Fotograf Krupař: Nikdo se nechce vzdávat, ale vidím u ukrajinských vojáků čím dál větší skepsi
Rusku se daří na Donbase dobývat další území. Podle ukrajinské vlády i mezinárodních pozorovatelů se tak děje za cenu obrovských ztrát, ale územní zisky jsou zjevné. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. „Cítím stále větší skepsi. Nikdo se nechce vzdávat, ale ochoty aktivně bojovat tam silně ubylo,“ komentuje dění na frontě fotograf Stanislav Krupař, který svými snímky válku dlouhodobě dokumentuje.
Poslední výprava Stanislava Krupaře na Ukrajinu trvala celý podzim až do Vánoc, měl možnost přiblížit se například k městu Pokrovsk, o které probíhají intenzivní boje. „Naposledy jsem byl v Pokrovsku samotném někdy před měsícem a teď jsme do něho nezajeli, protože situace už tam byla bezpečnostně špatná,“ říká.
„Dneska je to město duchů, které je čím dál tím rozbitější, pobíhají tam toulavé kočky a psi. Zůstávají tam někde nějací lidé, ale protože je tam zákaz vycházení od 3 hodin odpoledne do 11 hodin dopoledne, tak je to skoro liduprázdné,“ popisuje.
V rozhovorech s uprchlíky z Pokrovsku v Pavlohradě se mu navíc místní svěřili, že na civilisty tam nalétávají útočné drony. „Povídali v historky o dronech, jak tam lítá hejno dronů a útočí na lidi. Že si vyberou nějakou oběť a na něho pak sebevražedný dron nalítne,“ popisuje fotograf.
Podle Krupaře se k takovým útokům používají malé drony, které nesou například improvizované trhaviny, nebo ruční granát. Ty se pak používají na ničení techniky nebo přímo živé síly.
26:18
Charkov vypadá jako Berlín v roce 1945. Mír si na Ukrajině přeje stále více lidí, popisuje reportér
Číst článek
„Jsou to kamikadze drony, takže se nikdy nevrací. Je k nim připevněná výbušnina nebo trhavina a návrat by byl tak nebezpečný, že pokud dron vzlétne, tak už musí na něco zaútočit, aby se nevracel do svého základního tábora. Takže když mu začne docházet baterie, tak to operátor někam nasype a podle jeho uvážení záleží na tom, co trefí,“ vysvětluje.
Vojáci moc nemluví
Fotograf Krupař tráví při svých výpravách na Ukrajinu čas i s vojáky. Ti podle něj o své situaci příliš nemluví. „Plní svoje každodenní úkoly, soustředí se na to, aby dostáli povinnostem, které mají, a myslím, že v moc globálních měřítkách nepřemýšlí,“ vysvětluje.
„Ale zásadně tam cítím čím dál tím větší skepsi. Nikdo se nechce vzdávat, ale ochoty aktivně bojovat tam taky silně ubylo,“ dodává.
Vojáci mají podle něj navíc obecně problém s novináři. „Je tam velká nedůvěra k mnohým médiím včetně ukrajinských. Protože jednotné televizní zpravodajství je opravdu už pro smích,“ myslí si fotograf.
26:08
Rusista Glanc: Speciální operace není jen krycí název pro válku s Ukrajinou. Děje se i uvnitř Ruska
Číst článek
„To je propagandistická nalejvárna, které muži, kteří mají kontakt s první linií, opravdu nevěří. To je vysílání pro ukrajinské babičky někde v Černovcích,“ říká. „Je to proud pozitivních zpráv, jak likvidujeme ruské vojáky a jak vítězíme, a přitom fronta se posouvá obráceným směrem,“ popisuje.
Proto se jim snaží nedávat moc otázek. „Jsem fotograf a s lidmi tak nějak žiju. A víc mě zajímá to, co dělají, než to, co říkají. Protože podle mé zkušenosti slova slouží velmi často k sebestylizaci a mnohem zajímavější je lidi pozorovat a podle toho si vytvářet obrázek, jací jsou a jak vidí svět,“ uzavírá.
Cestuje Stanislav Krupař na Ukrajinu sám? Co dělá pro to, aby byl jeho pobyt na co nejméně nebezpečný? A proč se při svých výpravách vyhýbá používání oblečení s označením press? Poslechněte si celé Interview Plus, moderuje Jan Bumba.
