Lesy a půda loni nepohltily téměř žádné emise. ‚Oteplování musí výrazně zpomalit,‘ varuje klimatolog
Oceány, půda nebo lesy. Tzv. přírodní úložiště uhlíku ročně pohltí asi polovinu všech lidmi vyprodukovaných emisí. Loni to ale bylo jinak. Nepohltily téměř nic. „Víme o procesech, které kapacitu půdy a lesních ekosystémů zvyšují – uhlík lépe ukládají. Když se ale nepodaří oteplování zastavit, nebo alespoň výrazně zpomalit, tak podobná opatření ztrácí účinnost,“ říká Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd pro iROZHLAS.cz.
Vědci upozorňují, že úložiště uhlíku „selhávají“. O co se vlastně jedná a k čemu je potřebujeme?
Za standardní situace asi čtvrtinu zdrojů antropogenních emisí, to znamená těch, které spaluje lidstvo, pohltí oceán. V průměru druhou čtvrtinu pohltí suchozemské ekosystémy neboli lesy, půdy a tak dále.
7:21
‚Beznadějný konec pro ochranu klimatu.‘ Vědci varují před Trumpovým návratem do Bílého domu
Číst článek
Tomuto systému říkáme sink. Jedná se o zpětné pohlcování oxidu uhličitého, které lidstvo uvolňuje spalováním fosilních zdrojů. V atmosféře zůstane asi 45 procent emisí, sinky jich tedy absorbují více než polovinu.
Nová studie říká, že byl suchozemský sink v roce 2023 výrazně snížený. Oproti roku 2022 měl pohltit až o 80 procent méně uhlíku.
Variabilita u oceánského sinku je oproti tomu suchozemskému poměrně nízká. Absorpce uhlíku se u něj proporčně zvyšuje s koncentrací CO2, takže se drží okolo 25 až 30 procent.
Jak velký problém snížení suchozemského sinku je? Nastal v takové míře už někdy?
K poklesu uhlíkového sinku dochází pokaždé, když probíhá takzvané El Niño, což je cyklický stav, kdy se otepluje voda tropického Pacifiku. Děje se to historicky od dob, kdy vedeme záznamy.
Důvodem je, že se mění dlouhodobé vzorce počasí. V průběhu El Niña ve světě nastávají i různé extrémy, jako jsou lesní požáry nebo období sucha.
V minulosti k tomu došlo třeba v roce 1998, kdy vrcholilo jedno z nejsilnějších El Niñ v historii a suchozemský sink byl tehdy přibližně nulový. Další silné El Niño proběhlo v roce 2015 až 2016, kdy byl sink také dočasně snížený.
49:58
Zmatení báchorkami. Češi hledají, kdo jim v ochraně klimatu ukáže cestu, říká vedoucí výzkumu
Číst článek
Současná situace se však liší tím, že současný jev El Niño nebyl tak silný. Uvádí se, že jedním z důvodů výrazného poklesu je rekordní nárůst globální teploty v roce 2023. Změna klimatu v kombinaci s jevem El Niño mohl k poklesu výrazně přispět.
El Niño trvá dva roky – v jednom roce začíná, ve druhém vrcholí. Vrchol vlivu toho současného stavu nastal v zimě začátkem letošního roku, takže očekáváme, že bude propad sinku pokračovat. Zdá se, že nárůst oxidu uhličitého v atmosféře bude opět rekordní.
Co to znamená z dlouhodobého hlediska?
Modely a propočty do budoucna počítají s tím, že uhlíkový sink bude v nějaké míře pokračovat ještě několik desetiletí. Nepředpokládá se, že by se měl náhle úplně zastavit nebo výrazně snížit. Avšak i autoři studie poukázali na to, že modely nejsou schopny takhle výrazný pokles, byť krátkodobý, simulovat.
Existuje určité riziko, že klimatické modely nadhodnocují sílu uhlíkového sinku. To by znamenalo, že máme k dispozici méně emisí, které můžeme v souvislosti se spalováním fosilních paliv uvolnit do atmosféry, aniž by došlo k překročení konkrétní hranice oteplení.
Typicky hovoříme o 1,5 stupni. Předpokládáme však, že k překročení této hranice dojde za dva až tři roky, takže tam už žádný uhlíkový rozpočet nemáme.
Letošek zřejmě bude nejteplejším rokem v historii měření, míní expert. Padl by tak loňský rekord
Číst článek
Kdybychom se ale bavili o hranici dvou stupňů, je zde riziko, že bude potřeba ještě více tlačit na snižování našich emisí, abychom zabránili vážnějším nenávratným změnám v klimatickém systému.
Existují další nástroje či postupy, jak uhlíkové sinky zachránit?
Zejména v lesním managementu a při hospodaření se zemědělskou půdou existují postupy, jak sink maximalizovat, a to na lokální, národní i nadnárodní úrovni. Víme o procesech, které kapacitu půdy a lesních ekosystémů zvyšují – uhlík lépe ukládají a jsou odolnější vůči extrémům.
Úlohou krajinných hospodářů je zvyšovat odolnost krajiny a snažit se ztráty uhlíku brzdit. Když se ale nepodaří oteplování zastavit, nebo alespoň výrazně zpomalit, tak podobná opatření ztrácí účinnost. V případě sucha či lesních požárů se uhlík do atmosféry dříve nebo později vrátí. Opatření musí jít ruku v ruce.
