Ukrajina se třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Na novinářovu otázku ohledně bezpečnostních záruk, které by Putina mohly odradit od opětovného napadení Ukrajiny, Zelenskyj odpověděl, že v případě, že by se přijímání Ukrajiny do NATO protáhlo na roky či desítky let, bylo by naprosto legitimní se ptát, co do té doby zemi ochrání.

„Udělejme to tedy takto: vraťte nám jaderné zbraně, dejte nám rakety, naši partneři nám pomohou financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch regionů naší země, kde chceme stabilitu, aby lidé měli mír,“ poznamenal Zelenskyj.

Podobnou věc už Zelenskyj řekl loni v říjnu nynějšímu prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Později ale doplňoval, že jeho země aktivně o jaderné zbraně neusiluje a soustředí se právě na budoucí členství v Severoatlantické alianci.

Ukrajinský prezident nyní dodal, že Putin se musí zcela stáhnout z ukrajinského území a měl by také poskytnout kompenzace za všechny ztráty a škody způsobené ve válce, kterou vyvolal.

Také ukrajinská diplomacie loni v prosinci vydala prohlášení, že pro Kyjev jedině členství v NATO představuje „reálnou bezpečnostní záruku“.

Reagovala tak na zprávu, že v NATO není konsenzus ohledně pozvání Ukrajiny do Aliance. Ukrajina se jaderných zbraní zděděných po Sovětském svazu zřekla v rámci Budapešťského memoranda, podepsaného v prosinci 1994, které na oplátku zemi slibovalo záruky územní celistvosti.

Dokument podepsalo Rusko, Ukrajina, Británie a USA, připomněla Meduza. Rusko memorandum porušilo už v roce 2014 nelegální anexí poloostrova Krym.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít