Trumpovy škrty v americké vědě. ‚Mí pacienti s rakovinou mají strach,‘ říká výzkumnice
Vláda Donalda Trumpa během tří týdnů obrátila naruby americkou vědu a výzkum. Vyhlásila zásadní škrty, které zdůvodňuje snahou osekat zbytečné výdaje či bojovat s ideologií. Vědci mluví o přímém ohrožení pacientů s rakovinou či zastavení vývoje léků. Zmiňují mizení dat, cenzuru, atmosféru strachu a hrozbu likvidace projektů i výzkumných ústavů. Obávají se také, že USA přenechají vůdčí pozici Číně. Šanci přetáhnout některé experty může mít Evropa.
Pamela Munsterová vede výzkum léčby rakoviny v San Francisku. Profesorka medicíny tamní Kalifornské univerzity teď netuší, jestli bude moci v práci pokračovat. Klinické testy vyvíjených léků přitom pro její pacienty často znamenají poslední naději. „Dovedete si představit, že mám pacienty, kteří se teď dost bojí,“ řekla lékařka lokální televizní stanici 7news ze sítě ABC.
„Ano, pozastaveny byly i klinické studie s pacienty, jejichž nadějí jsou vyvíjené léky na poslední stadia rakoviny. Ti lidé mohou být ponechaní umřít,“ potvrdila Radiožurnálu osoba z výzkumného prostředí Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru. Jméno, které redakce zná, si tento zdroj z obav o bezpečnost nepřál uvést. Podobně jsou na tom teď aktivní výzkumné projekty a vědecká pracoviště po celých Spojených státech.
Ve zdravotnictví a medicínském výzkumu se řeší hlavně exekutivní výnos Donalda Trumpa, který má omezit financování grantů přidělovaných Národními instituty zdraví (NIH), organizací spadající pod federální ministerstvo zdravotnictví. NIH uvádí, že nejštědřeji ze všech veřejných organizací na světě podporuje výzkum v oblasti biomedicíny a že z každých investovaných 100 milionů dolarů vzejde v průměru 76 patentů.
Trump jako první prezident na Super Bowlu. ,Je to způsob k protlačení politiky,‘ míní amerikanistka
Číst článek
Jde například o vývoj léků na rakovinu, Alzheimerovu chorobu, nemoci srdce a mnoho dalších. Na grantech NIH do velké míry stojí celý americký systém vědy a výzkumu v medicínské oblasti včetně univerzitních nemocnic.
Tento systém se teď podle mnoha ohlasů amerických vědců a výzkumníků může ocitnout v troskách. „Jde o jeden z největších útoků na vědu, jaký jsme kdy viděli. Mohlo by to rozložit systém výzkumu v oblasti biomedicíny a zastavit vývoj léčby nemocí,“ uvádí Lucky Tran, biomedicínský vědec a šéf komunikace vědy Kolumbijské univerzity v New Yorku.
Kromě pacientů, vědců, laboratoří a výzkumných institucí samotných jde také o riziko pro ekonomiku celých oblastí, třeba univerzitních měst. Na financování tohoto sektoru jsou napojeny i další profese – ze správy budov, pohostinství, administrativy, IT a dalších sektorů.
„Je potřeba připomenout, že Alabamská univerzita v Birminghamu je nejen největším zaměstnavatelem ve městě, ale i v celém státu Alabama,“ připomíná pro lokální web Al.com starosta města Birmingham Randall Woodfin.
Tamní univerzita patřila loni mezi třicet největších příjemců peněz z grantů NIH a podle Woodfina by navržené omezení financování snížilo schopnost tamních pracovišť zachraňovat životy a později by ochromilo i celou regionální ekonomiku.
Alabama je silně republikánský stát a snahu Trumpovy vlády plošně omezit financování vědy a výzkumu se zásadním dopadem na tamní univerzitu proto opatrně rozporovala i republikánská senátorka za Alabamu Katie Brittová. Před možným rozpadem celých zdravotnických systémů ale varují lidé napříč USA.
Výzkumná profesorka dětských infekčních nemocí z Univerzity Severní Karolíny Catherine O´Connellová například uvádí, že navrhované škrty mohou „zastavit náš výzkum, naše zdravotnická škola může zkolabovat a nakonec to může podkopat nemocniční systém v našem státě.“
Sekera místo skalpelu?
Současné vedení NIH změny ve financování vysvětluje a obhajuje tím, že peníze mají jít především na přímé náklady výzkumu. Proto zavádí strop patnácti procent na maximální podíl peněz, které smějí směřovat na pokrytí tzv. nepřímých nákladů (indirect cost). Dosud činily nepřímé náklady na pronájem a provoz budov, vybavení laboratoří, správu dat, účetnictví, bezpečnostní opatření apod. v průměru třicet procent z celkové výše přidělovaných grantů, uvádí BBC.
‚Vždy budeme chránit naše zájmy.‘ EU zváží opatření proti Trumpovým clům na ocel a hliník
Číst článek
Miliardář Elon Musk pověřený prezidentem USA Donaldem Trumpem dohlížením na finanční efektivitu vlády obvinil velká výzkumná univerzitní pracoviště z velkých nepřímých nákladů a rozkrádání peněz. Sdílel při tom tabulku, podle které sahají nepřímé náklady u grantů některých univerzit až přes šedesát procent.
Podle The Washington Post jde ale o dezinterpretaci těchto čísel, protože např. 50 procent v tomto případě znamená 50 procent v poměru k přímým nákladům, tedy ve skutečnosti třetinu celkových přidělených peněz (např. 100 tisíc dolarů na přímé náklady a 50 tisíc na nepřímé).
Donald Trump mluvil o tom, proč by měla vláda dávat peníze Harvardu, když hospodaří s padesáti miliardami ročně, a nepodpoří z toho podle něj své studenty. „O výzkum se postaráme,“ slíbil Trump bez dalších podrobností. Nový způsob financování má vládě podle NIH ušetřit asi čtyři miliardy dolarů ročně.
Phil Metzger z Univerzity střední Floridy vysvětluje, proč podle něj současné opatření Trumpovy vlády problém vysokých nákladů neřeší. Uvádí, že byrokracie spojená s nepřímými náklady je vládou záměrně přenášena na příjemce grantů, a dokonce i výše nepřímých nákladů bývá pro dané pracoviště fixně určená na základě vládou prováděných auditů.
Migranty ze třetích zemí deportované z USA přijme i Guatemala. Země bude dostávat americkou pomoc
Číst článek
„Pokud tedy chceme, aby nepřímé náklady byly maximálně patnáct procent, pak musíme univerzity zároveň zbavit povinností včetně dodržování bezpečnostních pravidel. Nebo jim musíme umožnit, aby plnění těchto povinností mohlo být součástí přímých nákladů – pak se výzkum výrazně prodraží a bude naopak méně efektivní. Pokud ale nic z toho neuděláme a jen omezíme nepřímé náklady na patnáct procent, provádět výzkum pro federální vládu bude znamenat bankrot. Výzkum ve Spojených státech to zabije,“ tvrdí Metzger.
„Dá se toho hodně kritizovat a potenciálně reformovat. Ale potřebujete skalpel, ne sekeru,“ říká o financování výzkumných pracovišť ze strany NIH Pierre Azoulay, ekonom a profesor Massachusettského technologického institutu (MIT) pro The Washington Post.
Trumpův exekutivní výnos, který výši nepřímých nákladů u grantů NIH na medicínský výzkum omezoval, napadlo 22 amerických států u soudu. Prozatím úspěšně – federální soud platnost Trumpova opatření v pondělí pozastavil a nařídil soudní slyšení k této záležitosti na 21. února.
Jestli se tím ovšem bude Trumpova vláda řídit, není jisté. Jiný federální soud vydal v pondělí dokument, podle kterého Trumpova administrativa nařízení soudu porušuje a dál zadržuje peníze pro jiné federální programy, které se také rozhodla zmrazit.
Cenzura a mazání dat
To se týká i mnoha dalších vědeckých grantů včetně projektů, které už jsou v běhu. Je to důsledkem jiného prezidentského výnosu Donalda Trumpa, kterým chce ukončit „veřejné plýtvání a ostudnou diskriminaci“ programů podporujících rozmanitost, rovné příležitosti a začleňování do společnosti (tzv. DEI).
Trumpův výnos zmiňuje, že „Američané si zaslouží vládu, která slouží každému se stejnou důstojností i respektem a vynakládá vzácné zdroje od daňových poplatníků pouze na to, aby byla Amerika skvělá“.
Ve vědecké praxi to znamenalo mimo jiné zmrazení a ideologické přezkoumání všech grantových projektů, jestli neobsahují určená klíčová slova.
Patří mezi ně výrazy jako „ženy“, „rozmanitý“, „historicky“, „trauma“, „gender“, „překážky“, „těhotná osoba“, „oběti“, „systémový“ apod., uvádí deník The Washington Post na základě interních dokumentů, které má k dispozici. „To může ohrozit výzkum v oblasti gynekologie nebo těhotenství,“ říká zdroj Radiožurnálu z Johns Hopkins University.
26:23
Regulace sociálních sítí není cenzura, po Muskovi chceme transparentnost, vysvětluje Gregorová
Číst článek
Některé projekty dostaly po přezkoumání znovu zelenou, ale celkově vládne mezi americkými vědci a ve výzkumných institucích obrovská nejistota a také strach. Nejen z budoucnosti, ale i z projevování názorů a celkově z nepřátelství současné americké administrativy vůči vědcům. „Profesoři jsou nepřítel,“ citoval v minulosti současný viceprezident JD Vance někdejšího republikánského prezidenta Richarda Nixona. „Musíme agresivně zaútočit na univerzity v této zemi,“ řekl v tomtéž projevu Vance.
„Lidi mají strach. Je to hmatatelné. Cítí se jako darebáci,“ popsal pro magazín Mother Jones atmosféru přímo v NIH jeden ze zaměstnanců pod podmínkou anonymity. Zdroj Radiožurnálu z Univerzity Johnse Hopkinse tuto náladu v oboru potvrzuje.
„Kongres vždycky podporoval vědu. Federální vláda tím byla proslulá. Teď jsou vědci vidění jako nežádoucí. Všichni mají strach – z vyhrožování, zastrašování, likvidace. Pro Elona Muska nikdo není dost malý. Obrovská nenávist vůči vědcům se zvedla už za pandemie ze strany protivakcinačního hnutí. Teď nikdo neví, co bude. Takhle se nedělá reforma. Chybí jakýkoli koncept. Jde jen o to věci rozbořit a nikdo neví, co je cílem.“
Donald Trump je například známý tím, že odmítá vědecké poznání o změně klimatu. Během svého prvního funkčního období se zasadil o rychlý vývoj vakcíny proti COVIDu-19. Později ale svou podporu očkování přehodnotil.
Na pozici ministra zdravotnictví teď prosazuje Roberta Kennedyho mladšího, který zpochybňuje účinnost a bezpečnost očkování obecně včetně vakcín na dětské nemoci, které se díky tomu do velké míry povedlo vymýtit. Pokud bude do funkce schválený, má šéfovat resortu, který dohlíží právě i na vývoj a certifikaci vakcín.
Spadat pod něj bude i další klíčový úřad – Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ten se teď potýká například se zákazem publikovat studie, které jsou v rozporu s výnosy Donalda Trumpa.
Trump opět nechce v armádě trans lidi. Soudy už v minulosti opatření zpochybnily
Číst článek
Znamená to třeba vymazat výzkumné práce nebo jejich části, které se věnují různým demografickým skupinám, zmiňují lesbickou nebo gay komunitu a podobně. Zákaz publikace se tak například týká i dlouhé měsíce schvalované práce, která analyzuje úspěšný zásah amerického zdravotnictví proti hrozící epidemii opičích neštovic v roce 2022, uvádí agentura Reuters.
„Je nehorázné, že by úřad veřejného zdraví země nebo jakýkoli vládní orgán měl požadovat vymazání jakékoli terminologie, zejména lékařsky relevantní terminologie," napsali kanadská vědkyně Jocalyn Clarková a profesor Kamran Abbasi v úvodníku odborné publikace British Medical Journal.
„To se rovná cenzuře vědců, porušování práv na svobodu projevu, dehumanizaci LGBT jednotlivců a lhostejnosti vůči americkým daňovým poplatníkům a lidským bytostem na celém světě, kteří podporují výzkum CDC,“ dodali.
CDC po nástupu nové administrativy začala také částečně zadržovat data o šíření ptačí chřipky ve Spojených státech. „Tohle bychom opravdu měli sledovat, jinak za to zaplatíme všichni. Už je potvrzený přenos na krávy. Nemoc se objevila už i u lidí. Může mít až padesátiprocentní úmrtnost. V Kansasu se pro změnu rozjela nákaza tuberkulózou a není to pod kontrolou. Měli bychom mít přístup k transparentním informacím a víc testovat krávy, drůbež, divoké ptáky. Místo toho vyvoláváme krize mezi vědci,“ upozorňuje zdroj Radiožurnálu z medicínské komunity Hopkinsovy univerzity v Baltimoru.
1:57
Ptačí chřipka ohrožuje populace ptáků u antarktických břehů. Možná jde o původní, nezmutovaný virus
Číst článek
Stahování vědeckých dat z vládních informačních portálů zaznamenávají například i klimatologové. Zmínky o změně klimatu už zmizely například z webu amerického ministerstva zemědělství (USDA).
Úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) dostal podle deníku The New York Times nařízeno, aby vypracoval seznam všech grantů na podporu výzkumu změny klimatu. NOAA také podle The Washington Post omezila svým zaměstnancům kontakt s kolegy ze zahraničí.
Podle předního českého klimatologa a zástupce Česka v Mezivládním panelu pro změnu klimatu Radima Tolasze se američtí kolegové obávají dokonce nevratného zničení rozsáhlých dat.
„Dostal jsem e-maily od dvou kolegů z USA, se kterými se osobně znám. Vyzývají k tomu, aby někdo v zahraničí ta data stáhl, aby se dostala mimo dosah americké administrativy. Jsou to zdrojová data z měření sbíraná po desítky let, a pokud bychom o ně měli přijít, je to nevratná škoda,“ popisuje pro Radiožurnál klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu.
Evropa, nebo Čína?
Pokud by došlo k rozpadu systému americké vědy a výzkumných pracovišť považovaný především v biomedicíně za celosvětově elitní, mnoho předních, ale i začínajících vědců by mohlo hledat uplatnění.
„Pořád doufám, že to až tak daleko nedojde. Ale pokud ano, tak Evropa by měla mít ambici převzít odpovědnost za biomedicínský výzkum. Pokud jde přímo o Česko, nelze tohle dlouhodobě zvládnout na úrovni státu, je potřeba to opravdu koordinovat na evropské úrovni. Česko by v tom ale mělo vystupovat aktivně. Zatím se nám ovlivňování evropské vědní politiky bohužel ne zcela daří,“ komentuje situaci David Honys, biolog a člen Akademické rady české Akademie věd, který má na starosti oblasti zahraniční spolupráce či bezpečnosti.
Novým předsedou Akademie věd ČR je fyzik Radomír Pánek. ‚Vážím si vaší důvěry,‘ řekl sněmu
Číst článek
V krátkodobém horizontu by podle něj mohlo některým vědcům z USA nabídnout pomoc i samo Česko. „Napadá mě třeba Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd. Ten loni otevřel pobočku v Bostonu a jistě by se dal najít způsob, jak aspoň některé z tamních pracovníků podpořit a zaměstnat. Vždycky je to otázka peněz, i když samozřejmě nejenom jich,“ říká Honys.
Rozpad amerického systému by ovšem mohl znamenat i konkurenční výhodu třeba pro Čínu, obávají se vedoucí výzkumných týmů ve svých vyjádřeních pro The Wasghington Post. David Honys v tom vnímá i bezpečnostní riziko a jistou paralelu vidí se situací po odchodu Spojeného království z Evropské unie.
„Po Brexitu se očekávaly odchody vědců z Velké Británie do Evropy. K tomu úplně nedošlo, zato se stala jiná věc, na kterou bychom si měli dát pozor. Kvůli školnému tam poklesl počet evropských studentů.
Kompenzovat to začali studenti z Číny, za které platí školné Peking, což představuje bezpečnostní riziko. Podobně i politika Donalda Trumpa vůči nepřátelům ve vědě, tedy Číně a Rusku, nemusí být tak striktní jako u předcházejících amerických administrativ,“ myslí si člen Akademické rady Akademie věd pro oblast bezpečnosti.
