Petr Fiala se chválí za to, jak razantně se zvedly výdaje na obranu a rozjely nákupy včetně amerických supersoniků F-35. Avšak přesně to Babiš tepe coby nezodpovědnou investici.
„My jsme samozřejmě měli spoustu pozměňujících návrhů a pokud vím, tak nakonec byl odsouhlasen jeden. Z mých dvou neprošel ani jeden. Vládní většina je spokojená. My spokojeni nejsme,“ říká.
Vláda bude příští týden rozhodovat o podobě státního rozpočtu. Přinést má snížení schodku veřejných financí. Někteří ministři se ale v posledních týdnech snažili plánované škrty ještě zmírnit
Zaměstnavatelské svazy a ministerstvo chtějí prosadit, aby měly na daňovou úlevu nárok i domácnosti, kde jeden z manželů nepracuje kvůli péči o těžce nemocného člena rodiny.
Nepřiměřené snižování daní v minulých letech prý znamená výpadek příjmů ve výši 320 miliard korun. „Stát ty peníze vyhodil oknem a teď se divíme, že nám chybí,“ říká s tím, že problémem je i inflace.
Ministerstvo školství škrty vnímá spíše nevěřícně. „Částka není návrhem ze strany ministerstva školství. Jde patrně o první verzi návrhu rozpočtu ministerstva financí,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
Politolog Kopeček tvrdí, že na soudržnost vlády má pozitivní vliv osobnost premiéra. „Je hodně konsenzuální typ. Neděje se to, co se dělo u vlády Nečase i Klause, že se politici rozhádali,“ srovnává.
„Slevy jsou využívané napříč celým příjmovým spektrem. Zase neděláme nic s daňovou progresí, což je velká promarněná příležitost,“ míní Klára Kalíšková.
Průmyslníci jsou znepokojeni také tím, že nevědí, jaké dotace chce vláda konkrétně škrtat. „Vláda s námi zatím vůbec nejednala,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení ve Sněmovně by poté mělo proběhnout před létem, aby opatření snižující deficit o 94 miliard platila již od roku 2024.
„Samozřejmě máme velký problém ve výdajích veřejné sféry, musíme je určitě zkrotit, ale tak, abychom zachovali funkčnost systému,“ říká předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
Kovanda si myslí, že nalézt úspory za 100 miliard korun pouze škrty a úsporami možné je. Připomíná, že ministr financí už například přišel s tím, že proškrtá desítky miliard na dotacích.
„Jsme na trajektorii neudržitelného hospodaření. Chtěli jsme vládě říct, aby udělala scénář, který pracuje na výdajové i příjmové straně bilance tak, aby se rozpočty začaly ozdravovat,“ říká Kalousek.
Je dobré si připomenout, že Česko je ve srovnání s jinými pořád v relativně pohodlné pozici. V Evropské unii má nejnižší nezaměstnanost a i přes růst dluhů patří do skupiny s nejmenším zadlužením.
Speciální komise ministerstva průmyslu a obchodu řeší mimo jiné plánované skokové zvýšení sazby daně z přidané hodnoty u tepla z deseti na dvacet procent. Nepříznivá situace v českém teplárenství by totiž mohla vést až ke změně programového prohlášení vlády a k prolomení uhelných těžebních limitů. Odborníci varují před omezením na ekonomické aspekty.
Začátkem prosince vyhlásí slovenští odboráři stávkovou pohotovost kvůli úsporným opatřením vlády. Hrozí generální stávkou, i když ta zatím není oficiálně potvrzena.
Bratislavu dnes čeká velká demonstrace odborářů. Jejich protestní průvod má trasu naplánovanou kolem nejvyšších státních institucí. Odborům se nelíbí plány slovenské vlády, která naordinovala Slovensku ozdravný, úsporný program.
