Desetimiliardové škrty v roce 2024. Nejvíc mají ušetřit školství, místní rozvoj, průmysl a doprava
Ministerstvo financí ordinuje jednotlivým resortům a úřadům státní správy na příští rok drsnější zeštíhlovací kúru než se doposud čekalo. Podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok z dílny ministra Zbyňka Stanjury (ODS) mají nejvíce klesnout výdaje i u resortů, které mají na starosti strategické investice. Jde o ministerstva pro místní rozvoj, životní prostředí, průmysl a obchod, zdravotnictví, dopravy a také ministerstvo školství.
Celkem se má na výdajích státu ušetřit podle ministerstva financí meziročně (bez peněz z Evropské unie a na společné projekty) přes 72 miliard korun. Jde tak o razantnější škrty, než s jakými počítá nedávno představený konsolidační balíček domluvený ve vládní pětikoalici. Podle něj se mělo na výdajích státu příští rok ušetřit 62,4 miliardy.
„Není žádným tajemstvím a několikrát to veřejně zdůraznil i ministr financí, že ozdravný balíček má být jen začátkem hubnoucí kúry, kterou stát musí podstoupit, abychom zastavili prohlubování deficitů a konsolidovali veřejné finance,“ reagovala mluvčí ministra Stanjury Michaela Lagronová.
ÚSPORNÝ BALÍČEK: Vláda představila soubor 58 opatření za téměř 150 miliard
Číst článek
Důvodem pro další škrty také nepochybně je, že některé jiné výdaje příští rok významně porostou a schodek rozpočtu by tak klesl méně, než ministr financí požaduje. Podle Stanjury navíc některá opatření z balíčku budou mít náběh až v roce 2025.
Rekordmanem v navýšení výdajů je ministerstvo obrany, oproti letošku porostou o téměř padesát miliard korun. To souvisí s novými investicemi do výzbroje armády. O více než 22 miliard korun mají vzrůst i výdaje ministerstva práce a sociálních věcí a například o 25 miliard se navýší náklady na státní dluh.
Schodek státního rozpočtu má tak po všech škrtech a navýšení příjmů celkově klesnout z letos plánovaných 295 miliard korun na 235 miliard v roce 2024.
Návrh poslalo v minulých dnech ministerstvo financí resortům k připomínkám a je jasné, že se o něj svede bitva. Někteří ministři už dali najevo své rozčarování. Ministerstvo financí zatím ale krotí vášně.
Nejvíc ubyde školství
„Předmětný materiál má ministerstvo financí dle rozpočtových pravidel povinnost předložit každý rok do konce května. Jedná se ale jen o předběžný pracovní ‚výkop‘, který bude v nadcházejících týdnech předmětem intenzivního jednání se všemi resorty na vládní úrovni. Teprve poté se budeme moci k materiálu podrobně vyjádřit,“ uvedla Lagronová.
Kam tečou dotace. V roce 2025 jich má být za 527 miliard, skoro půlka jde do škol, ukazuje dokument
Číst článek
Překvapením je, že v absolutních číslech má přijít v roce 2024 o nejvíce peněz ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jehož výdaje se mají snížit o 29,3 miliardy korun. Po započítání peněz i z rozpočtu Evropské unie a na společné projekty tak přijde školství o 11 procent proti letošnímu roku.
Resort na to podle své reakce hledí spíše nevěřícně. „Částka není návrhem ze strany ministerstva školství. Jde patrně o první spíše technickou verzi návrhu rozpočtu ministerstva financí, která nezohledňuje závazky vlády v oblasti školství. V dalších kolech vyjednávaní musí být tyto závazky do návrhu rozpočtu promítnuty,“ uvedla mluvčí resortu Aneta Lednová.
Resort má například závazky vůči učitelům, kterým se mají navyšovat platy. Z peněz od státu financuje také regionální školství.
Druhé místo v plánovaných úsporách patří ministerstvu průmyslu a obchodu, kterému se mají krátit výdaje celkově o téměř 15 miliard korun, takže má mít téměř o čtvrtinu méně než má letos. Nejvíce výdajů z ministerstva přitom putuje na podpory obnovitelných zdrojů. Jak se k tomu ministerstvo postaví, není jasné.
„Konkrétní postup při stanovení úspor na našem resortu, včetně změn mechanismu proplácení provozní podpory za podporované zdroje energie, se bude odvíjet od jednání s dotčenými svazy a asociacemi, která nyní probíhají. Po jejich skončení je proto oznámíme jako celek,” uvedl mluvčí Marek Vošahlík.
‚Nepřijatelná částka‘
Podobně je na tom i ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho výdaje se mají i po započítání peněz z Evropské unie snížit o 13,6 miliardy korun, což znamená, že klesnou na 40 procent oproti letošnímu roku. Podle ministra resortu Ivana Bartoše (Piráti) je taková částka nepřijatelná.
Deficit státního rozpočtu v květnu vzrostl na 271,4 miliardy. Stanjura plánuje úspory ještě na letošek
Číst článek
„V prvé řadě neodráží správně výsledky jednání o konsolidačním balíčku. V oblasti národních dotací počítáme na příští rok minimálně s částkou 3,2 miliardy korun, která odpovídá střednědobému výhledu. Na jeho základě se už dnes vyhlašují výzvy zejména pro obce tak, aby mohly včas připravovat své projekty,“ popsal problém škrtů Bartoš.
„Stejný objem prostředků očekáváme i pro rok 2025 a 2026. Na tyto částky máme nastaveny naše priority, například se jedná o oblast podpory bydlení nebo vyrovnávání rozdílů v kvalitě života mezi různými regiony,“ doplnil.
Úředníci ministerstva financí tak podle něj zřejmě „zapomněli na slib“ vlády, která se zavázala pomoci hospodářsky a sociálně postiženým územím. „A přesně tento slib měly již naše schválené programy reflektovat,“ upozornil Bartoš s tím, že žádá Stanjurovo ministerstvo o vysvětlení.
Debata o dopravě
Výrazně šetřit má i ministerstvo dopravy. Utratit by podle návrhu mohlo o 12,5 miliardy korun, tedy o 11 procent, méně než letos. Podle ministra Martina Kupky (ODS) se o tom ale ještě povede debata. Doprava si podle něj vyjednala nakonec více peněz i loni, když přišel stejný návrh na rok 2023.
„Byla tam ještě větší díra, než je ten letošní rozdíl. Musíme s vládou najít řešení. Víme, že bez investic do dopravní infrastruktury, ale i do energetiky, si stát nebude schopen poradit a nebude schopen založit další ekonomický růst,“ upozornil Kupka. Klesat podle něj musí hlavně některé mandatorní výdaje a výdaje na provoz. „Naopak musíme posilovat nebo alespoň udržet investiční tempo,“ podotkl.
Odborářské návrhy mají ušetřit 163 miliard, počítají i s obnovou EET. Vláda to považuje za nerealistické
Číst článek
Více se uskromnit má i sport. Národní sportovní agentura má mít výdaje nižší o čtvrtinu, tedy o 1,7 miliardy korun. O téměř 30 procent chce Stanjura krátit ve výdajích resortu zdravotnictví, což by znamenalo minus 4,4 miliardy korun. Ministerstvo pro životní prostředí má na výdajové stránce ušetřit 7,87 miliardy korun, tedy 40 procent proti letošku
Úspory se přitom netýkají jen příštího roku, součástí materiálu je i výhled na roky 2025 a 2026. Pokles výdajů má pokračovat tak, aby se schodky hospodaření státu snížily na 200 miliard korun přespříští rok a 175 miliard korun v roce 2026.
Výdaje na platy
„Tyto částky svědčí o nepolevujícím konsolidačním úsilí vlády a potvrzují odhodlání jít cestou úsporných opatření na výdajové straně veřejných rozpočtů,“ napsal Stanjurův úřad v předkládací zprávě k materiálu ministrům.
Úspory pro příští rok mají jít podle představy ministerstva financí dál, než se doposud čekalo hlavně u výdajů na platy. Zatímco konsolidační balíček počítal s poklesem výdajů na platy ve státní správě o dvě procenta, Stanjurův návrh žádá čtyři procenta v celé veřejné sféře. „S tímto opatřením souvisí snížení stupnic platových tarifů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru o pět procent,“ stojí v dokumentu.
Plošně se má také škrtnout příští rok deset procent výdajů na vědu výzkum a inovace.
Mimořádným opatřením nad rámec dohody má být i odložení pravidelného navýšení platby za státní pojištěnce o rok, tedy až na leden 2025. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) to ale odmítl.
„Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce se nebude odkládat ani měnit. Její zmínku v pracovním návrhu rozpočtu vidím jako nedopatření způsobené horlivým úřednickým perem. Diskuze ještě proběhne, ale ne o tomto. Valorizace zůstane tak, jak ji schválila vláda i Parlament,“ napsal Válek nekompromisně už ve čtvrtek na twitteru.
‚Stát bude kolabovat‘
Plošné úspory typu, že ministerstva uspoří pět procent na platech, překvapují i ekonomy. Podle Davida Navrátila z České spořitelny sice míří správně, ale samy o sobě jsou nekoncepční.
„Pokud ty lidi propustím a nezruším jejich agendy, tak se práce bude hromadit a stát bude kolabovat. Zpětně pak bude muset přijímat další zaměstnance, aby se z toho kolapsu dostal. Takže je potřeba říct, že ušetříme, ale také jaké agendy zrušíme,“ upozornil Navrátil.
Resorty budou muset šetřit na svém vlastním provozu a také na platech svých lidí už letos. Stanjura chce vyškrtat na výdajích 20 miliard korun, s konkrétním návrhem půjde příští týden na vládu.
Důvodem je, že už za prvních pět měsíců je státní rozpočet v historicky nejvyšším schodku, a to ve výši 271,4 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finanční mechanismy činil schodek 263,7 miliardy. Jde tak o historický rekord za dané období. Stanjura sice očekává ve druhé polovině roku větší příliv příjmů do státní kasy než je tomu doposud, nebude to ale zjevně stačit.
„Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než dvacet miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos,“ sdělil ministr.
