Vláda se snížením daňových úlev a omezením výdajů pro řadu ministerstev i veřejné služby snaží snížit deficit rozpočtu, aby splnila pravidla EU. Osmihodinová stávka zasáhla řadu odvětví.
Deficit se má meziročně snížit o 1,1 procenta. Slovensko je jednou ze sedmi zemí, proti kterým vede Evropská unie řízení, kvůli příliš vysokým deficitům.
Ušetřené peníze zoufale potřebuje státní rozpočet, který má příští rok přežít další rekord ve vojenských výdajích. Na armádu a nákupy zbraní má jít 13,5 bilionu rublů neboli 30 procent všech výdajů.
Podle ministrů mohou počty úředníků klesat díky digitalizaci či reorganizaci agend. Na ministerstvu práce a sociálních věcí ubude 1800 míst, a to díky digitalizaci.
Na splnění mají jen dva týdny. Chtějí šetřit hlavně na provozu a celkových výdajích. Omezovat možná budou i některé dotace a počty pracovních míst. Ke snižování platů se spíš nemají.
Systém by měl mít dvě základní dávky. Jedna by mířila na pomoc při hmotné nouzi a druhá by byla výrazně širší, byla by to tedy nějaká dávka sociální podpory, říká v rozhovoru sociolog Daniel Prokop.
Ministerstvo školství škrty vnímá spíše nevěřícně. „Částka není návrhem ze strany ministerstva školství. Jde patrně o první verzi návrhu rozpočtu ministerstva financí,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
Ministerstvo financí spočítalo, kolik se v Česku rozdělí dotací bez peněz z Evropské unie. Z toho chce ministerstvo ušetřit celkem 54,4 miliardy. Podívejte se, do jakých resortů dotace míří.
Národní ekonomická rada vlády kabinetu doporučila zrušit například slevu na nepracující manželku nebo takzvané „školkovné“. Projednávaných opatření by mělo být asi šest desítek.
„Jde jen o to sebrat politickou odvahu a vůli. Mrzí mě, že debata sklouzává čím dál více k příjmové straně, k daním. To politikům usnadňuje práci,“ míní Marek.
Už nyní je přitom jasné, že výsledné číslo případných úspor nebude ani zdaleka dostačovat k tomu, aby se dluhový kolotoč Česka zas zpomalil na přijatelnou úroveň.
Vláda na prvním letošním zasedání neprojednala navrácení deseti miliard korun z rozpočtové rezervy ministerstvu obrany. Krácení výdajů do armády si vyžádali komunisté.
„Až budu shánět kolegy ochotné spolknout ropuchu, zajdu do klubu ČSSD,“ napsal pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. ČSSD zatím změnu svého stanoviska nevysvětlila.
Ministerstvo financí pořádá pro zákazníky účtenkovou loterii od 1. října 2017. Koncem loňského roku se objevilo podezření, že loterie není regulérní a ministerstvo následně pozměnilo její pravidla.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začíná s jednotlivými šéfy resortů jednat o škrtech v rozpočtu na příští rok. Kvůli zpomalení růstu ekonomiky chce ušetřit alespoň 25 miliard korun.
25:43
Praha||Veronika Sedláčková, oci|Ekonomika|Pro a proti
Podaří se udržet rozpočtový schodek na uzdě? V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus diskutovali poslanci Jan Volný (ANO) a Miroslav Kalousek (TOP 09).
Neradostný začátek roku čeká každého desátého ruského úředníka a státního zaměstnance. Prezident Vladimir Putin totiž v předvečer Nového roku podepsal dekret o desetiprocentním snížení počtu úředníků.
O přenosy z formule 1 nebo ze snookeru nejspíš přijdou diváci britské BBC. Vedení slavné korporace totiž musí sáhnout k další vlně škrtů. Tentokrát bude muset ušetřit 150 milionů liber, v přepočtu skoro pět a půl miliardy korun.
V Anglii a Walesu se nejspíš kvůli vládním škrtům zruší nejméně 22 tisíc policejních míst. Na právo a pořádek by tak dohlíželo nejméně policistů za posledních 40 let. Vyplývá to z dokumentů, které získal deník Guardian.
Kontroverzní škrty v sociálních výdajích ve výši v přepočtu více než 450 miliard korun ročně obsahuje návrh rozpočtu nové britské vlády. V Dolní sněmovně ho představí ministr financí George Osborne. Jde o první rozpočet za posledních téměř 20 let, který sestavuje Konzervativní strana.
Obyvatelé Řecka se budou muset nejspíš smířit s dalšími škrty a omezeními. Návrhy vlády premiéra Alexise Tsiprase předložené včera ostatním evropským lídrům se konečně věřitelům Řecka líbí. Se stejným přijetím se ale nemusí tyto návrhy setkat u řecké veřejnosti.
Všechny škrty v důchodech provedené po roce 2012 jsou neplatné, rozhodl Nejvyšší správní soud v Řecku. Snížení penzí od roku 2012 přitom bylo jednou z podmínek spuštění druhého záchranného programu, na kterém se s Aténami domluvila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.
Některé státní univerzity v Brazílii ruší přednášky a kurzy a zavírají své brány. Vláda kvůli recesi škrtá v rozpočtu, a přestože má být školství prioritou, peníze chybí. Učitelé federálních vysokých škol proto oznámili generální stávku a někde už profesoři i studenti do ulic vyšli.
Davy protestujících zaplnily Madrid, Barcelonu, Bilbao a desítky dalších míst. Do ulic vyšly kvůli strachu z krácení důchodů i kvůli nové pracovní reformě.
Evropská komise oznámila, že by Itálie, Finsko, Španělsko nebo Lucembursko měly začít víc šetřit. Tyto země podle komise nesníží schodek rozpočtu nebo velikost státního dluhu tak, jak slíbily. O doporučeních budou dnes v Bruselu jednat ministři financí zemí s eurem. Nová pravidla pro přijímání rozpočtů mají zabránit opakování dluhové krize.
Na Řeky už nečekají žádné další škrty a zvyšování daní. Před dnešní návštěvou Bruselu to prohlásil řecký premiér Antonis Samaras. Řečtí i evropští politici ale zároveň připouštějí, že země se neobejde bez další miliardové pomoci. Tu přitom Řecko až dosud dostávalo jen výměnou za tvrdá úsporná opatření.
Politici i ekonomové ještě nedávno říkali, že je třeba šetřit. V Česku i v celé Evropě používali strašák Řecka, tedy hrozbu státního bankrotu. Teď ale najednou skoro všichni tvrdí, že to Evropané se škrty přehnali a je na čase podpořit hospodářský růst a snížit vysokou nezaměstnanost.