„Zdeněk Hřib přinesl vizi, kam naši politiku směřovat, tedy jasně do středu, říkal tomu ‚vycentrovat‘,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál místopředsedkyně Sněmovny za Piráty Olga Richterová.
„Jsou tam světlé ostrůvky, ale většina populace čeká, že je systém opraví,“ říká zakladatelka organizace Loono a lékařka Kateřina Šédová, kterou prezident vyznamenal medailí Za zásluhy I. stupně.
„Chceme, aby lidé byli aktivizovaní, aby pracovali, když mohou, a aby se řádně starali o výchovu svých dětí,“ říká Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro Radiožurnál.
„Sokolové viděli svůj vojenský účel celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.
Fialova vláda rekordně zadlužuje naši zemi, hlásí lídr SPD Tomio Okamura. O státním rozpočtu a platu politiků na Radiožurnálu hovořil poslanec SPD Jan Hrnčíř.
Je důležité si uvědomit, že Zelená dohoda je velký soubor předpisů, které nejsou jen v oblasti klimatu, ale třeba i v oblasti snížení znečištění, ochrany přírody a řady dalších věcí, říká Dusík.
„Úhradová vyhláška neodráží to, co ministr zdravotnictví dlouhodobě tvrdí, že mu jde o to, aby měl dostatek praktických lékařů,“ vysvětluje předseda spolku Mladí praktici.
„Zákon o sociálním bydlení bude upravovat to, aby se lidé v bytové nouzi mohli navracet zpět do standardního bydlení,“ vysvětluje šéfka platformy pro sociální bydlení.
„Chci, aby Maďarsko bylo pevnou součástí Evropské unie, a ne aby to byl ruský satelit, který doputoval na oběžnou dráhu EU,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Radiožurnál.
24:29
Karlovy Vary||Tomáš Pancíř, kma|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
„V tuto chvíli je to pro mě obrovská zodpovědnost, abych dané voliče nezklamala,“ říká pro Radiožurnál Jana Mračková Vildumetzová (ANO) po zvolení do Senátu i čela kraje.
Jak dopadlo v senátních volbách hnutí STAN? Měla by vláda po pravděpodobném odchodu Pirátů znovu požádat o důvěru? Vladimír Kroc se ptal poslance a místopředsedy hnutí STAN Jana Laciny.
Skoro všechny toky zvednuté extrémními srážkami z konce minulého týdne na území Česka už kulminovaly. Co by měla v příštích hodinách a dnech dělat vláda?
Lékaři sice po loňských protestech vydělávají více, ale pouze v osobním ohodnocení. Ministerstvo zdravotnictví prý neplní své závazky, chystají se proto znovu protestovat.
23:30
Praha||Tomáš Pancíř, kma|Auto|Dvacet minut Radiožurnálu
„Současné plány budou muset být zásadně přehodnoceny,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Martin Jahn, člen představenstva Škoda Auto a prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.
„Je možné, že nakonec budeme všichni po uzavření volebních místností a po sečtení hlasů překvapeni,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler.
„V současnosti si kluby i rozhodčí uvědomují, že pokud se pojede férově, vydělají na tom všichni,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda komise rozhodčích Fotbalové asociace Libor Kovařík.
„My se na to díváme tou optikou, že kdo podporuje Rusko, podporuje i agresi vůči Evropě a tedy i vůči nám,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
„Nelíbí se nám nálepkování krajní pravice nebo dokonce nějaké narativy směrem k Rusku. I Maďarsko nakonec podpořilo kroky na podporu Ukrajiny,“ říká Klára Dostálová (ANO) v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Fungování národního parku říkáme tzv. nepéče. A krajina Křivoklátska by toto neunesla nebo by byla těžce degradovaná,“ myslí si Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko u Křivoklátu.
„Shoda na zahraniční politice mezi předsedy Senátu, Poslanecké sněmovny, vlády a prezidentem je na velmi dobré úrovni,“ říká po schůzce nejvyšších ústavních činitelů Miloš Vystrčil (ODS).
„To, že s volbami vyběhl takto rychle, zaskočilo všechny, včetně třeba premiéra (Gabriela Attala),“ popisuje politický komentátor, odborník na Francii a bývalý velvyslanec v Paříži, Petr Janyška.
Koalice Stačilo! ve volbách do Evropského parlamentu získala dva mandáty. Nyní řeší, v jaké frakci zasedne. „Jedná se velmi intenzivně, protože řada starých norem neplatí,“ popisuje Kateřina Konečná.
Pokud by se penzijní systém nezměnil, pobíralo by penzi o 800 000 lidí víc, vysvětluje Filip Pertold. „Klíčová je otázka, jaká opatření musíme přijmout, aby senioři nedožívali v chudobě,“ říká.