Charkov vypadá jako Berlín v roce 1945. Mír si na Ukrajině přeje stále více lidí, popisuje reportér
Ukrajinu čeká třetí zima ve válečném stavu a Rusové dále pokračují v ničení civilní infrastruktury. „Psychicky je to strašně náročné. Evidentně to má své dopady i dovnitř ukrajinské společnosti – průzkumy teď naznačují, že výrazně přibylo lidí ochotných k mírovým jednáním s Ruskem,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus reportér serveru Aktuálně.cz Martin Novák.
Situace je složitá zejména v Doněcké oblasti kolem města Pokrovsk. Jeho hlavní strategický význam tkví zejména v infrastruktuře, protože město plní roli důležité silniční křižovatky a dříve též železničního uzlu.
„Mluvil jsem se dvěma důstojníky a oba počítali s tím, že Pokrovsk padne,“ tvrdí Novák. „Ukrajincům jde hlavně o to, aby vyčerpávali ruské síly techniku.“ Protože právě početní zastoupení je aktuálně ukrajinskou největší slabinou.
„Rusové postupují i za cenu velkých lidských ztrát, protože nasadili vojáky, kteří tam jdou s tím, že si vydělají a nijak zvlášť doma chybět nebudou,“ shrnuje. Přílivům nových vojáků je velikostně menší Ukrajina těžko schopná konkurovat a debaty o posílení armády pravidelně čeří vodu tamní společnosti.
„Nad Ukrajinou se vznáší otázka, jestli by se neměl snížit věk pro mobilizaci,“ dokládá Novák. „Teď je snížený na 25 let a ve hře je, že by se snížil na 18 let. Ale je to velice těžké rozhodování, protože to znamená obětovat velkou část jedné generace.“
Téma navíc rozděluje Ukrajinu na ty, kteří bojují dobrovolně nebo v rodině někoho takového mají. A na ty, kteří se vojenské službě spíše snaží vyhnout.
„Mezi těmito dvěma složkami společnosti vzniká napětí. Ti, kteří o někoho přišli nebo kteří tam bojují, se na ty druhé dívají jako: vy si tady užíváte v týlu a naši kluci riskují životy a umírají tam,“ přibližuje reportér.
Ukrajina, nebo smrt
Náročným bojům odpovídá i stav oblastí nejblíže fronty. „V Charkovské oblasti je to zaminované a denně je tato oblast ostřelovaná ruskými klouzavými bombami a drony. Je tam cítit, že ta oblast funguje v nouzovém režimu a některé její části vypadají jako Berlín nebo Německo v roce 1945,“ říká Novák a srovnává: „Je to výrazně jiné, než když přijedete do Kyjeva.“
Ukrajinci se přesto nevzdávají a v některých oblastech – třeba v Záporožské – dokonce dosahují alespoň částečných úspěchů. Významný podíl na tom mají i členové speciálních jednotek Kraken.
„Jsou to lidé, kteří o sobě tvrdí, že možná nemají lepší výcvik než ostatní ukrajinské oddíly, ale jsou pro Ukrajinu schopní udělat v podstatě cokoliv. Řídí se heslem Ukrajina, nebo smrt,“ popisuje novinář.
Jejich úkolem je pronikat do šedých zón okupovaného území, mapovat ruské rozložení sil nebo osvobozovat dobyté oblasti. K těmto jednotkám se řadí několik tisíc vojáků, ale pro svůj specifický cíl příliš nevystupují z anonymity a nemluví s médii.
Vydržet do dohody
Navzdory odhodlání ale roste psychická únava a stále více Ukrajinců je podle průzkumů ochotno přistoupit na mírová jednání s Ruskem.
„Ukrajinci ztratili naději, že je v tuto chvíli reálné okupovaná území vrátit. Asi budou ochotni smířit se s tím, když se formálně řekne, že území jsou okupovaná dočasně a v budoucnosti, třeba až v Rusku nebude Vladimir Putin, se vrátí diplomaticky,“ domnívá se Novák. Do té doby převládá pocit, že to nějak vydrží.
Trump nesouhlasí s využitím amerických raket k ukrajinským úderům v Rusku. ‚Je to šílené,‘ řekl
Číst článek
Předpokládá se, že mírovou dohodu nastíní Donald Trump po své inauguraci. Jak přesně bude vypadat nebo jak se bude vymáhat, zatím není jasné.
„Ze signálů vysvítá, že Trump chce, aby se v určitém okamžiku zastavila frontová linie tam, kde je, a aby vzniklo demilitarizované pásmo, které by hlídali vojáci evropských zemí,“ podotýká Novák. „Kreml řekl, že to je předčasné. A to když si přeložíme z jazyka Kremlu, znamená, že nejsou úplně proti tomu.“
Je však jasné, že aby byla dohoda oboustranně přijatelná, nebude moct pro Rusko vyznívat poraženecky a Ukrajině zabrat více území, než sama ztratila.
„Pokud bude výsledek sportovní terminologií remíza, tak to mnoho Ukrajinců může přijmout,“ uzavírá Novák.
Jaké jsou zkušenosti českého dobrovolníka v ukrajinské armádě? Má pro Ukrajinu smysl snižovat věkovou hranici pro odvody do armády? A jak vypadá služba v jednotce Kraken? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru v úvodu článku.
