Vedení centrály kritizuje vládu za to, že na zaslání připomínek k desítkám novel v konsolidačním balíčku dala jen pár dnů. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou návrhy odborů jako obnovení EET realistické, konsolidaci by nezajistily a vláda bude pokračovat ve svých záměrech.

„Naším cílem bylo vytvořit alternativu. Toto je alternativa vůči vládnímu programu. Říká se, že neexistuje žádné jiné řešení a lidé musí přijmout to, co jim naservírovala vláda. Není to pravda. Záleží na tom, jaký hlavní směr člověk zastává,“ uvedl ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly dvě třetiny příjmů veřejných rozpočtů pocházejí od zaměstnanců a důchodců. Zmínil daň z přidané hodnoty, spotřební daň, odvody či daně z příjmu. Zaměstnance a penzisty označil za „daňové soumary“. „Na jedné straně se odpouští majetkově silnějším, podnikatelům, zátěž se přesouvá na stranu zaměstnanců,“ řekl odborář.

‚Není to realistické‘

Premiér řekl, že se zatím se všemi návrhy nestihl seznámit. „To, co jsem měl možnost přečíst, určitě není realistický plán k získání potřebných prostředků nebo snížení deficitu... Toto určitě nejsou realistické návrhy (obnova EET) a tímto způsobem bychom se nedostali ke konsolidaci veřejných financí,“ řekl novinářům Fiala.

Podle něj EET zatěžovala podnikatele a desítky miliard by nepřinesla. Za „cestu do budoucnosti“ označil vládní návrh. „Tímto způsobem budeme pokračovat, abychom rozpočet konsolidovali,“ dodal předseda vlády.

Českomoravská konfederace odborových svazů navrhuje znovu spustit EET, a to i s plánovanou třetí etapou. Vynést by to podle předáků mohlo 20 až 25 miliard korun. Dalších pět miliard by stát získal po zrušení slevy na odvodech u kratších úvazků. Celkem 20 miliard by stát získal po úpravě paušálů.

Pozastavení zrychlených odpisů by znamenalo šest až sedm miliard korun. Po zrušení loss carrybacku (zpětného uplatnění daňové ztráty) by přiteklo 30 miliard, po zrušení daňového osvobození státních dluhopisů dvě miliardy a po zrušení stravenkového paušálu až 20 miliard korun. Po zavedení daně z převodu nemovitostí, dědické a darovací se spodním limitem by mohlo být 25 až 30 miliard korun.

Postup proti zneužívání transferových cen spočítala centrála na deset miliard korun. Po zvýšení minimální mzdy na 19 500 korun by stát získal dvě miliardy korun. Z vyšších odvodů živnostníků by mohlo být 7,5 miliardy korun. Dohromady je to podle odborů 151,5 až 163,5 miliardy korun.

Několik miliard by stát podle odborů pak získal, pokud by se odbourala propast mezi výdělky žen a mužů. Další miliardy by mohly být z úspor na provozu státu, které by se ale provedly po auditu agend.

‚Situace může eskalovat‘

Českomoravská konfederace odborových svazů je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 000 členů. Kvůli balíčku hrozí odbory generální stávkou. V polovině května vyhlásily stávkovou pohotovost. Kabinet vyzvaly k jednání.

O dalším postupu by měli odboráři a odborářky z celé republiky rozhodovat v Praze 30. května.

„Zhodnotíme, co se odehrálo za poslední půlrok, jak sociální dialog drhnul a drhne dodnes. Očekávám, že se přijmou opatření... Můžeme použít všechny nástroje. Bude záležet na tom, jak se k tomu vláda postaví. Pokud nebude ochotna jednat o ničem, může situace eskalovat,“ řekl Středula.

Odbory vládu kritizují nejen za její navrhovaná opatření. Stěžují si i na to, že s nimi kabinet o záměrech nejednal a na zaslání připomínek k desítkám novel z balíčku dal jen pár dnů. Je na ně čas do 29. května, tedy pět pracovních dnů. Předáci poukazují na to, že změny zákonů i podklady mají stovky stránek.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít