Roky se tomu bránily. Teď Agrofert a firmy exministra Milka vrátily dotace určené pro malé zemědělce
Koncerny Agrofert a Úsovsko vrátily ministerstvu zemědělství dotace, na které podle výsledků auditu Evropské komise neměly nárok. Byly totiž určené pro malé podniky. O „problému“ věděli úředníci už od roku 2018 a od té doby také požadovali peníze po firmách zpět. Na podniky ale neměli tzv. páky, a to ani navzdory vyhraným soudním sporům. A to až do letošního dubna, když přišla hrozba generální stopky finanční podpory ze státního rozpočtu.
„Nelze vyloučit, že jedním z důvodů vrácení dotace byla hrozba vydání inkasního příkazu a s tím související nemožnost čerpání národních dotací,“ uvedl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Česko musí vrátit část podpory pro zemědělce z let 2017 a 2018, rozhodla Komise. Nešlo o malé podniky
Číst článek
Rozhodnutí, že peníze musí firmy do tuzemského státního rozpočtu vracet, vydala Evropská komise v pátek 5. dubna. Ministerstvo zemědělství týden nato zveřejnilo tiskovou zprávu s informací, že s rozhodnutím Komise se pojí i vydání zmíněného inkasního příkazu.
„V praxi to znamená, že žádný z poskytovatelů národních dotací v ČR nesmí poskytnout anebo vyplatit jakoukoliv další veřejnou podporu dotčenému podniku do doby, než tento podnik dříve čerpanou protiprávní a neslučitelnou podporu vrátí, a to včetně stanovených úroků,“ stálo v tiskové zprávě s dovětkem, že stopka se týká všech podniků v koncernu.
Oba zemědělské kolosy vrátily dotace i s úroky 24. dubna a 30. dubna. Tedy jen zhruba o dva týdny později. Že na erární podporu neměly nárok, přitom vedení všech podniků věděla už před šesti lety, tedy v roce 2018.
Unijní prověrka
Připomeňme, že celý spor se týká dotací poskytnutých na zavlažování a restrukturalizaci sadů. Nejednalo se o žádné horentní sumy, vracet se mělo do české státní kasy spolu s úroky zhruba 29 milionu korun.
Šlo ale o politicky citlivé téma. Týkalo se totiž i holdingu Agrofert Andreje Babiše (ANO), ale také společností z koncernu Úsovsko exministra zemědělství za ANO Jiřího Milka.
Dotace určené pro malé zemědělce vedle Úsovska a Agrofertu čerpala ještě Pomona Těšetice, která v té době patřila magnátovi Gabrielu Večeřovi, dnes ji vlastní jeho dcera Lucie Večeřová, a RBQ sady z koncernu Čerozfrucht. Poslední dvě jmenované firmy v létě 2022 po výzvě ministerstva dotace vrátily.
Následuje tabulka se všemi příjemci a vyplacenými dotacemi. Seznam serveru iROZHLAS.cz poskytlo ministerstvo zemědělství. Informaci o koncovém vlastnictví doplnila redakce:
Auditoři Evropské komise našli chyby během prověrky před třemi lety, na počátku roku 2021. Že se finanční podpora určená pro malé dostala tam, kam neměla, věděli ale čeští úředníci na ministerstvu zemědělství už v roce 2018.
Česko tehdy zahájilo s Bruselem takzvané notifikační řízení. „Cílem notifikace bylo, aby mohly podporu čerpat podniky všech velikostí včetně velkých podniků,“ vysvětlil Bílý. A právě tehdy úředníci zjistili, že peníze velké podniky čerpaly už dříve, tedy v rozporu s pravidly. A začali je vymáhat zpět.
Podle pravidel
Jenže agrobaroni to viděli jinak. „Podle našeho názoru jsme na to v té době nárok měli. Ve všech žádostech jsme zaškrtli, že jsme velká firma. Přesto nám dotace vyplatili a konstatovali, že je to bez závad,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz exministr Milek už v roce 2021.
Proč Brusel audituje vyplácení národních dotací?
Národní dotace vyplácené ze státního rozpočtu České republiky musí být poskytovány v souladu s pravidly pro veřejnou podporu. Tato pravidla jsou dána evropskými předpisy, proto může Evropská komise kontrolovat jejich dodržování.
Chybu naopak viděli na straně úřadů a jejich zaměstnanců. „Jestliže někdo pochybil na Státním zemědělském intervenčním fondu nebo ministerstvu, které dotace vyplácelo, tak je to na nich,“ dodal Milek.
Obdobný postoj k tomu mělo i vedení Agrofertu. „Trváme na tom, že v případě jakýchkoli dotací jsme vždy postupovali podle zákonů, příslušných pravidel a uzavřených smluv,“ řekl před třemi lety serveru iROZHLAS.cz tehdejší mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Ivo Pokorný, ředitel firmy Pomona Těšetice, která veřejné peníze použila na výsadbu nových meruněk, tenkrát postup ministerstva také kritizoval. „Prošlo to podrobnou kontrolou a po dvou letech přišli s tím, že se stala chyba. S tím nesouhlasíme,“ uvedl v roce 2021. O rok později ale nakonec po výzvě ministerstva peníze vrátil, jak už bylo uvedeno.
Paradoxní rozsudek
Všechny společnosti se proto tehdy obrátily na soud. Ten dal ale za pravdu českým úřadům. Jenže paradoxně rozsudky i tak vyzněly ve prospěch zemědělských podniků, jak tehdy popsal iROZHLAS.cz.
Dva agrobaroni vrátili zemědělské dotace pro malé podniky. Agrofert i firmy exministra Milka to odmítly
Číst článek
Bylo v nich totiž uvedeno, že dotace se vracet nemusí, protože ministerstvo zemědělství nemá k vymožení kýžené částky oporu v zákoně. Ba naopak. Pokud resort peníze už odeslal, nemohl je podle tehdejších předpisů vymáhat zpět. Změna přišla až letos v dubnu s rozhodnutím Evropské komise.
Nespokojené firmy mají možnost se nyní opět obrátit na soud. Vedení Agrofertu nechtělo takovou možnost komentovat. „Vždy podnikáme i čerpáme dotace v souladu se zákonem. S rozhodnutím ministerstva zemědělství nesouhlasíme,“ vzkázalo pouze přes svého mluvčího Pavla Heřmanského s dovětkem, že zvažuje další kroky. Majitel Úsovska exministr Milek telefon nezvedl a na zaslané dotazy nereagoval.
Případné žaloby proti ministerstvu by musely oba zemědělské kolosy směrovat na pražský městský soud. Podle jeho mluvčího Adama Weniga ale žádná stížnost dosud nepřišla.
