění získanou na území Ukrajiny splnit i obecnou podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na český důchod – tedy 35 let včetně náhradních dob, respektive 30 let, za které bylo zaplaceno pojistné. Dobu pojištění získanou na území Ukrajiny musí potvrdit ukrajinská strana,“ doplňuje.

„Výše českého důchodu se pak stanoví jen za českou dobu pojištění, jde tak o takzvaný dílčí důchod. V situaci, kdy žadatel v ČR získal například jen dva roky pojištění (a 33 či více let na Ukrajině), je český důchod velice nízký,“ vysvětluje dále Augusta.

Ukrajinské předpisy

Nejedná se přitom o nově zavedená pravidla, už v roce 2001 byla uzavřena Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení, která se vztahuje i na oblast důchodového pojištění.

Podle Augusty mohou Ukrajinci získat i důchod z Ukrajiny za ukrajinskou dobu pojištění. V takovém případě se výše důchodu a nárok na něj skutečně stanovuje podle ukrajinských předpisů. 

Více než 3,3 milionu. Počet seniorů bude v Česku v polovině století vyšší, než se předpokládalo

Číst článek

„Tudíž je sice teoreticky možné na území ČR pobírat již od uvedeného věku starobní důchod, pokud to odpovídá ukrajinské právní úpravě. Ten ovšem v plné výši vyplácí ukrajinská strana a vše se stanovuje výhradně podle ukrajinských předpisů,“ zdůrazňuje mluvčí ministerstva.

„Příjemce takového důchodu nemá nárok na žádnou formu dorovnání ukrajinského starobního důchodu do průměrné či jinak stanovené výše starobního důchodu v ČR z titulu bydlení ani převzetí jeho výplaty, a to ani v případě dosažení důchodového věku v České republice a splnění podmínek nároku na něj,“ upozorňuje.

Podle Augusty je důležité zmínit, že ukrajinské důchody jsou obecně velmi nízké: „V praxi dochází k tomu, že osoba pobírající důchod z České republiky a i z Ukrajiny dostává při stejném počtu let pojištění – tedy i za celoživotní práci – výrazně nižší částku v součtu obou důchodů, než jaký pobírá někdo, komu doby pojištění hodnotí výhradně český nositel pojištění.“ 

Pozitivní vliv Ukrajinců

Snaha dezinformátorů přesvědčovat, že ukrajinští uprchlíci dostávají od státu více peněz než Češi, se na sociálních sítích často opakuje. Jeden ze starších dílů Ověřovny například vyvracel, že Ukrajinci dostávají na sociálních dávkách „zhruba jednou tolik“ co české rodiny.

I v tomto případě dezinformátoři uváděli podpůrná data a výpočty přídavků na dítě, které však byly vyfabulované. Jak tehdy vysvětlil Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí, ukrajinští uprchlíci s dočasnou ochranou nemohou tento příspěvek čerpat vůbec.

OVĚŘOVNA: Dostávají Ukrajinci ‚de facto jednou tolik‘ co Češi? Na sítích se šíří dezinformace o dávkách

Číst článek

„Mohou o něj požádat i cizinci, ale záleží na typu jejich pobytu. Pro Ukrajince (s dočasnou ochranou) je k dispozici primárně humanitární dávka, pro nenadálé a velmi specifické situace pak mimořádná okamžitá pomoc. Jinak prakticky nic,“ vysvětlil.

Přítomnost Ukrajinců v Česku má naopak několik výhod, mimo jiné ulevují napjatému trhu práce a lze předpokládat, že mírně zvyšují i růst HDP, což navzdory tvrzení dezinformátorů popsal už dříve pro iROZHLAS.cz Petr Habáň z ministerstva financí.

„Průměrná mzda Ukrajinců se pohybuje mnohem níž, než je český průměr (odhadujeme minimálně kolem 24 tisíc hrubého), a je zde zaměstnáno asi 122 tisíc lidí, což na daních a pojistném celkem činí necelých osmnáct miliard korun,“ přiblížil Habáň z odboru vnějších vztahů a komunikace.

S kompenzacemi ze zahraničí za to, že Česko přijalo velké množství válečných uprchlíků ve výši osmnáct miliard korun jde pak podle údajů ministerstva celkem o příjmy minimálně 35 miliard korun. Také letos může státní kasa očekávat příjmy z příjmových daní a pojistného a i v dalších letech Habáň předpokládá pozitivní vliv Ukrajinců na ekonomiku a veřejné finance.

Josef Beneda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme