Ani po sedmi měsících od zvolení Petera Pellegriniho prezidentem nemá Slovensko obsazený post předsedy parlamentu. Z pětičlenného vedení jsou navíc ve funkci jen tři místopředsedové. Jde o jeden z hlavních sporů mezi vládními stranami Hlas a SNS, premiér Robert Fico (Směr) ale říká, že nejde o jeho prioritu a že si spor mají vyřešit jeho koaliční partneři sami.

Bratislava 6:00 16. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na rozdíl od křesla předsedy české Poslanecké sněmovny není v sále Národní rady Slovenské republiky křeslo předsedy na první pohled viditelné a vyvýšené.

O to větší je ale o něj v koaličních vyjednáváních vždy jakožto o jednu ze tří pozic nejvyšších ústavních činitelů boj.

Tradičně se přiděluje šéfovi jedné z koaličních stran. Z tohoto titulu ji zastával v letech 2016–2020 i šéf SNS Andrej Danko.

Danko dlouhodobě není spokojený s pozicí, kterou pro svou stranu jako nejmenšího vládního partnera vyjednal. Nejprve kandidoval na prezidenta, což kvůli mizivým preferencím vzdal, následně i v červnu do Evropského parlamentu. I tam ale jím vedená kandidátka SNS pohořela, když získala pouhé 1,9 procenta hlasů.

Poté se v rámci dalšího zpochybňování rozdělení sil ve vládní trojkoalici Směru, Hlasu a SNS začal Danko fixovat na pozici předsedy parlamentu.

Spory o funkce, veřejné hádky i osočování. Ficova vláda slíbila klid, po roce u moci nabízí spíš opak

Číst článek

Tento post je od 7. dubna neobsazený, protože Peter Pellegrini, který jej zastával, se stal slovenským prezidentem. Řízením parlamentu je tak pověřený místopředseda Peter Žiga (Hlas). Danko ovšem tvrdí, že zvolením Pellegriniho do čela státu došlo k zásadní změně „politické mapy“, a je tak třeba rozdělení pozic mezi stranami upravit.

To ale Hlas odmítá a připomíná znění koaliční smlouvy, dle níž post náleží jim. Přestože jejich původním nominantem byl současný ministr regionálního rozvoje a informatizace Richard Raši, v Hlasu připouští variantu nominovat do čela parlamentu svého předsedu a ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka.

„Naší první volbou nadále zůstává Richard Raši, ale jméno Matúše Šutaje Eštoka je ve hře právě kvůli tomu, že v určitých okamžicích i pan Danko připustil, že pokud by přece jen měl dostat tento post nominant Hlasu, mělo by jít o předsedu,“ ozřejmil v rozhovoru pro Postoj ministr práce a místopředseda Hlasu Erik Tomáš.

„Jako předseda Hlasu udělám vše pro to, abychom do konce roku měli řádně obsazenou pozici předsedy parlamentu,“ říká Šutaj Eštok a svou osobu z uvažování nevylučuje.

Pellegriniho učedník

Nynější šéf Hlasu převzal vedení vládní strany na konci května od Pellegriniho, který Hlas v létě 2020 založil. Šutaj Eštok platil posledních deset let za jeho klíčového politického spolupracovníka, byl po jeho boku na ministerstvu školství i na úřadě vlády.

Ficova vláda hledá, jak si udržet parlamentní většinu. Hlasování musel zachránit nemocný poslanec

Číst článek

Přesun Pellegriniho, nejpopulárnějšího slovenského politika, do prezidentského úřadu vyvolával otázky, zda Hlas jako svébytná strana přežije. Od voleb si sice drží zhruba 15procentní preference, dle slovenských médií se ale uvnitř Hlasu hromadí nespokojenost s výkonem funkce předsedy.

Ať už kvůli velmi neuspokojivému výsledku v červnových eurovolbách, kde Hlas získal jen sedm procent hlasů a jediného europoslance. Mnohým straníkům se zase nelíbí, že je strana kvůli ráznému postupu Šutaje Eštoka v čele resortu vnitra k nerozeznání od Směru.

A v Hlasu ve velkém rezonuje i neschopnost vedení prosadit znění koaliční smlouvy, v níž je jasně napsané, že pozice předsedy parlamentu náleží jim.

V poslední době se Šutaj Eštok kromě smíru ohledně evidence Andreje Babiše v seznamech StB zviditelnil například tím, že mluvil o gymnazistech parodujících seniory volící Fica jako o politické propagandě. Studenti bratislavského gymnázia se na halloweenském večírku převlékli za masku s názvem „Důchodci milující Fica“, což ministra vnitra vyprovokovalo.

„V minulosti zneužívali politici děti na politickou propagandu, dělali to komunisti i nacisti. Je to pokračováním zvyšování napětí ve společnosti, které se díky progresivním politikům dostalo už i do škol. Slovensko nepotřebuje bojovníky z řad dětí,“ rozhorlil se Šutaj Eštok.

‚Není to priorita‘

Šéf SNS Danko ve svém nároku na druhou nejvyšší ústavní funkci čerpá podporu hlavně z toho, že čas od času jeho nárok uzná premiér Fico.

Fico ještě nikdy nevládl tak křehké koalici. Musí řešit chaos, který do parlamentu přinesla Dankova SNS

Číst článek

„Sice by bylo dobré, kdyby se tři koaliční strany podělily o tři pozice ústavních činitelů (prezident Pellegrini, premiér Fico a předseda parlamentu Danko), ale respektuji, že dle koaliční smlouvy patří místo šéfa parlamentu Hlasu,“ řekl premiér už v dubnu ve vysílání slovenského rozhlasu.

Fico dokonce na začátku září kvůli zablokované situaci v koalici připustil, že parlament může být bez řádného předsedy až do konce volebního období, tedy do podzimu 2027. „Bylo by správné, kdyby se stal předsedou parlamentu Andrej Danko. Tuto myšlenku podporuji. Ale jen pokud na tom bude ‚krví podepsaná dohoda‘,“ říká premiér.

V poslední době se však zdá, že Ficova podpora Dankovi v zápase o post šéfa parlamentu vyprchala. „Jsou různé názory na obsazení předsedy parlamentu, ale situace se teď výrazně mění, protože nastalo výrazné oslabení klubu SNS,“ popsal Fico v rozhovoru pro deník Štandard.

Poukázal tím na to, že se v uplynulých týdnech rozpadl klub SNS, odešla z něj trojice poslanců kolem Rudolfa Huliaka. A aby Danka ještě více ponížili, veřejně prohlásili, že podpoří na předsedu jakéhokoliv kandidáta Hlasu.

Fico kritizuje Fialu za výrok o smíru s Babišem. ‚Zpochybňuje důvěryhodnost našich institucí,‘ říká

Číst článek

Ficův Směr musel dokonce SNS „půjčit“ jednoho ze svých poslanců, aby pro jejich nedostatek Dankův klub nezanikl. To SNS ještě dále oslabilo a ani pro Fica už nedává smysl živit Dankovu snahu stát se šéfem parlamentu.

Nejnovější premiérovo stanovisko zní: „Parlament je funkční, koalice je funkční, zákony v parlamentu prochází. Volba předsedy Národní rady pro mě v tuto chvíli není prioritou,“ řekl v STVR.

Otázku obsazení této pozice nejdříve koalice odložila na dobu po evropských volbách, a jelikož se nedokázala shodnout, tak ji přesunula na podzim. I teď to ale vypadá, že si s ní neví rady. Nyní po sedmi měsících Hlas doufá, že se podaří vedení parlamentu obsadit do konce roku.

Kromě reputačních problémů volné křeslo způsobuje i praktické potíže. Z pětičlenného vedení je totiž kromě předsedy volný i jeden místopředsednický post po odvolání opozičního předáka Michala Šimečky. Ani ten zatím nebyl doplněn.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít